661

Stereoskop, u, m., z řec, tvarozor, tvaro-
jev, tvaromalba. Rk. S. jest přístroj optický,
kterým předměty na obraze nikoli ploché,
nýbrž telesné vidíme, das Stereoskop. Vz
více v S. N., KP. II. 163 - 166

Stereoskopické obrázky, stereoskopische
Bilder. KP. II. 164.

Stereotyp, u, m., z řec, deska ku stá-
lému tisku, feststehende Druckformen, un-
bewegliche Buchstaben.

Stereotypie, e, f. = stálý tisk, tiskařství
pomocí stálých obrazců tiskacích, der Stereo-
typendruck. Rk. S. záleží v tom, že se pů-
vodní sazba jednou n. i vícekrát přejme na
tenší kovové desky (nyní už také na papír),
jimiž pak tisk jako původní sazbou se vy-
konává. Vz více v S. N., KP. 1. 354.

Stereotypovati, stereotypiren, Schrift-
platten machen. KP. I. 354.

Steřeti, el, ení = spráchnivěti (zastr.),
vermodern, verwesen. — kde: v hrobě, ve
sklepě. Us. Hý.

Sterilní, lat., neplodný, neúrodný, un-
fruchtbar; hubený, suchý, gehaltlos. S. N.

Stěřina, y, f. S-ny = rovnoběžné lati
žebříku. Kurz.

Steřiti = tlíti, hníti, faulen. Us. na Mor.
Sk.

Stěrka, y, f., hundertguldige Banknote.

Stěrkovice, e, f., polívka, ze stěrky, dro-
benka. Cf. Stěr. Mor. Brt, Šd.

Sterlink, u, m., angl. zákonní mince.
Libra sterlinků, mince anglická ve způsobě
sovereignů, as 10 zl. 50 kr. rak. měny. Rk.

Sternbergit, u, m., neRost, leštěnec. Vz
S. N.

Sternbergka, y, f., sternbergia. Rostl.
I. 268. b.

Sterník, u, m., stepa, zastr. Ms. vodn.

Steronohý, hundertfüssig. Šm.

Sterúz, a, m., ves na Slov. u Dobré vody.
Šd.

Sterý, na, sta, hunderterlei. S. způsob
pracování.

Sterž = strž.

Stesati, stesám a steši; stesávati, abhauen,
abzimmern. — co čím : větve sekerou. Us.
Vsie po sobě ranami stesasta. Rkk. 12. —
co jak: dříví na čtyry hrany s. Reg.

Stesk, u, m. = stýskání, die Klage. S.
sirotka. Č. S. po domovu, po otčině, (las
Heimweh. Pro něco s. vésti, klagen. Sš. Bs.
185. Dostala na to s-ky a byla na to vrt-
kavá. U Rychn.

Steskliti, il, ení = zastenati, zastonati
duchem, pohnouti se srdečně, sich betrüben,
bangen. — komu kde: sobě v duši. —
se komu. Po vešken čas zbolelo ho neb
stesklilo sě mu, že člověka učinil v zemi.
(Gen. 6.). Hus I. 335. — čeho: života. Výb. I.

Steskno. To mi bylo s. = smutno. Ve
Skuhrově. Dhn.

Stesknouti, sknul a skl, utí; stýskati,
stýskám a stýšti; stýskávati sobě, si = te-
skliti, zarmoutiti se, sich grämen, sich betrü-
ben, unzufrieden o. überdrüssig sein, bangen ;
naříkati, stěžovati si, bědovati, sich be-
schwerenjammern; neosobně = jest mi, tobě,
nám atd. teskno, obtízno, bange sein, über-
drüssig sein o. werden; jest mi dlouhý čas,

ich habe lange Weile. Jg. — abs. Ani si
nesteskl (neposteskl). Ros. Někdo sobě více
stýská, než ho bolí. Ros. - Kom., Br. —
Otec stýskal a syn výskal. (!. Sel za ni sy-
neček, vejskal si, dohonil panenku, stejskal
si; co pak si synečku stejskáte? snad vy
mě v zármutku necháte? Sš. P. 398. — si
s čím. S. si s cvičením, Reš., s pokrmem, Br.,
s neduhem, Jel., s úřady, Lom., s pracemi.
Dvě kron. Se Samuelem sobě Židé stýskali.
V. Aby sobě s ní (s modlitbou) nestýskal.
Hus I. 313. — si v čem. Abychom si
v dobré práci nesteskli. Br. — si po kom.
Stýská si po něm (je smuten pro něho).
Ros. - Cyr. — si na koho, proti komu.
Velmi sobě na něho, proti němu stýská.
Ros. S. si na svou sirobu. Sych. S. si na
nemoc. Ml. S. si na špatné obchody. Us.
Dch. S. si na robotu. Er. P. 93. — sobě
s inft. S lidem tím pracovati sobě nestý-
skal. Br. Stesklo se mi dále jíti. Dal. —
Solf., Kom. — se (neosobně) = jest mi teskno,
nelíbí se, jest obtížno. Jg. — se komu proč:
pro mdlé tělo. Abychom nezúfali stesknúce
sobě pro dlúhosť cesty. Hus I. 333. — se
komu. Košule, košule, bude se ti stéskať,
až se naše šably budó na tě bléskať. Sš. P.
586. Stýská se mi = jest mi teskno; 2. jest
mi dlouhý čas. Us. Dám ti, až se ti steskne.
Us. Tu sě stešte čeledi jeho. Dal. 7. Stesklo
se jie. Hus III. 196. Tuť se tepruv črtu
stešče. Žk. 218. — se komu po kom.
Stýská se mi po něm. Us. Po tobě se
mi stýská. Er. P. 119. — se komu nad
čím. A protož stesklo se mi nad životem
mým. Hus I. 283. — se komu s čím. Již
se jim s tou prací stýská (nelíbí se). Solf.
Nikdy se mu s prací nestesklo. Troj, Stýs-
kati si budeš životem mým. V. Nebude se
vám s ním stýskati. D. — Br., Háj. — se
komu v čem, kde. Stýská se mi v něčem.
Har., Ben. Stojmírovi knížeti se stýskalo
ve vlasti. Brt. S. 4. — se s inft. Když se
jim dělati stýště. Dh. 87. Stesklo se mi dál
jíti. Dal. — V., Kom., Sych. — komu, si.
1 kterak mi srdce stýská (tesklí). Koll. Kdiz
stiskovasze sobie sirdeze me. Ž wit. 60. 3.
Aj, tak sobě stýskal Pavel. Hus III. 120.
Neroď nic stýskati sobě. Kut. 3002. — si
za koho. Čím sě smutíte sobě stýskajíce
za mě? Kat. 3277. - oč. Synáčku, ponesme
tvé tetce, stýštie o peníze. A řekl mi: Ano
tak, milý Petre, stýšcě sobě. NB. Tč. 198.
Nic o to nestýšti sobě. Smil v. 1009. — si
do čeho: do nesprávné češtiny. Kos. Ol.

I. 72. — si jak. Steskl sobě steštěním ve-
likým. BO. — se komu čeho: Stýská se
mi něčeho (toužím po tom).

Stěsnaný; -án, a, o, gedrängt.
Stěsnati, vz Stěsniti.
Stěsnatina, y, f. = zúženína, die Ver-
engung. Vz Rst. 496.

Stěsněc, sence, m., toxicum, hmyz. Krok.

II. 255.

Stěsnělý, eng geworden, verengt. Dch.

Stěsnina, y, f., die Klammenge. Dch.

Stěsniti, stísniti, il, ěn, ění. stěsnati,
stěsňovati = těsným učiniti, súziti, stisk-
nouti, einzwängen. — koho (kde). S. ně-
koho v nějaké úžině. Us. Stěsnil mne duch