655

poukiý, n. vyvýšený, zadní (mrštěnka), ztra-
cený. Šp., Š. a Ž., V. Lužická, Dch., Nz. lk.
Dělá s. jako zaječí skoky (veliké). Ú Žamb.
Kfk. Udělejte mi těch několik s-hů (malou
správku). Ús. Dch. Zadním stehem šiti. Šp.
S. stáhnouti. Er. Ani stehu neudělal (ještě
šíti nezačal). Ros. Řídkým s-em něco stáh-
nouti, hrubým s-hem šíti. Us. Šíti sobotním
stehem. Vz Spěch, Zmatek. C. Vz Šev. Cf.
Krejčí šije, ale aby švy patrné nebyly. Kom.

u, m, der Stag, z Holland. Steg,
lano stěžeň ku přídě držící. Kpk. Strslov.
stêgrъ vexillum, kroat. stig, rusky stjagъ,
dialekt, m. kolъ, starhorněm. stanga. Mkl.
L. 59.

Stěha, y, f., concisa, šat, zastr. Rozk.

Stěhák, u, m. = stahák, oprať, das Leit-
seil. Slov. Koll.

Stehénk, vz Stehno.

Stehenný, stehní = ku stehnu náležející,
Schenkel-. S. kosť. Ja., Nz. S. kruh, annulus
femoralis. Nz. lk. S. ohyb, die Schenkel-
beuge, kýla, der Schenkeibruch. Nz. lk.

Stehkovati, stehkovávati = prošívati,
steppen. Ros.

Stehlec, hlce, m.= stehlík, zastr. Rozk.

Stehličí, Stieglitz-. S. zpěv. Us. č.

Stehlík, a, (zastr. stehlec, lce), stehlíček,
čka, m., fringilla carduelis. der Stieglitz.
Distelfink, zpěvavý pták. V. Vz S. N., Frč.
353., Schd. II. 445. U Opavy stěhlík. Klš.
Na Zlínsku na Mor. znají 4 druhy: s. za-
hradní či zahrádkový, letňák, polňák, lin-
ďák. Brt. S. hlídá zahrad}- a když jde sed-
lákovi někdo na hrušky cibulíny, volá:
cibulín, cibulín, vinčučuču! Ib. Brt. O pů-
vodu vz Mz. 82.

Stehlíkář, e, m., der Stieglitzfänger. Bern.

Stehlíkařiti, il, ení, Stieglitzfänger sein.
Bern.

Stehlíkářka, y, f., die Stieglitzfängerin.
Bern.

Stehlíkářský, stieglitzfängerisch. Bern.

Stehlíkářství, n., die Stieglitzfängerei.
Bern.

Stehlíkový, Stieglitz-. S. barva. Bern.

Stehnatec, tce, m., cecrops, žábronozec.
Krok II. 243.

Stehnatka, y, f., chalcis, hmyz duběn-
kovatý. Krok. II. 260.

Stehnatý = velikých stehen, dick-, gross-
schenkelig. Aqu.

Stehnice, e, f., erula (úd), zastr. Rozk.

Stehno, na Slov. a Slez. stehno, a, ste-
hénko, stehýnko, a, n., der Schenkel,
Oberschenkel. S. (steh = kráčeti). Bž. 228.
Strsl. stъgno femur, malorus. stehno, pol.
sciegno, sthrněm. skincho. Mkl. L. 27. Der
Anlaut st entstand aus sk. Mkl. B. 116.
(115, 117.). S. = noha od kyčle až po ko-
leno. Ros. Pod kyčlami stehna jsou. Kom.
Hnát ve stehně. D. Kosť stehna, Nz. — S.,
co stehnům podobno, der Schenkel. S. kru-
židla (rameno). Sedl.

Stehnouti, hnul a hl, ut, utí = stehy dě-

Stěhnouti = stáhnouti. Jg.
lati, šíti, nähen, heften.

Stehnový, Schenkel-. S. kosť, Orb. p.,
bolesť. Bern.

Stěhotné, ého, n. = stéhovné. Boč. exc.

Stehoun, u, m., die Schenkellade. Šm.

Stěhovací vůz, der Transportwagen. Rk.

Stěhovač. e, m., der Möbelträger. Rk.

Stěhovačka, y. f. = stěhování. Mor. Šd.

Stěhovalec, lce. m., der Uibersiedler.
Šf. Rozpr. 10.

Stěhování, n., přejití ze starého bydliště
do nového, die Uibersiedelung, das Ausziehen.
V. Vz S. N. S. národů; čas s. D. S. baby-
lonské. Sš. Kdy budou ty kvartýry v tom
domě k s. šp. m.: kdy se budou byty pro-
najímati ? Brt. — S., der Transitzoll, zastr.
Gl.

Stěhovánky, pl., f., doba stěhování-se
sluk, der Schnepfenstrich, -zug. Šf. — S. =
stěhování-se.

Stehovati, heften. Vz Steh, Stehnouti.
Sp., Kšá.

Stěhovati, stěhovávati = přenášeti, převá-
žeti někoho z místa na místo, übersiedeln;
se = obydlí měniti, ausziehen. Jg. Jinam
se s. V. Ptáci už se stěhují. Us. — koho,
co, se kam. Svá zboží stěhují do Uher.
Háj. S. se do jiného bytu, do město, do
i domu. D. S. se na jiný grunt. Boč. Čemuž
j se na duom nestěhuje? NB. Tč. 259. Proč
se s ním stěhoval na stolici chrámovú? Hus
JI. 91. Jeho člověku pobral, jakož se podeň
stěhoval. Půh. I. 303. Zkazuje Vám, abyste
se už ke všem čertům stěhoval. Us. — se
jak. Rozkoš navštěvuje se smíchem, se
hrami a láskou, ale stěhuje se s hanbou,
nouzí a churavostí. Kmp. — odkud. Stě-
hoval se ze vsi do města. Ros. Stěhoval
se z jedné čtvrti do jiné (v Praze). Us. S.
se z Jerusalema. BO.

Stěhovavosť, i, f., die Wanderlust. Krok.
I. c. 157.

Stěbovavý == kdo se rád stěhuje, migra-
torisch, wandernd, wanderlustig. Šf. S. pták,
der Zugvogel, Nz., kobylky, wandernde
Heuschrecken, Dch., ryby (losos, úhoř, vyza).
Š. a Ž. S. buňky, Wanderzellen. Nz. lk.

Stěhovné, ého, n., das Abfahrtsgeld. Ms.
Vz Stěhovní.

Stěhovní, ího, m., der Transitozoll. S. od
těch, kteří by toliko skrz města tovačovská
jeli. Gl. 323.

Stěltovný = stěhovavý. Nz_;

Stěhula, y, m., osob. jm. Šd.

Stěch, a, m., osob. jm. Šd.

Stechas, Stoechas, u, m., stoechas. das
Stechaskraut. V.

Stechiometrie, e, f. Vz Stoechiometrie.

Stěchov, a, m., ves u Kunštátu na Mor. Tč.

Štěchovice, dle Budějovice, ves u Stra-
konic. Vz S. N.

Stěchu, zastr. =- sťali. Kat.

Steifroc, něm., škrobená sukně.

Steiger, něm., v hornictví, vz Horolez.

Steilküste, něm., felsige Küste, pobřeží
skalnaté. S. a Ž.

Steinwürfelpflaster, něm., dlažba z ka-
menných kostek. Zk.

Stejciti, il, en, ení. — co = najíti, vy-
hledati, finden, aufsuchen, ausstöbern. Rk,

Stejka, y, f., Stutten, ves u Jindřichova
Hradce. PL.

Stejnák, a, m., cilicaea, kývoš. Krok. U.
246.