654

Stébel = rebrina. U Klobouk. Bka.

Stebélko, a, n., vz Stéblo.

Stebelnatina, y, f. = steblovatina, das
Halmgewächs.

Stebelnatý, vielhalmig. D.

Stébelný, Halm-. 8. proutek V.

Stébiatý = stébelný, cuhneus, halmstän-
dig. S. list. list. 495.

Stéblo, stýblo (zastr. stblo, zblo, strb.
stъblo, Gb. Hl. 28), stebélko, stebýlko,
stybýlko, a, steblce, e, n.; pl. stébla, gt.
stebel. Br. Stéblo, strsl. stъblo, caulis, rus.
steblb, prus. stibinis, lit. stambas, stambras
vedlé stimbras der Baumstumpf, lett. stabs,
der Pfosten, stind. stabh, stambh, stambhatē,
stützen. Mkl. L.27. Koř. stъl. Mkl. B. 72.,
99., 97. V již. Čech. a na Mor. zblo, Kts.,
u Opavy stebel, Pk., steblo. Klš. S. — peň
trav, vz Lodyha, culmus, der Hahn. Jg., Č.,
Schd. 11. 173. V MV. nepravá glossa. Pta. S.
bezlisté, bezuzdné n. neuzlaté, duté, Hladké,
kolínkaté, lysé, oblé, nevydaté, rákosové,
přímé, tenké, tlusté, tuhé, vyplněné vlákny.
Vz; Lodyha. Čl. S. obilné, slaměnné. V. S-a
jsou kolínkovitá, mezi kolínky dutá (zřídka
šťavnatou dření vyplněná). Kk. 104. Jako
ve žni stebel bývá, Br. Obilí jest, co v s-o
vyvstává a klasy nese. Kom. Článek na
stéble. V. Ani stébla (někdy: ani stbla, ani
zbla) = nic Stébla přes cestu nikomu ne-
přeloží (o srovnanlivém). Us. Kšá. Ani s-la
nepřehne (nepřeloží) křížem za celý den
(o zahálečích). Ros. Ani o stýblo výš. Zlob.
Někdo se stéblem zakole. Vz Rozmazaný,
Tělo. Č.

Stéblová, é, f., ves u Pardubic.

Stéblovatiny, stébloviny, pl., f., die
Halmfrüchte, Strohgewächse. 11k.

Stéblovatý = stebelnatý.

Steblovice, dle Budějovice, Steblowitz,
ves u Sobotky. PL.

Steblový. S. rula, der Stengelgneis. Krč.
224.

-stéblý, -culmis, -halmig. Smáčklo-, plno-,
dutostéblý. Rst. 495.

Stehno, Jistebno, a, n., něm. Steben,
ves u Jehnic. Vz S. N., Tk. III. 6l. - S.,
Steben, vsi u Turnova, u Ústí n. L.

Stebořice, Stébořice, Stibořice, dle Budě-
jovice, něm. Stibrowitz, ves u Opavy. Vz
S. N.

Stebuzeves, Zdebuzeves, vsi, f., něm.
Stebusowes, ves u Vlašimi. PL.

Stéci, steku, stekl, stečení; steknouti, ul,
utí; stékati, stékati, stíhati = dolů téci, pa-
dati, herabfliessen. herabträufeln, sich hinab
ergiessen, ablaufen, abfliessen; v hromadu
stéci, zusammenfliessen; výpad učiniti, Aus-
fall machen, über Einen herfallen; slézti,
vzíti, dobyti, erstürmen, erobern; se = sběh-
nouti se tečením, zusammenfiessen; sraziti
se, zusammenstossen; stéci se = vztéci se,
rasend werden. Jg. — abs. Voda stéká. D.,
V. Jakžto róže brzo stečeš. St. skl. Tam voda
odevšad stíká (stéká, stéká). Us. — co,
koho: zdi městské, Us., město (slézti, vzíti).
Zlob., V., hradby, Rk., hrad. Troj. — od-
kud. Stěká se střechy. Voda s polí stěkla.
Ros. Steczte s obličeje božieho. Ž. wit. G7.
3. - kam (se s kým, odkud jak). Voda

na dno lodi se stekla, Kom. Mukou bran-
nou na ně s hradu stekou. Troj. 182. Voda
y rybník stekla. S-ká se voda v hromadu. V.
Rekové s Trojanskými v boj se stekli. Troj.
A když Turci chtěli mosty u města opano-
vati, tehdy najednou stekli na ně z města
a odehnali je odtud pryč. Bart. 310. 17.
A obležení stekli jsú z Vyšehradu. Dač. I.
34. Stéci z města (Ben.), s hradu (Troj.)
na nepřítele (Us.), na město (V.) s velikým
hlukem (Reš.) = útok učiniti. Toho dne
pod příměřím pokoje nenadále stekl na
hlavní město. V. Aby z krve neztekl (mnoho
krve neztratil). Tab. lid. Náramným během
se stekli. Troj. Když svá mocí svého proti-
venstvie stečeni. Tkad. — komu kam. Vy-
padl a ztekl Karthaginským do ležení. V. —
na koho kde: na cestě. Pláč. — se kde.
Labe a Vltava u Mělníka se štěkají. Ros.

— se s kým — sraziti se. Stekše se Hektor
s Achillem statečně bojovali. Troj. 288.
Rychle se s nimi stekli. Troj. — kudy
jak. Po kříži stéká krev potokem svatá.
Sš. Bs. 24. — se. Když pere, čert ji bere,
když koláče peče, div se nesteče (o ženě
zlé = nevztekne). Us. — se po kom. Steká
se po něm (je do něho zamilována). Us —
se proč. Hněvy se stéci ( vztéci). Žk.
182.

Steč, i, f. = stečení, stok, das Zusammen-,
Herab-, Abfliessen. S. vody. Ms.

Stečení, n. S. města, Troj., vody atd.
Vz Stéci.

Stečený = dolů steklý, abgeflossen. —
S. = do hromady steklý, zusammengeflossen.

— S., suchý, chudý, psotný, mizerný, elend.
Na Slov. Bern. — S., dobytý ztečením, er-
obert. Jg.

Stečiště, ě, n., žumpa, v horn., rodní
jáma, der Sumpf. Hř.

Stefana, Stefanka, Štěpána, Štěpánka,
y, f., Stefanie. Dch. — S., stephania, rostl,
kaparovitá. Rostl. 1. 218. a.

Stefanit, u, tu., nerost leštěnec. Vz S.
N., Bř.

Stegnosa, y, f., stažení, zácpa, die Steg-
nosis. S. N.

Stegnotika, pl., n., prostředky stahující.
S. N.

Steh, u, m. = šev, jedno bodnutí jehlou
a provlečení niti, der Stich. S., sr. rusky
stegatъ stechen, got. stikan, stak. Mkl.
L. 11. V obecné mluvě štych. S. běžící,
dírkový, dlouhý, drobný, dutý (vz scho-
vaný), gobelínový, háčkovaný, holbeinin,
hrubý, hustý, kosticový, kosý, krajkový,
křížový nebo křížkový, kroužkový, malý,
mřížkový nebo mřížkovaný (prolamovaný),
muškový, nabírací, nadržovací, nekrvavý,
německý, obloučnatý, obnitkový nebo ob-
nitek, obrubný, obšívací, ovinutý, ozdobný,
perličkový nebo perlový, plochý, plyšový,
přední, příční, prolamovaný (mřížkový),
prošívací, protahovací, puntičkový, řebříč-
kový, řetízkový, řídký, routový, ruský,
ryhovací, schovaný (dutý), spojovací, spra-
vovací, stehovací n. ryhovací, stínový, ston-
kový, šikmý, siroký, šňůrkový, štěpový,
tamburovaný n. řetízkový, tkadlcovský, tu-
néský, úzký, uzlíčkový, vedlejší, veliký, vy-



	654

	Stébel = rebrina. U Klobouk. Bka. Stebélko, a, n., vz Stéblo. Stebelnatina, y, f. = steblovatina, das Halmgewächs. Stebelnatý, vielhalmig. D. Stébelný, Halm-. 8. proutek V. Stébiatý = stébelný, cuhneus, halmstän- dig. S. list. list. 495. Stéblo, stýblo (zastr. stblo, zblo, strb. stъblo, Gb. Hl. 28), stebélko, stebýlko, stybýlko, a, steblce, e, n.; pl. stébla, gt. stebel. Br. Stéblo, strsl. stъblo, caulis, rus. steblb, prus. stibinis, lit. stambas, stambras vedlé stimbras der Baumstumpf, lett. stabs, der Pfosten, stind. stabh, stambh, stambhatē, stützen. Mkl. L.27. Koř. stъl. Mkl. B. 72., 99., 97. V již. Čech. a na Mor. zblo, Kts., u Opavy stebel, Pk., steblo. Klš. S. — peň trav, vz Lodyha, culmus, der Hahn. Jg., Č., Schd. 11. 173. V MV. nepravá glossa. Pta. S. bezlisté, bezuzdné n. neuzlaté, duté, Hladké, kolínkaté, lysé, oblé, nevydaté, rákosové, přímé, tenké, tlusté, tuhé, vyplněné vlákny. Vz; Lodyha. Čl. S. obilné, slaměnné. V. S-a jsou kolínkovitá, mezi kolínky dutá (zřídka šťavnatou dření vyplněná). Kk. 104. Jako ve žni stebel bývá, Br. Obilí jest, co v s-o vyvstává a klasy nese. Kom. Článek na stéble. V. Ani stébla (někdy: ani stbla, ani zbla) = nic Stébla přes cestu nikomu ne- přeloží (o srovnanlivém). Us. Kšá. Ani s-la nepřehne (nepřeloží) křížem za celý den (o zahálečích). Ros. Ani o stýblo výš. Zlob. Někdo se stéblem zakole. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. Stéblová, é, f., ves u Pardubic. Stéblovatiny, stébloviny, pl., f., die Halmfrüchte, Strohgewächse. 11k. Stéblovatý = stebelnatý. Steblovice, dle Budějovice, Steblowitz, ves u Sobotky. PL. Steblový. S. rula, der Stengelgneis. Krč. 224. -stéblý, -culmis, -halmig. Smáčklo-, plno-, dutostéblý. Rst. 495. Stehno, Jistebno, a, n., něm. Steben, ves u Jehnic. Vz S. N., Tk. III. 6l. - S., Steben, vsi u Turnova, u Ústí n. L. Stebořice, Stébořice, Stibořice, dle Budě- jovice, něm. Stibrowitz, ves u Opavy. Vz S. N. Stebuzeves, Zdebuzeves, vsi, f., něm. Stebusowes, ves u Vlašimi. PL. Stéci, steku, stekl, stečení; steknouti, ul, utí; stékati, stékati, stíhati = dolů téci, pa- dati, herabfliessen. herabträufeln, sich hinab ergiessen, ablaufen, abfliessen; v hromadu stéci, zusammenfliessen; výpad učiniti, Aus- fall machen, über Einen herfallen; slézti, vzíti, dobyti, erstürmen, erobern; se = sběh- nouti se tečením, zusammenfiessen; sraziti se, zusammenstossen; stéci se = vztéci se, rasend werden. Jg. — abs. Voda stéká. D., V. Jakžto róže brzo stečeš. St. skl. Tam voda odevšad stíká (stéká, stéká). Us. — co, koho: zdi městské, Us., město (slézti, vzíti). Zlob., V., hradby, Rk., hrad. Troj. — od- kud. Stěká se střechy. Voda s polí stěkla. Ros. Steczte s obličeje božieho. Ž. wit. G7. 3. - kam (se s kým, odkud jak). Voda	na dno lodi se stekla, Kom. Mukou bran- nou na ně s hradu stekou. Troj. 182. Voda y rybník stekla. S-ká se voda v hromadu. V. Rekové s Trojanskými v boj se stekli. Troj. A když Turci chtěli mosty u města opano- vati, tehdy najednou stekli na ně z města a odehnali je odtud pryč. Bart. 310. 17. A obležení stekli jsú z Vyšehradu. Dač. I. 34. Stéci z města (Ben.), s hradu (Troj.) na nepřítele (Us.), na město (V.) s velikým hlukem (Reš.) = útok učiniti. Toho dne pod příměřím pokoje nenadále stekl na hlavní město. V. Aby z krve neztekl (mnoho krve neztratil). Tab. lid. Náramným během se stekli. Troj. Když svá mocí svého proti- venstvie stečeni. Tkad. — komu kam. Vy- padl a ztekl Karthaginským do ležení. V. — na koho kde: na cestě. Pláč. — se kde. Labe a Vltava u Mělníka se štěkají. Ros. — se s kým — sraziti se. Stekše se Hektor s Achillem statečně bojovali. Troj. 288. Rychle se s nimi stekli. Troj. — kudy jak. Po kříži stéká krev potokem svatá. Sš. Bs. 24. — se. Když pere, čert ji bere, když koláče peče, div se nesteče (o ženě zlé = nevztekne). Us. — se po kom. Steká se po něm (je do něho zamilována). Us — se proč. Hněvy se stéci ( vztéci). Žk. 182. Steč, i, f. = stečení, stok, das Zusammen-, Herab-, Abfliessen. S. vody. Ms. Stečení, n. S. města, Troj., vody atd. Vz Stéci. Stečený = dolů steklý, abgeflossen. — S. = do hromady steklý, zusammengeflossen. — S., suchý, chudý, psotný, mizerný, elend. Na Slov. Bern. — S., dobytý ztečením, er- obert. Jg. Stečiště, ě, n., žumpa, v horn., rodní jáma, der Sumpf. Hř. Stefana, Stefanka, Štěpána, Štěpánka, y, f., Stefanie. Dch. — S., stephania, rostl, kaparovitá. Rostl. 1. 218. a. Stefanit, u, tu., nerost leštěnec. Vz S. N., Bř. Stegnosa, y, f., stažení, zácpa, die Steg- nosis. S. N. Stegnotika, pl., n., prostředky stahující. S. N. Steh, u, m. = šev, jedno bodnutí jehlou a provlečení niti, der Stich. S., sr. rusky stegatъ stechen, got. stikan, stak. Mkl. L. 11. V obecné mluvě štych. S. běžící, dírkový, dlouhý, drobný, dutý (vz scho- vaný), gobelínový, háčkovaný, holbeinin, hrubý, hustý, kosticový, kosý, krajkový, křížový nebo křížkový, kroužkový, malý, mřížkový nebo mřížkovaný (prolamovaný), muškový, nabírací, nadržovací, nekrvavý, německý, obloučnatý, obnitkový nebo ob- nitek, obrubný, obšívací, ovinutý, ozdobný, perličkový nebo perlový, plochý, plyšový, přední, příční, prolamovaný (mřížkový), prošívací, protahovací, puntičkový, řebříč- kový, řetízkový, řídký, routový, ruský, ryhovací, schovaný (dutý), spojovací, spra- vovací, stehovací n. ryhovací, stínový, ston- kový, šikmý, siroký, šňůrkový, štěpový, tamburovaný n. řetízkový, tkadlcovský, tu- néský, úzký, uzlíčkový, vedlejší, veliký, vy-