666

Stínivý, stínlivý, schattend, schatten-
reich. S. lesy. Jg.

Stínka, stinka, y, f., malá stěna, kleine
Mauer, Wand. — S., malá zed, dělící obyč.
dvůr ode dvora. U Nivnice. Kch. — S.,
viscuin, die Mistel, rostl. Bdl. — Stinky,
zídky na zdi, za nimiž se chodí, cimbuří,
die Zinnen. V. — S. = štěnice. V. Vši kouší,
blechy hlodají, s-ky podrbují. Reš. Vz Stě-
nice. — S. = podlití krví na těle zhmoždě-
ním n. uskřípnutím způsobené, der Streif,
Blutstriemen. Jg., Hý.

Stinkovati, den Rand umnähen. Šm.

Stinkovatý, wanzenartig. S. zápach. Rst.
496.

Stinky, dle Dolany. S. veliké a malé,
Gross-, Klein-Zinken, vsi u Verneřic. PL.

Slinník, u, m., das Schattendach, der
Lichtschirm. Šm., Šml.

Stinnosť, i, f., schattige Beschaffenheit.

Stinný = hojný na stín, temný, schattig,
schattenreich. S. místo, Y., loubí, D., hora,
Byl., dolina, Gníd., strana, těleso, ručka,
tyč. Nz. — S. obraz, das Schattenbild. Plk.,
Rk. nákres, der Schattemiss. Dch. — S.
bylina = ve stínu rostoucí, das Schattenge-
wächs. Rostl.

Stínobledý, schattenbleich. Vrchl.

Stínočárka, y, f., der Schattenstrich. Šm.

Stínohra, y, f., das Schattenspiel. Šm.

Stínolibý, den Schatten liebend. S. slavík.
Mus.

Stínomalba, y, f., die Wandmalerei, das
Schattengebilde. Rk.

Stínoslužba, y, f., der Schattendienst. Šm.

Stínonožec, žce, m. S-žci, báječný národ
starých, ein fabelhaftes Volk der Alten,
sciopoda. Měst. bož. IV. 102.

Stínostrojství, n., die Schattenkunst. Šm.

Stínování, n., die Schattirung. Us.

Stínovaný, schattirt. Dch. S. obraz.

Stínovati, schattiren. Nz. — co čím.

Stínovatý = stínovitý.

Stínoví, vz Stinina.

Stínovitý, schattenhaft, schattig. Ros.

Stínovka, y, f., přestupnička, marian-
thernum, die Schattenblume. Slb. 192.

Stínovládce, e, f., der Schattenbeherr-
scher. Šm.

Stínovník, u, m., palma stínidlová, co-
rypha umbraculifera, die Schirmpalme. Vz
Čl. 142., Kk. 122., Rstp. 1637.

Stíuovozka, y, m., der Schattenfährmann,
Charon. Šm.

Stínový = stínu náležitý, Schatten-. S.
čára, malba, průmět, promítka (die Schatten-
projektion in der darstell. Geometrie), obraz,
podoba, výkres, nástin, Nz., hra, das Schatten-
spiel. Dch. — S., ve stínu jsoucí, im Schatten
befindlich. Bern. — S. == stínící, schattend.
S. kmen. Um. les.

Stipendista, y, f., z lat,, dle Despota,
nadiniec, kdo užívá nějakého nadání, der
Stipendist.

Štipendi-um, a. n. nadání zvl. studu-
jícím. Rk.

Stipka, y, f. = štipka, špetka. Slov.

Stipulace, e, f., z lat,, úmluva, die Sti-
pulation, Uibereinkunft, der Vertrag, Ver-
gleich.

Stipulovati, ustanoviti, umluviti, vymí-
niti něco, stipuliren, übereinkommen, ver-
abreden, festsetzen, bestimmen.

Stírací, lépe: stěrací. S. káď, der Würz-
trog. D.

Stírač, e, m., lépe: stěrač, kdo těsto mísí,
der Schwarzmischer beim Becker. D.

Stíráček, čku, m., der Schaber. Šm

Stírání, n., vz Setříti.

Stíranka, y, f. = stěranka, mrvenička,
sekanička = těsto v mléce vařené s koprem
na drobno usekaným. Dbš. 38.

Stírati, vz Setříti.

Stíravý = stírající, auf-, abreibend, til-
gend. S. věc. Ja.

Stírek, rku, m., pl. stírky = co se při
mlácení obilí z klasův atd. otře, setře:
otěrky, die Abreibsei, Abfälle. Aby se pleva
a s-ky od zrna odmísily. Sš. Mt. 50. (Hý.).

Stirka, y, f., samota u St. Libně u Kar-
lina.

Stírka, stíračka, y, f., stírání (hnětení,
die Mischung) těsta u pekaře a nádoba sama,
v níž pekaři chléb prodělávají, der Trog. —
S., nádoba na tlučení másla, máselnice, bečka,
das Butterfass. Tlučené máslo ve stírce. —
S. = nádoba, v níž se obrok n. píce (řezanka
s plévami, otrubami) míchá n. paří, Viehtrog;
nádoba, nádržka na vodu pro dobytek. —
S. v pivováre = sklep, klenutí, kam pivo se
dává, aby vychladlo. Us. — S. = rmut, zá-
para, die Maische. Nz. — S., jakási polívka,
do které se rozestírá těsto z vajec a mouky.
U Opav. Klš. S-ky (stěranky) = strouhané
těsto, které se do mléka zavařuje. Na Ostrav.
Tč.

Stírky = plevy. Vz Stírek. Sš.

Stísen, sně, f., die Einpressung. S. ledu.
Dch.

Stisk, u, m., stisknutí, die Zusammen-
drückung. — S. = stlačení, stlak, stenčení
sloje, der Verdruck, die Verdrückung. Hř. —
S. na Slov. = tlačenice (lidu), das Gedränge.
Veliký s. lidu. Plk.

Stiská, y, f., osob. jméno. Šd.

Stiskací péro, die Druckfeder. Csk.

Stiskač, e, m., der Drücker.

Stiskadlo, a, n., der Drücker. Prm. S.
u ručnice. Csk.

Stiskala, y, m. = lakomec, der Knicker,
Drücker. Mor. a slez. Tč., Klš.

Stiskání, n., die Zusammen-, Herabdrüc-
kung. S. rukou, der Händedruck. — S.
peněz, die Ersparung. Slov.

Stiskati, geizen. Mor. a slez. Klš. — S.,
vz Stisknouti.

Stiskátko, a, m. - stiskadlo.

Stiskavý, stisklavý, kdo všecko stiská
do kapsy, lakomý, filzig, knickerisch. Na
Ostrav. Tč.

Stisklosť, stisklý, vz Stislosť atd.

Stisknouti (na Ostrav, stisknuť. Tč.),
sknul a kl, ut, utí a štěn, ění; stiskati, sti-
skovati = dohromady tisknouti, zusammen-
drücken, einzwängen ; dolů, pryč tisknouti,
hinunter-, abdrücken; spoust u ručnice spu-
stiti, abdrücken. Jg. — co, koho. Něčí
pravici s. Ž. wit. 88. 43. Závisť srdce stiská
a kosti vysušuje. Tč. Tak ona ho sciská
(stiská), ež z něho krev prská; A takle ho