Předchozí (653)  Strana:654  Další (655) |
|
|||
654
|
|||
|
|||
Stébel = rebrina. U Klobouk. Bka.
Stebélko, a, n., vz Stéblo.
Stebelnatina, y, f. = steblovatina, das
Halmgewächs. Stebelnatý, vielhalmig. D.
Stébelný, Halm-. 8. proutek V.
Stébiatý = stébelný, cuhneus, halmstän-
dig. S. list. list. 495. Stéblo, stýblo (zastr. stblo, zblo, strb.
stъblo, Gb. Hl. 28), stebélko, stebýlko, stybýlko, a, steblce, e, n.; pl. stébla, gt. stebel. Br. Stéblo, strsl. stъblo, caulis, rus. steblb, prus. stibinis, lit. stambas, stambras vedlé stimbras der Baumstumpf, lett. stabs, der Pfosten, stind. stabh, stambh, stambhatē, stützen. Mkl. L.27. Koř. stъl. Mkl. B. 72., 99., 97. V již. Čech. a na Mor. zblo, Kts., u Opavy stebel, Pk., steblo. Klš. S. — peň trav, vz Lodyha, culmus, der Hahn. Jg., Č., Schd. 11. 173. V MV. nepravá glossa. Pta. S. bezlisté, bezuzdné n. neuzlaté, duté, Hladké, kolínkaté, lysé, oblé, nevydaté, rákosové, přímé, tenké, tlusté, tuhé, vyplněné vlákny. Vz; Lodyha. Čl. S. obilné, slaměnné. V. S-a jsou kolínkovitá, mezi kolínky dutá (zřídka šťavnatou dření vyplněná). Kk. 104. Jako ve žni stebel bývá, Br. Obilí jest, co v s-o vyvstává a klasy nese. Kom. Článek na stéble. V. Ani stébla (někdy: ani stbla, ani zbla) = nic Stébla přes cestu nikomu ne- přeloží (o srovnanlivém). Us. Kšá. Ani s-la nepřehne (nepřeloží) křížem za celý den (o zahálečích). Ros. Ani o stýblo výš. Zlob. Někdo se stéblem zakole. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. Stéblová, é, f., ves u Pardubic.
Stéblovatiny, stébloviny, pl., f., die
Halmfrüchte, Strohgewächse. 11k. Stéblovatý = stebelnatý.
Steblovice, dle Budějovice, Steblowitz,
ves u Sobotky. PL. Steblový. S. rula, der Stengelgneis. Krč.
224. -stéblý, -culmis, -halmig. Smáčklo-, plno-,
dutostéblý. Rst. 495. Stehno, Jistebno, a, n., něm. Steben,
ves u Jehnic. Vz S. N., Tk. III. 6l. - S., Steben, vsi u Turnova, u Ústí n. L. Stebořice, Stébořice, Stibořice, dle Budě-
jovice, něm. Stibrowitz, ves u Opavy. Vz S. N. Stebuzeves, Zdebuzeves, vsi, f., něm.
Stebusowes, ves u Vlašimi. PL. Stéci, steku, stekl, stečení; steknouti, ul,
utí; stékati, stékati, stíhati = dolů téci, pa- dati, herabfliessen. herabträufeln, sich hinab ergiessen, ablaufen, abfliessen; v hromadu stéci, zusammenfliessen; výpad učiniti, Aus- fall machen, über Einen herfallen; slézti, vzíti, dobyti, erstürmen, erobern; se = sběh- nouti se tečením, zusammenfiessen; sraziti se, zusammenstossen; stéci se = vztéci se, rasend werden. Jg. — abs. Voda stéká. D., V. Jakžto róže brzo stečeš. St. skl. Tam voda odevšad stíká (stéká, stéká). Us. — co, koho: zdi městské, Us., město (slézti, vzíti). Zlob., V., hradby, Rk., hrad. Troj. — od- kud. Stěká se střechy. Voda s polí stěkla. Ros. Steczte s obličeje božieho. Ž. wit. G7. 3. - kam (se s kým, odkud jak). Voda |
na dno lodi se stekla, Kom. Mukou bran-
nou na ně s hradu stekou. Troj. 182. Voda y rybník stekla. S-ká se voda v hromadu. V. Rekové s Trojanskými v boj se stekli. Troj. A když Turci chtěli mosty u města opano- vati, tehdy najednou stekli na ně z města a odehnali je odtud pryč. Bart. 310. 17. A obležení stekli jsú z Vyšehradu. Dač. I. 34. Stéci z města (Ben.), s hradu (Troj.) na nepřítele (Us.), na město (V.) s velikým hlukem (Reš.) = útok učiniti. Toho dne pod příměřím pokoje nenadále stekl na hlavní město. V. Aby z krve neztekl (mnoho krve neztratil). Tab. lid. Náramným během se stekli. Troj. Když svá mocí svého proti- venstvie stečeni. Tkad. — komu kam. Vy- padl a ztekl Karthaginským do ležení. V. — na koho kde: na cestě. Pláč. — se kde. Labe a Vltava u Mělníka se štěkají. Ros. — se s kým — sraziti se. Stekše se Hektor
s Achillem statečně bojovali. Troj. 288. Rychle se s nimi stekli. Troj. — kudy jak. Po kříži stéká krev potokem svatá. Sš. Bs. 24. — se. Když pere, čert ji bere, když koláče peče, div se nesteče (o ženě zlé = nevztekne). Us. — se po kom. Steká se po něm (je do něho zamilována). Us — se proč. Hněvy se stéci ( vztéci). Žk. 182. Steč, i, f. = stečení, stok, das Zusammen-,
Herab-, Abfliessen. S. vody. Ms. Stečení, n. S. města, Troj., vody atd.
Vz Stéci. Stečený = dolů steklý, abgeflossen. —
S. = do hromady steklý, zusammengeflossen. — S., suchý, chudý, psotný, mizerný, elend.
Na Slov. Bern. — S., dobytý ztečením, er- obert. Jg. Stečiště, ě, n., žumpa, v horn., rodní
jáma, der Sumpf. Hř. Stefana, Stefanka, Štěpána, Štěpánka,
y, f., Stefanie. Dch. — S., stephania, rostl, kaparovitá. Rostl. 1. 218. a. Stefanit, u, tu., nerost leštěnec. Vz S.
N., Bř. Stegnosa, y, f., stažení, zácpa, die Steg-
nosis. S. N. Stegnotika, pl., n., prostředky stahující.
S. N. Steh, u, m. = šev, jedno bodnutí jehlou
a provlečení niti, der Stich. S., sr. rusky stegatъ stechen, got. stikan, stak. Mkl. L. 11. V obecné mluvě štych. S. běžící, dírkový, dlouhý, drobný, dutý (vz scho- vaný), gobelínový, háčkovaný, holbeinin, hrubý, hustý, kosticový, kosý, krajkový, křížový nebo křížkový, kroužkový, malý, mřížkový nebo mřížkovaný (prolamovaný), muškový, nabírací, nadržovací, nekrvavý, německý, obloučnatý, obnitkový nebo ob- nitek, obrubný, obšívací, ovinutý, ozdobný, perličkový nebo perlový, plochý, plyšový, přední, příční, prolamovaný (mřížkový), prošívací, protahovací, puntičkový, řebříč- kový, řetízkový, řídký, routový, ruský, ryhovací, schovaný (dutý), spojovací, spra- vovací, stehovací n. ryhovací, stínový, ston- kový, šikmý, siroký, šňůrkový, štěpový, tamburovaný n. řetízkový, tkadlcovský, tu- néský, úzký, uzlíčkový, vedlejší, veliký, vy- |
||
|
|||
Předchozí (653)  Strana:654  Další (655) |