663

Stěží bude doma. Ros. — S. Obrátil se s.
(rychle) a utekl. Pláč. 280., 282., 406. (Č. exc).
Cf. Stěžně.

Stěžina, y, f. = žerdi, tyč, die Stange. —
S., dřevce, kopí, die Lanze. S nú protče jmu
slabinu. Ms. — Vz Stěž.

1. Stěžiti, il, en, ení = získati, skliditi,
erwerben, werben. — co. Mnoho sena stě-
žili (sklidili). D. — co kde zač. Co stěžil
na trhu za zboží, to propil. Jg. — čím.
Kamo takú zbrojí stěžíš (dojdeš, přitáhneš)?
St. skl. II. 214.

2. Stěžiti — vystěhovati, stěhovati, zastr.
Dal. 37. 16., Bibl. — se = stěhovati se, tá-
hnouti se kam, chýliti se, chvátati. Smil v.
1941. — co kam. Již běžíme, zlú novinu
před Lucipera stěžíme. Výb. II. 34. 24.

3. Stěžiti, vz Stížiti.
Stežka = stezka.

Stěžka, lépe: z těžká, steskem — s těž-
kem, schwerlich. Vz Těžko.

Stežkový, kdo bydlí při stežkách. V Kunv.
Msk.

Stěžně = stěží, na kvap, eilig. S. z Prahy
odjel. Žer. Jeden dal mi radu, abych s. jel
na Krumlov ku panu Petrovi z Rožmberka
a jeho za přímluvu prosil. 1519. Sl. Uh. I.
111. A král s lidem jízdným je (Rakušany)
s. honil. Háj. 1242. 2. Vyslali s. kurýry své.
Skl. II. 345., 315. Cf. Stěží.

Stěžné, ého, n., plat od vystěhování se,
das Abfahrts-, Abzugsgeld. 1544.

Stežník, u, m. = cestička k vršku (pě-
šina po rovině), ein Fusssteig im Gebirge.
Us. v Krkonš. — S. = stezka. Smrž. Nové
cesty, s-ky na škodu mýtóm dělány býti
nemají. Zř. zem. op. a rat. 1562.

Stěžnoví, n., die Bemastung, das Masten-
werk. Šm.

Stěžný, potřebný, pilný, naschvální, wich-
tig. Jg. Přišlo s. poručení. S. psaní. Skl. V.
61. — Ros.

Stěžov, a, m., ves v Příbramsku. Vz S. N.,
Tk. I. 87.

Stěžovací = stížný, Beschwerde-. S. spis,
J. tr., právo. Čsk.

Stěžování, n., die Be-, Uiberladung. —
S. = stýskání, die Klage, Beschwerde. Nic
jiného slyšeti není než s. Ros.

Stěžovatel, e, m., der Beschwerdeführer.
J. tr.

Stěžovati, vz Stížiti.

Sthenie, e, f., řec, značí všeobecný stav
zdraví, die Vollkraft, Kraftfülle. — S., lé-
čivo či elixír, lék ku zlepšení krve a ku
zotavení celého organismu lidského, jejž
dryáčníci doporučují. S. N.

Stibaethyl, u, m., Antimontriäthyl, ústroj-
ný radikal, který vznikl sdružením aethylu
s antimonem: (C₄ H₅)₂. Sb. Vz S. N.

Stihal, štibal, ščibal, štival, u, m.,
zastr. = obav, druh, střevíců, eine Art
Schuhe. Mz. 312. - Br., V.

Stibatec, tce, m., aesabus, hmyz. Krok.
II. 254.

Stíbati, stihnouti = krčiti, trhati. — co:
ramena. Ehr. — čím: ramenama, zucken.
Víd. list. — se. Zajíc se stíbl. Us. u Po-
ličan.

Stibethyl, u, m., Stibäthyl. Nz.

Stibilit, u, m., nerost. Vz S. N.

Stíbiti, il, en, ení = strčiti, stecken, ein-
stecken. — co kam. Stib to do kapsy. Ne-
stihej nosu do všeckého. Na Mor. a ve Slez.
Tč.

Stibmetliyl, antimontrimethyl, u, m.,
ústrojný radikal: (C₂ H₃)_a. Sb. Vz S. N.

Stibor, a, m. = Ctibor.

Stiboř, Ctiboř, e, m., ves u Počátek. —
S. malý a veliký, Klein-, Gross-Schüttüber,
vsi u Žandova, PL.

Stibořice, pův. Gtibořice, dle Budějovice,
něm. Steuberwitz, ves u Opavy. Vz S. N.

Stičany, dle Dolany, Stitschan, ves u Chru-
dimi. PL.

Štičí, Stitschy, ves u Kralovic; samota
u Pelhřimova. PL.

Stička, lépe: kštička. Jg.

Stieň, ě, m., zastr. — stín, skryté místo.
St. skl. V. 174., Kat. 2452.

Stigmatisovati, z lat., smahou (vypále-
ným znamením) znamenati, brandmarken. Vz
S. N.

Stih, u, m., stiha, y, f., na Slov. = čas,
chvíle, kdy, die Musse. Neměti stihu. Stihu
si na něco vzíti. Bern. Tak my trojvlasť
v jednom stihu objímáme veškeru. Sš. Sm.
bs. 33. — S., spěch. Když nastal veliký s.
(bylo pilno, mnoho práce). Němc. — S., stí-
hání, die Verfolgung. Dch.

Stíhací list, der Steckbrief. Šm.

Stihač, e, m., der Verfolger. Dch., Č. —
S., kdo se stěhuje, zastr.

Stíhání, n. S. honné (pronásledování), die
Verfolgung. S. někoho, za někým, der Wett-
eifer. D. Od s. někoho upustiti. Dch. Vz
Stíhati.

Stíhaný; -án, a, o, verfolgt. — čím: za-
tykačem s., steckbrieflich verfolgt Us. Dch.
Vz Stíhati.

Stihatel, e, m., der Verfolger. Us. Č.

Stihatelka, y, stihatelkyně, ě, f., die Ver-
folgerin. Jg.

Stíhati, stihati; stihnouti, ul, ut, utí a
stihl, stižen, ení (stihu, zastr.); stíhávati =
honiti, nachjagen, nachsetzen, einzuholen
suchen, verfolgen; chtíti rovným býti, nach-
eifern; s. rozumem atd. pochopiti, begreifen,
fassen, einsehen; viniti, v podezření míti,
beschuldigen, Verdacht haben, zumuthen;
trestati, strafen; sužovati, ängstigen; posu-
zovati (přísně), kritisiren; postačiti, klecken;
na Slov. stih (čas) míti, Musse haben. Jg.
Koř. stig, strsl. stignati vedlé stbza, via.
Cf. Stezka. Mkl. L. 129. — abs. Keď stih-
něm (budeme-li čas míti), přiděm. — co,
koho: nepřítele, zloděje. D., Br. Jedno ne-
štěstí druhé stíhá. D. Jedna bída druhou
stíhá. Br. Stíhá nás chudoba, hlad. V. S.
škody = náhradu pohledávati. C. Stíhá ho
nehoda, ztráta, těžký svízel. Us. Stíhati
práci (v pravý čas ji vykonati). Brt. Aby
ti, kteří slov tajemstvie nestihli, u vieře byli
potvrzeni. Hus II. 78. Král svých zemí škody
jak moha chce s. a práva svého hájiti. Akt.
Kop 69. Zdali by je mohli spolu stieci (stih-
nouti). Tristr. 152. S. žílu, sluj, verfolgen,
ausrichten. Hř. S. něčí řeči. V. Po zadu
koho s. = následovati. V. — čeho (oby-
čejněji: s. co). Židé stíhali zákona spravedl-



	663

	Stěží bude doma. Ros. — S. Obrátil se s. (rychle) a utekl. Pláč. 280., 282., 406. (Č. exc). Cf. Stěžně. Stěžina, y, f. = žerdi, tyč, die Stange. — S., dřevce, kopí, die Lanze. S nú protče jmu slabinu. Ms. — Vz Stěž. 1. Stěžiti, il, en, ení = získati, skliditi, erwerben, werben. — co. Mnoho sena stě- žili (sklidili). D. — co kde zač. Co stěžil na trhu za zboží, to propil. Jg. — čím. Kamo takú zbrojí stěžíš (dojdeš, přitáhneš)? St. skl. II. 214. 2. Stěžiti — vystěhovati, stěhovati, zastr. Dal. 37. 16., Bibl. — se = stěhovati se, tá- hnouti se kam, chýliti se, chvátati. Smil v. 1941. — co kam. Již běžíme, zlú novinu před Lucipera stěžíme. Výb. II. 34. 24. 3. Stěžiti, vz Stížiti. Stežka = stezka. Stěžka, lépe: z těžká, steskem — s těž- kem, schwerlich. Vz Těžko. Stežkový, kdo bydlí při stežkách. V Kunv. Msk. Stěžně = stěží, na kvap, eilig. S. z Prahy odjel. Žer. Jeden dal mi radu, abych s. jel na Krumlov ku panu Petrovi z Rožmberka a jeho za přímluvu prosil. 1519. Sl. Uh. I. 111. A král s lidem jízdným je (Rakušany) s. honil. Háj. 1242. 2. Vyslali s. kurýry své. Skl. II. 345., 315. Cf. Stěží. Stěžné, ého, n., plat od vystěhování se, das Abfahrts-, Abzugsgeld. 1544. Stežník, u, m. = cestička k vršku (pě- šina po rovině), ein Fusssteig im Gebirge. Us. v Krkonš. — S. = stezka. Smrž. Nové cesty, s-ky na škodu mýtóm dělány býti nemají. Zř. zem. op. a rat. 1562. Stěžnoví, n., die Bemastung, das Masten- werk. Šm. Stěžný, potřebný, pilný, naschvální, wich- tig. Jg. Přišlo s. poručení. S. psaní. Skl. V. 61. — Ros. Stěžov, a, m., ves v Příbramsku. Vz S. N., Tk. I. 87. Stěžovací = stížný, Beschwerde-. S. spis, J. tr., právo. Čsk. Stěžování, n., die Be-, Uiberladung. — S. = stýskání, die Klage, Beschwerde. Nic jiného slyšeti není než s. Ros. Stěžovatel, e, m., der Beschwerdeführer. J. tr. Stěžovati, vz Stížiti. Sthenie, e, f., řec, značí všeobecný stav zdraví, die Vollkraft, Kraftfülle. — S., lé- čivo či elixír, lék ku zlepšení krve a ku zotavení celého organismu lidského, jejž dryáčníci doporučují. S. N. Stibaethyl, u, m., Antimontriäthyl, ústroj- ný radikal, který vznikl sdružením aethylu s antimonem: (C₄ H₅)₂. Sb. Vz S. N. Stihal, štibal, ščibal, štival, u, m., zastr. = obav, druh, střevíců, eine Art Schuhe. Mz. 312. - Br., V. Stibatec, tce, m., aesabus, hmyz. Krok. II. 254. Stíbati, stihnouti = krčiti, trhati. — co: ramena. Ehr. — čím: ramenama, zucken. Víd. list. — se. Zajíc se stíbl. Us. u Po- ličan. Stibethyl, u, m., Stibäthyl. Nz.	Stibilit, u, m., nerost. Vz S. N. Stíbiti, il, en, ení = strčiti, stecken, ein- stecken. — co kam. Stib to do kapsy. Ne- stihej nosu do všeckého. Na Mor. a ve Slez. Tč. Stibmetliyl, antimontrimethyl, u, m., ústrojný radikal: (C₂ H₃)_a. Sb. Vz S. N. Stibor, a, m. = Ctibor. Stiboř, Ctiboř, e, m., ves u Počátek. — S. malý a veliký, Klein-, Gross-Schüttüber, vsi u Žandova, PL. Stibořice, pův. Gtibořice, dle Budějovice, něm. Steuberwitz, ves u Opavy. Vz S. N. Stičany, dle Dolany, Stitschan, ves u Chru- dimi. PL. Štičí, Stitschy, ves u Kralovic; samota u Pelhřimova. PL. Stička, lépe: kštička. Jg. Stieň, ě, m., zastr. — stín, skryté místo. St. skl. V. 174., Kat. 2452. Stigmatisovati, z lat., smahou (vypále- ným znamením) znamenati, brandmarken. Vz S. N. Stih, u, m., stiha, y, f., na Slov. = čas, chvíle, kdy, die Musse. Neměti stihu. Stihu si na něco vzíti. Bern. Tak my trojvlasť v jednom stihu objímáme veškeru. Sš. Sm. bs. 33. — S., spěch. Když nastal veliký s. (bylo pilno, mnoho práce). Němc. — S., stí- hání, die Verfolgung. Dch. Stíhací list, der Steckbrief. Šm. Stihač, e, m., der Verfolger. Dch., Č. — S., kdo se stěhuje, zastr. Stíhání, n. S. honné (pronásledování), die Verfolgung. S. někoho, za někým, der Wett- eifer. D. Od s. někoho upustiti. Dch. Vz Stíhati. Stíhaný; -án, a, o, verfolgt. — čím: za- tykačem s., steckbrieflich verfolgt Us. Dch. Vz Stíhati. Stihatel, e, m., der Verfolger. Us. Č. Stihatelka, y, stihatelkyně, ě, f., die Ver- folgerin. Jg. Stíhati, stihati; stihnouti, ul, ut, utí a stihl, stižen, ení (stihu, zastr.); stíhávati = honiti, nachjagen, nachsetzen, einzuholen suchen, verfolgen; chtíti rovným býti, nach- eifern; s. rozumem atd. pochopiti, begreifen, fassen, einsehen; viniti, v podezření míti, beschuldigen, Verdacht haben, zumuthen; trestati, strafen; sužovati, ängstigen; posu- zovati (přísně), kritisiren; postačiti, klecken; na Slov. stih (čas) míti, Musse haben. Jg. Koř. stig, strsl. stignati vedlé stbza, via. Cf. Stezka. Mkl. L. 129. — abs. Keď stih- něm (budeme-li čas míti), přiděm. — co, koho: nepřítele, zloděje. D., Br. Jedno ne- štěstí druhé stíhá. D. Jedna bída druhou stíhá. Br. Stíhá nás chudoba, hlad. V. S. škody = náhradu pohledávati. C. Stíhá ho nehoda, ztráta, těžký svízel. Us. Stíhati práci (v pravý čas ji vykonati). Brt. Aby ti, kteří slov tajemstvie nestihli, u vieře byli potvrzeni. Hus II. 78. Král svých zemí škody jak moha chce s. a práva svého hájiti. Akt. Kop 69. Zdali by je mohli spolu stieci (stih- nouti). Tristr. 152. S. žílu, sluj, verfolgen, ausrichten. Hř. S. něčí řeči. V. Po zadu koho s. = následovati. V. — čeho (oby- čejněji: s. co). Židé stíhali zákona spravedl-