669

leuchten, prunken, flinkern; patrným býti,
sich auszeichnen, glänzen. Jg. — abs. Jeho
tvář jako slunce se stkví. Leg. Stkví se
jako hvězda. — kde. Kameny na prstenech
se stkví. Kom. S. se na slunci. Leg. Před
někým se stkvíti. Leg. Na líciech ruměnci
skviechu. Jir. Anth. 1. 28. Na stěnách se s.
Hus I. 79. Tehdy spravedliví budú se sktvieti
jako sluncě v královstvie otcě svého. Hus
I. 322., 323., III. 78. — čím (nad co, mezi
čím, před čím). S. se světlostí jasnú. BO.
Stkví se všemi barvami. Jel. Domy koberci
a čalouny se stkví. Kom. S. se uměním,
pobožností, bohatstvím, Ros., jménem slav-
ným, Jg., dobrými skutky, Háj., ctnostmi
(patrným býti). Br., Št. Zloduchové náčel-
níci se vyššími dary nad jiné podřízence
skvějí. Sš. II. 141. Stkvíti se šlechetnostmi.
Št. Kn. š. 106. Zářmi stěny stkviechu. Kat.
Drahým kamením se s. Bl. Gr. 227. Před
lidmi biskupským rúchem stkvie se; Ač
kto nestkvie sě svatými mravy; Kristus pán
náš stkvie sě zvláštní milostí mezi syny
lidskými, tociž mezi jinými svatými; Člově-
čenstvie Kristovo nebeskú moci se stkvělo;
Poškvrny a vrásky hriechu žádného nemáš,
ale krású všech ctností se stkvieš; Ani sva-
tými se stkvě mravy ani od žákovstva a
od lidu povolán. Hus I. 397., 423., III 25.,
68 , 72., 232. (Té.). — v čem. Chč. 305.
V krásném rouše zlatem se s. Leg. Panna
stkví se v kráse. Sš. Na němž (na obelisku)
stkví se písmo v zlatém blesku. Sš. Odkad
se stkvíš v potěše, když tě ruka rozkřeše?
Sš. Bs. 37. Jen koralky brusin se u věnci
stkvějí. Kká. Š. 89. Děvčata skvěla se ve
své panenské kráse. Němc. S-íti se v rúše
fioletném, BO., v zlatém oděnie. Alx. 1120.
Neseděl jest pán na vozu zlatém v drahém
zlatohlavé stkvě sě, ani jest vsědl na bujný
kóň, ale na tichu osličku. Hus II. 126. Nad
jiné stkvěl se životem svatým. Hus I. 462.
(Tč.). — o čem. Kraj ten . . . skvěl se
druhdy o zlatohlavě. Sš. Bs. 183. — proti
čemu. Drahý kámen skví se proti paprslkům
slunečným. Žal. — jak dlouho. Kteří učie
jiné k spravedlnosti, jsúce dobře živi, budú
sě s. na věky. Hus II. 10. - po čem. Vz
Sieti se. — od čeho. Louky se od travin
a kvítí stkví. Eus. S. se od drahého ka-
mení, St. skl., od zlata. Leg., Výb. II. 49.
S. se od drahých kamenů. Us. — Hus I.
79. — nad koho. On se nad ně stkvěl.
Ráj. Vz S. se čím. — nad kým. Jeden
nad druhým se stkvěl. Kom. Nad ním se
světlá hvězda stkví. Pass.

Stkvostně. Bohatec, jenž jest chodil
v krásném rúše a jedl jest každý den s.,
umřev pohřeben jest v pekle. Hus II. 94.
Vz Skvostně

Stkvostnosť, stkvostný, vz Skvostnosť
atd.

Stkvoucí (zastr. stkvúcí, stvúcí, skvúcl),
vz Stkvíti se. — S. = blýskavý, svítící se,
stkvělý, glänzend. V. Častokrát spravedlnost
naše před Bohem smradí a nám se zdá
stkvoucí a vonná. V. Roucho s., Us., zlato,
Troj., perla. Solf. S-címu slunci věda po-
dobna jež zrakem drzým nelze prohlédnouti.
Shakesp. Tč. — skrze co. On také učinil,

aby choť jeho byla lilium s. skrze ctnosť.
Hus III. 25. — čím. Jsúcie stkvúcie krású.
Kat. 460. Kristus, choť cierkve sv., jest s.
panenskú čistotú. Hus III. 65. Jest s. mno-
hými ctnostmi. Hus III. 49. (Tč.).

Stl. Z této skupeniny vysouvá se t: sláma
m. sťláma od stláti. Vz Vysouvání souhlásek.
Kt,

Stlací sláma, das Streustroh. Zlob.

Stláč, e, m., der Aufbetter. Jg.

Stláčati co na koho: na hospodáře,
ihm zuschieben, zuweisen. Mor. Sd.

Stlačení, n., das Zusammendrücken,
Herabdrücken. S. jehlou, acupressura. Nz. lk.

Stlačenjna, y, f., etwas Zusammenge-
drücktes. Šín.

Stlačenosť, i, f., die Zusammengedrückt-
heit.

Stlačený; stlačen, a, o, dichtgedrängt,
herab- zusammengedrückt. S. vzduch, kvas-
nice (Presshefe). Dch. — od čeho. Kůň od
sedla s., abgedrückt. Us.

Stlačidlo, stlačítko, a, n., die Presse;
der Briefbeschwerer. Šm.

Stlačitelnosf, i, f., vlastnosť všech těles
jevící se tím, že lze silou zevnější objem
jejich zmenšiti, die Zusammendrückbarkeit.
Vz S. N., KP. II. 10., 91.

Stlačitelný, zusammendrüokbar. Us.

Stlačiti, stlač, če (íc). il, en, ení; stla-
čovati = stisknouti (do hromady), zusam-
mendrücken; stlačením dolu shoditi, strčiti,
herab-, herunterdrücken. — co: postel =
zmatlati, Ros., cenu obilí. Dch. — Ž. wit.
55. 2. — co čím: rukou, lisem. Us. Jazyk
lžící s. Lk. — co kam kde. Chmel do
pytle, v pytli. Us. Sníh do koule (stisk-
nouti). — koho odkud: s půdy.

Stlačítko, vz Stlačidlo.

Stlačivosť, i, f., die Druckfähigkeit. Šm.

Stlačivý, druckfähig.

Stláčka, y, f., která stele, die Aufbet-
terin. Jg.

Stlačovací nástroj, Druckmaschine, f. Us.

Stlačovač, e, m., der Zusammenzieher-,
-drucker. Sm.

Stlačovadlo, a, n., das Depressorium,
Nz. lk., der Druckbaum. Sp.

Stlačování, n., das öftere Zusammen-
drücken. Stroj ku s-ní vzduchu, die Luft-
kompressionsmaschine. Dch.

Stlámati = snísti. — co. Vsecko by rád
s-mal. Vz Tlámati. Mor. Šd.

Stláni, n., das Betten, Aufbetten, Streuen.
Sláma k s. — S., stlaní — stelivo, die Streu.
Jíti do lesa na s. (na strouhanku, hrabanku).
Sych. Ležeti na s. D. Máš-li hospodská
s-ní pro naše koně vraný? Sš. P. 178.

Stlaný; stlán, a, o, gebettet; gestreut. —
čím. Lože růžemi s. Gníd.

Stlapěje, e, f. = šlapěje, der Schritt. Ms.
o štěp, 30.

Stláti, steli nebo stelu; stel (ne: stli),
stelme, stelte; stela (ouc); stlal, án, ání;
stlávati; stílati, stýlati, stýlávati. Vz Bráti.
Strsl. stьlati, stelja,. Cf. stréti, stbra, ster-
nere. Mkl. aL. 27. S. = strojiti, prostírati,
betten, streuen. Jg. S., kořen stl. Schl. Stl:
stelu, přestílám, stůl, stláti. Bž. 31. — co:
kůže, V., postel. Us. Vaše dcera je v ko-