656

. Stejnaký = stejný. U Olom. Šd.

Stejně = rovně, zároveň, jednako, gleich,
auf gleiche Weise; zugleich. D. S. jsou bo-
hatí; s. smýšleti, zníti, D., postupovati atd.
Dch. Mně je to s. Us. Dch. Stejně vysoký,
vzdálený. Rst. 495. — S. = pořád, immer-,
fortwährend. Mor. a slez. Klda., Mtl., Klš.

Stejnec, nce, m., der Doppelgänger. Šm.

Stejnice, e, f. == křivá čára, která po-
vstává, když se kužel rovnoběžně k jeho
straně prořízne, parabola, die Parabel. Sedl.

Stejničník, u, m. = těleso, které by po-
vstalo, kdyby stejnice otáčela se okolo hří-
dele svého, stopy hnutí svého zůstavujíc,
paraboloides. Sedl. Geom. 21.

Stejničný, parabolisch. S. oblouky.

Stejnina, y, f. == stejnosť, die Gleichheit.
— V math. rozličné vyznačení též veličiny,
die Gleichung a: b = c : d. S-nu rušiti.

Stejninář, e, m., der Algebraist. Jg.

Stejninářský, algebraisch. Jg.

Stejninářství, n., die Algebra. Sedl.
Geom. 24.

Stejnítko, a, n., das Gleichheitszeichen
(=). Sedl. Geom. 19.

Stejnobarvý, stejuobarevný, concolor,
gleichfärbig.

Stejnobéžný, homotropus, gleichläufig.
Rst. 495. S. věta (parallelní). Sš. J. 13.

Stejnobytně, bnoovtiwc;. Kristus spíše
přede všelikým tvorem z bytnosti boží s.
pošel. Sš. II. 198.

Stejnobytnosť, i, f., die Homousie. Rk.

Stejnobytný = spolu- n. soubytný. Pleť
ta následuje s-ných pudů. Sš. II. 60. —
s kým. S bohem s-bytný jest. Sš. J. 140.
(Hý.).

Stejnocennosť, i, f., die Gleichwerthung.
Šm.

Stejnocenný, gleichwerthig. Dch. Ne
jakoby za přisluhováni svátostmi a věcmi
duchovními odplata s-ná se dáti mohla, Sš.
II. 334.

Stejnocitovati, sympathisiren. Dch.

Stejnočasně — současně, gleichzeitig. Šf.

Stejnočasý, stejnodobý, simultaneus,
gleichzeitig. Rst. 495. S. vracování. Krok.
S. rostliny, homogamia. Rostl.

Stejnočetný, stejnočíslý, numero aequa-
lis, gleichzählig. Rst. 495.

Stejnočiniti, il, ěn, ění, gleich wirken.
Rostl. 1. 173. a.

Stejnočitek, tku, m. (lépe: soucit, Jg.),
die Sympathie. D.

Stejnodílnosť, i, f., die Gleichtheiligkeit.
Zlob.

Stejnodílý, aequalis, gleichgross, gleich-
gestaltet. Rst. 495.

Stejnodlouhosť, i, f., die Gleichheit der
Länge. Krok.

Stejnodlouhý, gleichlang. S. strany. Krok.

Stejnodobně = stejnou dobou, gleich-
zeitig. Kristus s. chrámem, dveřmi a sta-
vitelem jest. Sš. II. 101. (Hý.).

Stejnodobý, gleichzeitig; gleichförmig.
S. rychlosť. Příčestí y.afruyióa,- (očistiv) je
s-bé se slovem ňyiádij (posvětil); Příčestí
pokoj učiniv s-bé je se slovem usmířil. Sš.
II. 133., 201. Cf. Stejnočasý.

Stejnodrahý, stejnodružný = stejno-
rodý, gleichartig. S. les. Um. les. II. 58.

Stejnoduší, n. = stejnomyslnosť, aequus
animus. S. pílili obzvláště Pythagoreovci.
Sš. IL 171. (Hý.).

Stejnohlas, u, m., stejnohlasí, n., stej-
nohlasnosť, i, f. = stejnozvuk, stejnozvuč-
nosť, der Gleichlaut. Nz., D.

Stejnohlasý, gleichlautend, harmonisch.
Hd.

Stejnohlativosť, i, f., der Isomorphismus.
Šm.

Stejnohranný, gleichkantig. S. rohy.
Krok.

Stejnochylný, orthotropus, geradeläufig,
když kel leží v ose semenové nebo alespoň
rovnoběžně. Rst. 495.

Stejnojaký = jednostejný, gleichförmig.
Nz.

Stejnojmennosť, i, f., die Gleichnamig-
keit. Nz.

Stejnojmenný, gleichnamig, homonym,
gleichbenannt. Nz. S. řeka, Sš. Sk. 283., vý-
sledek. Stč. Alg. 24. S. slovo (homonymum),
které různé věci označuje: rak (zvíře a ne-
moc), hvozd (les a sušírna sladová), kohoutek
(pták, čásť ručnice, sudu atd.). Brt. V math.:
členy stejno- n. soujmenné (první a třetí druhý
a čtvrtý člen ku př. a & : b zl. = c ti : x zl.
(n. lépe: a B : b zl. X c ä'), korrespondirend,
ähnlichliegend, stejnolehlý. Vz Nz. 151. b.
S-né učiniti = ve stejné jméno, v též jméno
uvésti. Nz.

Stejnok, u, m., homalium. Rostl. 315.

Štejnoklonný, isoklinisch. Šm.

Stejnokmenný, stammgenosslich. Šm.

Stejnokovitý. S. rostliny, homalineae.
Vz Rst. 315.

Stejnokročný, -kroký, gleichschreitend.
Presl. Chym. 122.

Stejnokroj, e, m., die Uniform. Sokolové
mají s. Dch.

Stejnokrok, u, m., die Gleichheit der
Schritte. Dch.

Stejnokvět, u. m., exoacantha. Rostl. I.
259. b.

Stejnokvětka, y, f., podolobium. Rostl.

I. 229. a.

Stejnolehlý, ähnlichliegend, gleichlie-
gend, homolog. S. struna, úhel. Sedl.
Stejnoletý, gleichalterig. Us. Dch.
Stejnomak, a, m., parandra, hmyz. Krok.

II. 256.

Stejnomanželný, homogamus, gleichehig;
květenství z květů stejného pohlaví, buď
samých obojakých, s-né jednoložné, ku př.
úbor bodláku, buď jenom ze samčích nebo
samičích, s-né dvojložné, na př. úbory pro-
těže dvoudomé. Rst. 495.

Stejnomatec,tce,m., Königit, nerost. Minr.

Stejnoměrně, gleichmässig. Stč. Alg. 147.

Stejnoměrnosť, i, f., das Gleichmass, die
Gleichmässigkeit. Nz., Dch.

Stejnoměrný, gleichmässig, homogen,
Stč.; často chybně m.: rovnoběžný.

Stejnomínivý = stejného mínění jsoucí,
von gleicher Gesinnung, Ansicht, Meinung.
Sš. I. 163.

Stejnomíra, y, f. = stejnoměrnost. Šm.

Stejnomluv, u, m., vz Tautologie.



	656

	. Stejnaký = stejný. U Olom. Šd. Stejně = rovně, zároveň, jednako, gleich, auf gleiche Weise; zugleich. D. S. jsou bo- hatí; s. smýšleti, zníti, D., postupovati atd. Dch. Mně je to s. Us. Dch. Stejně vysoký, vzdálený. Rst. 495. — S. = pořád, immer-, fortwährend. Mor. a slez. Klda., Mtl., Klš. Stejnec, nce, m., der Doppelgänger. Šm. Stejnice, e, f. == křivá čára, která po- vstává, když se kužel rovnoběžně k jeho straně prořízne, parabola, die Parabel. Sedl. Stejničník, u, m. = těleso, které by po- vstalo, kdyby stejnice otáčela se okolo hří- dele svého, stopy hnutí svého zůstavujíc, paraboloides. Sedl. Geom. 21. Stejničný, parabolisch. S. oblouky. Stejnina, y, f. == stejnosť, die Gleichheit. — V math. rozličné vyznačení též veličiny, die Gleichung a: b = c : d. S-nu rušiti. Stejninář, e, m., der Algebraist. Jg. Stejninářský, algebraisch. Jg. Stejninářství, n., die Algebra. Sedl. Geom. 24. Stejnítko, a, n., das Gleichheitszeichen (=). Sedl. Geom. 19. Stejnobarvý, stejuobarevný, concolor, gleichfärbig. Stejnobéžný, homotropus, gleichläufig. Rst. 495. S. věta (parallelní). Sš. J. 13. Stejnobytně, bnoovtiwc;. Kristus spíše přede všelikým tvorem z bytnosti boží s. pošel. Sš. II. 198. Stejnobytnosť, i, f., die Homousie. Rk. Stejnobytný = spolu- n. soubytný. Pleť ta následuje s-ných pudů. Sš. II. 60. — s kým. S bohem s-bytný jest. Sš. J. 140. (Hý.). Stejnocennosť, i, f., die Gleichwerthung. Šm. Stejnocenný, gleichwerthig. Dch. Ne jakoby za přisluhováni svátostmi a věcmi duchovními odplata s-ná se dáti mohla, Sš. II. 334. Stejnocitovati, sympathisiren. Dch. Stejnočasně — současně, gleichzeitig. Šf. Stejnočasý, stejnodobý, simultaneus, gleichzeitig. Rst. 495. S. vracování. Krok. S. rostliny, homogamia. Rostl. Stejnočetný, stejnočíslý, numero aequa- lis, gleichzählig. Rst. 495. Stejnočiniti, il, ěn, ění, gleich wirken. Rostl. 1. 173. a. Stejnočitek, tku, m. (lépe: soucit, Jg.), die Sympathie. D. Stejnodílnosť, i, f., die Gleichtheiligkeit. Zlob. Stejnodílý, aequalis, gleichgross, gleich- gestaltet. Rst. 495. Stejnodlouhosť, i, f., die Gleichheit der Länge. Krok. Stejnodlouhý, gleichlang. S. strany. Krok. Stejnodobně = stejnou dobou, gleich- zeitig. Kristus s. chrámem, dveřmi a sta- vitelem jest. Sš. II. 101. (Hý.). Stejnodobý, gleichzeitig; gleichförmig. S. rychlosť. Příčestí y.afruyióa,- (očistiv) je s-bé se slovem ňyiádij (posvětil); Příčestí pokoj učiniv s-bé je se slovem usmířil. Sš. II. 133., 201. Cf. Stejnočasý.	Stejnodrahý, stejnodružný = stejno- rodý, gleichartig. S. les. Um. les. II. 58. Stejnoduší, n. = stejnomyslnosť, aequus animus. S. pílili obzvláště Pythagoreovci. Sš. IL 171. (Hý.). Stejnohlas, u, m., stejnohlasí, n., stej- nohlasnosť, i, f. = stejnozvuk, stejnozvuč- nosť, der Gleichlaut. Nz., D. Stejnohlasý, gleichlautend, harmonisch. Hd. Stejnohlativosť, i, f., der Isomorphismus. Šm. Stejnohranný, gleichkantig. S. rohy. Krok. Stejnochylný, orthotropus, geradeläufig, když kel leží v ose semenové nebo alespoň rovnoběžně. Rst. 495. Stejnojaký = jednostejný, gleichförmig. Nz. Stejnojmennosť, i, f., die Gleichnamig- keit. Nz. Stejnojmenný, gleichnamig, homonym, gleichbenannt. Nz. S. řeka, Sš. Sk. 283., vý- sledek. Stč. Alg. 24. S. slovo (homonymum), které různé věci označuje: rak (zvíře a ne- moc), hvozd (les a sušírna sladová), kohoutek (pták, čásť ručnice, sudu atd.). Brt. V math.: členy stejno- n. soujmenné (první a třetí druhý a čtvrtý člen ku př. a & : b zl. = c ti : x zl. (n. lépe: a B : b zl. X c ä'), korrespondirend, ähnlichliegend, stejnolehlý. Vz Nz. 151. b. S-né učiniti = ve stejné jméno, v též jméno uvésti. Nz. Stejnok, u, m., homalium. Rostl. 315. Štejnoklonný, isoklinisch. Šm. Stejnokmenný, stammgenosslich. Šm. Stejnokovitý. S. rostliny, homalineae. Vz Rst. 315. Stejnokročný, -kroký, gleichschreitend. Presl. Chym. 122. Stejnokroj, e, m., die Uniform. Sokolové mají s. Dch. Stejnokrok, u, m., die Gleichheit der Schritte. Dch. Stejnokvět, u. m., exoacantha. Rostl. I. 259. b. Stejnokvětka, y, f., podolobium. Rostl. I. 229. a. Stejnolehlý, ähnlichliegend, gleichlie- gend, homolog. S. struna, úhel. Sedl. Stejnoletý, gleichalterig. Us. Dch. Stejnomak, a, m., parandra, hmyz. Krok. II. 256. Stejnomanželný, homogamus, gleichehig; květenství z květů stejného pohlaví, buď samých obojakých, s-né jednoložné, ku př. úbor bodláku, buď jenom ze samčích nebo samičích, s-né dvojložné, na př. úbory pro- těže dvoudomé. Rst. 495. Stejnomatec,tce,m., Königit, nerost. Minr. Stejnoměrně, gleichmässig. Stč. Alg. 147. Stejnoměrnosť, i, f., das Gleichmass, die Gleichmässigkeit. Nz., Dch. Stejnoměrný, gleichmässig, homogen, Stč.; často chybně m.: rovnoběžný. Stejnomínivý = stejného mínění jsoucí, von gleicher Gesinnung, Ansicht, Meinung. Sš. I. 163. Stejnomíra, y, f. = stejnoměrnost. Šm. Stejnomluv, u, m., vz Tautologie.