671

s to, aby rodičům se odměnily (ne: se od-
měniti). Kos. Nejsem s to, abych to učinil
(ne: to učiniti). Jg. Proč? Vz Ten, Kondi-
tional XIII. 2., Obrati se něčím, Uvolniti. —
Šm. (ve Květech 1847. str. 28.) myslí, že
po s to býti i infinitiv státi může, ale vše-
obecně se tomu odporuje; v obecné mluvě
ovšem stává inft.

Sto, a, n., Hundert. S. skloňuje se jsouc
jménem podstatným podlé Slovo: dat. a
lok. stu, instr. stem (jenom když stojí sto
samo: jedním stem; jinak stává m. stem
buď sta n. sto. Mkl); pl. sta, set (vz e),

* stům, sta, stech, sty. Dual udržel se v 1. a
4. pádě: dvě stě, dvou set, dvěma stům,
dvě stě atd. Strany skloňování v staro-
češtině vz Kt. 45., Bž. 105., 229. Sto, sъto,
skr. (çata, lit. szimtis, řec. ě/mtóv, lat. centum,
, goth. ve složených hun-d (éxaróv, é — v.wtóv,
t = tv, tedy jedno sto; v centum jest n vsuto).
Schl. Strsl. sъto, lit. šimtas, lett. simts, got.
hunda-, řec. Ivmxôv, lat. centum, stir. cét,
brit. cant, stind. šatám. Mkl. aL. 78. Strany
odvození vz Šf. (Mus. 1848. I. 3. str. 247.).
Na Slov. spojuje se singular jinými čísly:
dve sto, tri sto, pet sto. Šb. Užívá se
ho: 1. jako jména podstatného s geniti-
vem kolikosti. Sto let; osm ze sta do roka
(v roce), hejtman nad stem drábův; tři sta,
pět set, po dvou stech. V. Sto chlapóv.
Rkk. Před stem let. Us. Mezi stoma let.
Pass. Ten byv již devět let ke stu (= 109
let). Leg. Po šesti set haléřóv. Bž. 144.
Měl bych sto chutí do toho. Dch., Šd. Sto
tisíc. V. Maje s sebou okolo sta koní. V.
Došel sta let. Br. Hospodaří od sta k de-
síti. Přijmi má milá tento dar, jako bych
tobě na sta dal. Sš. P. 751. Bohatne od ti-
síce ke stu. Prov. Tři sta na jeden gréjcar
(= úplně). Na mor. Zlínsku. Brt. To je jako
sto a jedna (srovnává-li se něco). U Olom.
Sd. Sto kozlů do toho! Sto ďasů (draků)
do tebe. Šd. Sto beťahov hádže (= čert
vezme, Bůh ztresce). Slov. Nl. Od tech
devadesát už mně ide ke stu, už mně uka-
zují ke krchovu cestu; Dala bych sto tisíc
a k tomu ještě víc; Ach milý jede po mostě,
pod ním koníček za dvě stě; Ej dívča,
dívča, sto ďáků v tobě, zedral sem boty
choďaci k tobě; Za sto zlatých mě nědajú,
kyrisarů málo majú; Zaved sem ho (koně)
do města, prodal jsem ho za dvě sta. Sš.
P. 59., 144., 187., 228., 596., 610. (Tč.). Po
stu let schválie Dětříška; Dvě stě let ne-
narázěl sě rytieř taký. Dal. 105., 181. Na
sv. Jiřie puol druhého sta kop grošuov (má
platiti). Arch. I. 148. List udělati na bez
jedné na sto kop; Tu jsem na něm obdržel
panským nálezem těch dvě stě hřiven;
Slíbil mi základ pod dvěma stoma hřiven;
ke dvěma stoma hřiven grošů. Půh. I.

247., 298., II. 42., 241. (Tč.). Kterak větčí
jest dluh desět tisíc hřiven než sto peněz,
tak větčí jest vina proti Bohu než proti
blížniemu; Dvú stú peněz chlebové nestačie
jim, aby každý maličko co vzal (Jan 6.);
Protož ku pohřebí Kristovu Nikodemus při-
nesl mirry a aloes jako liber sto. Hus I.
337., II. 107., III. 55. (Tč.). Sto milionů do
tebe! Us. Šd. Léto druhé a sedmdesáté ke

stu; Kupováchu kóň za padesát ke stu (150) ;
Mojžieš dvadcěti let ke stu bieše; Svolal
vešken dom až do osmidesát ke stu tisícóv
bojovníkóv (180000) BO. Sedm a osmdesát
mezi stoma let. Ps. 350. (Jir. exc.) Ve třech
stech mužův. Br. Se dvěma sty. Mk. Kolik
ze sta ? Po koliku ze sta ? Po pěti ze sta;
Srážka ze sta (procentní). Šp. Vz Genitiv,
D. I. b. 4. — 2. Někdy se číslo sto v 2.,
3., 6. a 7. pádě jako jméno přídavné srov-
nává s jménem svým v pádě. Ke dvěma
stům mužům; Páni čeští v sedmi stech ko-
ních vyjeli do Frankreichu; Ve třech stech
mužích; Se třemi sty muži. V. Na sta tisíce
se prodává.. Har. Nezakládej si mnoho na
stu zlatých, ale na stu přátelích. Pk. Toho
všeho pokládám ke stu hřivnám; Slíbil jest
mi pode stem hřivnami gr. Půh. II. 55., 95.
Po čtyřech stech letech. ZN. Před mnoha
sty lety. Br. Po stech létech. Ke stu vozům.
Ve stu a desíti letech. Us. Po třech stech
létech. Pass. Zanechal ke stu vozům. Br.
Vytáhl s dvěma sty vozy. V. Před stem lety,
jest dobrá vazba. Vz Spodobení. Ve stu
letech šp. prý místo: ve stu let, avšak
toto mínění jest mylné, vz předcházející
příklady. — 3. Někdy jest sto před jinými
jmény hlavně ve složeninách (T.) nesklonné.
Se sto a dvacíti tisíci mužův. Ben. V. Měl
při sobě do sedmkrát sto tisíc; nad sto
rytíři vládl. V. Jej Bušek byl k listu po-
hnal ze sto hřiven. Půh. II. 2. Což to mám
předložiti sto mužům? Br. Vy sto milionské
duše! Mor. Šd. Se třmi sto muži. Ben. Dal
mu pět sto tolarů. Na Slov. Koll. Co mohlo
stačiti tři sta mužům. Ben. Před sta let}'.
V. Zlato dělati mezi sta kusy nejmenší.
Kom. Cf. Genitiv kolikosti. 4. Před sto lety
šp. prý m.: před stem let, ale i to mínění
jest mylné, vz předcházející příklady. —
Posn. Ve sto tisíc se sto nemění. Mk. —

Vz Číslo.

Stoa, e, i, u, o, i, ou, f., řec, sloup,
pilíř; zvl. tak slula síň v Athenách, kde
učil filosof Zeno a odkud i jeho žáci slouli
stoikové vyznamenávající se chladnou myslí
a odmítáním všech pocitův ; učení jich sloulo
stoicismus. Rk.

Stobka = stopka. Reš.

Stobnice, e, f., Stopnice mě. v Polsku.

Vz S. N.

Stobor, u, m., strsl. stoborъ, columna,
nsl. steber. Mkl. aL. 70., B. 91., Fk. 617.

Stobořice, Zdebořice, dle Budějovice,
Stobořitz, ves u Klatov. PL.

Stoček, čku, m., das Wachsstöckel.
U Opav. Klš. — S., das Klötzchen zum
Holzschnitte. Rk. — S., čka, m., der Para-
lytikus, ein Gelähmter. Rk. — S. — shonek.
Vz Stodola.

Stočen, čně, f. (lépe: vodojem), das Bassin.
Balbi. zem.

Stočenák, u, m., cochlospermum, der
Schneckensamen. Rstp. 179.

Stočeně, zusammengedreht.

Stočenka, y, f. Uzená stočenka, gerollte
Schinkenwurst. Us. Dch.

Stočenosť, i, f., die Zusammendrehung.
Ros.