660

Stěnidlo, stěnítko, lépe než: stinidlo,
stínítko. Brs. 2. vyd. 225. Vz tato slova.

Steníř, e, m., sloup u lešení, der Rüst-
baum, Gerüstbaum. Nz. S. při stavbách
dlouhý neotesaný trám zapuštěný do země
v přiměřené dálce ode zdi, aby nesl lešení.
Vz KP. I. 105.

Stěnka, y, f. = malá sténa, kleine Wand.

— S. == modřina, das Blaumahl. Nz. lk. —
S., die Gartenmauer. Leží za s-kou; Povy-
lézali na s-ky, aby mohli viděti. Mor. Šd.

S. = krytý násep před domem. Slov. Dbš.
36. — S. = stinka. Slov.

Stěnkov, a, m., Stienkow, ves u Třebe-
chovic. PL.

Stěnkovati, stenkovati = obrubovati,
säumen. Ros.

Stěnný = ku stěně se vztahující, Wand-.
S. skuliny, Jg., svícen, Dch., šíř. BO. S. (ob-
vodný) proud, der Wandungsstrom. Nz.lk.

Stěnoborce, e,m., der Kulissenreisser. Šm.

Stenograf, a, m., Stenograph, m.

Stenografický, stenographisch. S. zá-
pisky.

Stenografie, e, f., z řec, těsnopis, rychlo-
pis, die Stenographie — umění psáti způ-
sobem co možná nejkratším a počtem znaků
co nejmenším, aby se ušetřilo místa a času.
S. řecká, římská, anglická, francouzská, ital-
ská, švédská, Gabelsbergrova, Stolzova. Vz
S. N.

Stenografovati, stenographiren. — co:
něčí řeč. Us. — kde: ve sněmovně. Us.

Stěnolez, a, m., šoupálek, pták, der Mauer-
läufer. Rk.

Stěnomalba, y, f., das Wandgemälde,
Fresko. Sm.

Stěnomalíř, e, m., der Freskoinaler. Rk.

Stěnoobraz, u, m., das Wandbild. Sm.

Stěnos, a, m., osob. jm. 1450.

Stěnosemenný. S. rostliny, parietales.
S. N.

Stěnosvícen, cnu, m., der Wandleuchter.
Šm.

Stenot, u, m. stenání.

Stěnování, n., dobývání stěnové n. stě-
nami v dolech, der Strebbau. S. napředujicí,
zpátečné, směrné, dovrchní, kosné, upadni,
přímé, ústupné, výstupné, výstupkové, se-
stupné, sestupkové, odrubové. Hř.

Stěnový, od stěny, Wand-. S. hodiny.
Techn. S. dobývání (= stěnování), der Streb-
bau. Hr., Bc. Vz Stěnování. S. provětrání.

— S., trámový, kládový, iiberklafterig. S.
strom (ze kterého stěny býti mohou). Jg.

Stentando, váhavě, zdrženlivě, v hudbě.
S. N.

Stentato = toužebně, v hud. ; nucené
v malířství. S. N.

Stentor, a, m., hlasatel řecký před Trojou
(za trojské války) mající velmi silný hlas
tak, že 50 mužů překřičel.

Stentorní hlas -— velmi silný. Vz Stentor.
S. N.

Stěny, pl., f., pásmo hor krkonošských
mezi Policí a Broumovem. S. N., Tk. I. 625.,
III. 90.

Step, i, f., lépe než: stepa. Jg., Brs.
2. vyd. 7. Vz Země. S. ----- krajina neoby-
dlená lidmi, bezlesá. D. S., z rus., rozlehlá

pláně travou porostlá, Rk., travnatá nížina,
die Grasebene, die Steppe. S. N. S. vysoká
(Hoch-), nízká (Tief-), travná (Gras); sa-
vany či prérie (pampy, ljany), lesnatá (le-
satá, selvy, v sev. Rusi uzmani, Waldsteppe).
Š. a Ž.

Stepati, stepám a stepu - stepávati =
stlouct, zusammenschlagen; zabiti. — co,
koho. Ten ho stepal. S. nepřítele. Troj.
Až někdo stepe tvé kosti. Mast. v. 193.
Bozi chtějú stepati Vlaslav. Rkk. 20., Dal.
S. dobytek. V. — koho čím: přísnými slovy
(pokárati).

Stepilosť, Stepilý, vz Ztepilosť atd.

Stepleti, el, ení, steplívati, warm werden.
Us.

Stepliti, il, en, ení, steplívati, warm ma-
chen. — co čím kde.

Stepní tráva, rostlina, pták, dobytek atd.,
Steppen-.

Stepokur, a, m. S-rové, pteroclidae, mají
podobu holubů. S. kirgizský, syrrhaptes
paradoxus. Vz Frč. 351. — S., a, m., jeřá-
bek stepní, pterocles, das Sandpflughuhn.
Rk.

Stepovati, steppen. — co čím: hedvá-
bím.

Stepovatý, steppig, voll Steppen. Šm.

Stepovitý, steppenartig. Šm.

Steppročk, něm., sukně vatovaná, va-
týrka. Šp.

Ster, u, m., fr. stére, z řec, das Körper-
mass. S. činí krychlový metr (ku měření
dříví, kamene atd.) nebo 0-147 krychlového
sáhu. Vz Míra. S. = 1000 litrů.

Stěr, u, m. = věc na drobno, na prach
setřelá. S. tabáku. Mor. Brt. Ze s-u semence
olej se tlačí. Us. Šd.

Štěra. y, f. - lodní plachta, das Segel.
1531.

Stěrací káď, der Würztrog.

Stěradlo, a, n., der Vormaischapparat,
das Streichholz. Dch.

Stěranky, vz Stírka.

Stěrba, y, m. — pobuda, der Herumstiei-
cher. U Rohozné. Všk.

Stěrbavý, o lidech, kteří mají rozštíp-
nutý pysk. V Kunv. Msk.

Štěrbina, y, f., myslivna u Březnice. PL.

Stěrek, rku, m. = zpěrek, omydlík, ein
Stück übriggebliebener Seife. — S., oškra-
bek, Abschabsei.

Steřelosť, i, f., die Verwesung. Jg.

Steřclý setlelý, verwest. Mor. Kd.

Stereografický, tělesopisný, stereogra-
phisch. Nz

Stereochromie, e, f., z řec, malba na
stěnách vápenných, která nahrazuje malbu
na omítce. Vz S. N., KP. IV. 594.

Stereometr, u, m., z řec., nástroj k ur-
čování hutnosti hmot rozmělněných, práž-
kovitých. Vz S. N., KP. II. 41., 58.

Stereometrický, z řec, tělesoměrský,
stereometrisch.

Stereometrie, e, f., z řec, tělesoměrství,
těloměrství, die Körpermessung. Rk. S. =
oddíl elementarní geometrie, jenž má za
předmět všeliké veličiny prostorné, pokud
neleží v jedné rovině. Die Körpermesskunst.
Vz více v S. N.