676

U Rychn. Tu pán hned vstal ze s-ce, vy-
vedl ho ven za ruce, vyvedl ho ven ze
dveří: Jdi sedláče, kam ti měří; Na zlaté
s-ci stříbrnýma válci tam bych je (košile)
válela; Posaďte se mládenci na červenej
stolici (= lavici); Vynesú ti dvě s-ce, vy-
prášá ti nohavice. Sš. P. 13., 87., 429., 571.
(Tč.). S. bez nohy. Er. P. 238. Jiřík pod-
razil s-ci pod Matúšem, až jest Matúš na
zemi upadl; Matúš jest Jiříka nebožtíka
hodil s-cí; Vstav ze stolice i řekl jest. NB.
Tč. 96.; 251. S. ze slonových kostí. Jir.
Anth. I. 119. S. kazatelná; Chudému diete:
Ti stoj onde aneb sedni pod s-ci noh mých;
Byla s. královstvie zbavena; V chrám vy-
kupitel náš všed s-ce prodavačóv holubic
převracel jest. Hus II. 86., 385., III. 1., 232.
(Tč.). S. pod nohy. Us. Do stolic uvésti.
Tov. k. 57. Blažený muž, jenž na s-ci po-
skvirněné nesědal. Ž. wit. 1. 1. Posadiv se
na třenohé stolici. Háj. Někomu s ci přede
dvéře vyložiti (kázati odejíti). Bern. Mezi
dvěma stolicemi seděti (ani jednoho ani
druhého prospěchu nenabyti). Us. Kdo se
dvou stolic chytá, na zemi sedá. Jg. Mezi
dvěma stoličkami na zem padá. Vz Sedlo,
Břeh. č. — Skrze stolice rozuměj dósto-
jenstvie (úřad, moc) v duchovenstvie. Hus
I. 453. S. prvotenství; Na s-ci Mojžíšově
zasedli zákonníci a farisejové. Sš. Sk. 144.,
Mt. 300. A stvrdím stolici králevstvie jeho
nad Izrahelem na věky; Milují prvá miesta
u večeři a prvé s-ce ve zbořiech. Hus I.
174., II. 364. S. mizdřicí, die Fleischbank.
Šp. S. na (k) dělání řezanky, ne: pro dě-
lání. Bs. S. struhací (Schneidebank): obřez-
nice, pořeznice, osní stolice, strýc, strýček,
dědek, vlk, vlček, kozel, kozlík. Šp. S-ce
řezací, kovací, mistrovská, hoblovací tru-
hlářská, kolářská, hoblovací se skřipcem a
podstavcem. Kh. Stolice polní n. skladací,
der Feldsessel. — S. = krá?», die Bank,
der Laden. S. masařskou držeti. Boč. —
S. = trůn, stolec. Der Stuhl, Thron. Ž. wit.
9. 5., BO. Na s-ci seděti. ZN. S-ce císař-
ská, kRálovská, knížecí, římská, papežská
(= papež), biskupská. Na vyprázdněnou
biskupskou s-ci dosedl Vojtěch. Sych. Na
biskupskou s-ci dosaditi. JMti královské
má býti připravena s. Gl. 323. Jeroboam
seděl po něm na králové s-ci. BO. Stolici
svou někde postaviti. Kn. — S. = sídlo, der
Sitz, die Residenz. S. království českého,
Praha. V., Br., Ž. wit. 88. 45. — S. soudná,
der Richt-, Gerichts-, Richterstuhl, das Amt,
die Instanz, Behörde. Pořad soudních (úřed-
ních) stolic (pořad instancí); odvolání se
k vyšším s-cím; ta věc jest již rozsouzena,
rozeznána, rozhodnuta při první, druhé,
třetí stolici soudní; úřad 1., 2., 3. s-ce. J.
tr. Seděti na soudné s-ci; soudná s. boží;
s. soudců (lavice). V. S. spravedlnosti. S-ci
držeti. Bern. Nejvyšší s.; věc rozhodnuta
jest ode všech soudných stolic. J. tr. Fojt
vstav ze stolic i pověděl jest před radú
naší takto; Protož Mikuláš na tu žalobu,
kteráž před čtyřmi s-cemi v právě jest uči-
něna, má odpovídati vedlé práva. NB. Tč.
117., 41. Synedrium, nejvyšší to náboženská
soudná s. u židův. Sš. J. 26. Pravil před

pány v s-cích, že Petr jest umřel. Půh. II.
271. Přídú před s-ci súdce; Jináť jest s.
zemská (t. moc, jíž súdie lidé zemští) a jiná
s. nebeská. Hus II. 66., III. 227. Státi (se-
děti) na lapači — na soudné stolici. Vz
Kleveta. Č. — S. vdovská — sídlo vdovské,
der Witwensitz. Kroc. — S. noční, der
Nachtstuhl. Na s-ci jíti. V, — S. = vyprázd-
nění žalúdka, der Stuhl, Stuhlgang. Nucení
ku nebo na s-ci. Nz. lk. S-ci míti; tvrdá,
měkká s.; nečistota stolicemi vychází. V.
S-ce neměti. D. To k s-ci pobízí a ponouká.
Byl. — S. u zámku ručničného, die Studel.
Bur. — S. na náboji = u kolářů žlábek
z každé strany dlabu, v nějž čep zasedá,
by se špice skrz náboj neprorazila. Us. Jg.
— S., der Waldrossschwanz, rostl. Puch. —
S., kraj v Uhřích, comitatus, Gespanschaft,
f. S. nitranská. Us. A vy radní páni z tren-
čanskej stolice, pusťte mně synáčka ... Sš.
P. 569. — S. = hlavní město, die Hauptstadt,
na Slov. Nz., Dač. I. 72.

Stolička, y, f. = malá stolice. Vz Sto-
lice. Das Stühlchen, die Bank. Postav si s-ku
(Bank), zdvihni očka hore (vzhůru); A keď
přišel domu, sednul na s-čku (na lavici),
zalomil hlavičku; Kněže, milý kněže, ne-
svazuj nás štolú, nebudeme spolu, svaž nás
přes s-čku na malú chvílečku; Vedla jsem
si, vedla, jako ze sta jedna, z vysokej s-y
na nízkú jsem sedla. Sš. P. 147., 431., 495.
(Tč.). S. ku kování koní. Us. Hk. Na dvou
s-ách seděti (nestálým býti). V. Mezi dvěma
s-kami na zem člověk padá. Bern., Č. Vz
Stolice. — S-ky u vozu = dřeva spojující
snice. Us. Jg. — S. = židle. Na morav.
Zlínsku. Brt. — S., pod nohy, podnožní;
podnož, podnožka, der Fussschemel. Us. —
S. = zub třenovní, der Backen-, Mahlzahn.
Nz., V. S. třetí (zub moudrosti). Nz. lk. —
S. niticí u tkadlce. Us. — S., rostlina, bli-
vačka, přeslička zimní, equisetum hiemale,
der Schafthalm. Rstp. 1766., Scnd. II. 327.

Stoličná, é, f., die Verschleisserin, Laden-
sitzerin. Dch., Rk.

Stoličník, a, m., der Stuhlarbeiter. Tk.
II. 549. — S., župan, der Gespan. Hanka.

1. Stoličný, -ční = ku stolici se vztahu-
jící, Stuhl-. S. sloupy. Um. les. — S. — ku
stolici uherské náležející, Komitats-. S. pán
(išpán), D., vrchnosť, soudná stolice, soudce,
tabule, Koll., dům, Plk., lékař, chrám. —
S. — soudný, Gerichts-, na Slov. S. den,
dům, město, právo, shromáždění, stání, Bern.,
sudí, úřad. Rk. — S., stolická robota (ku
spravování cest). Slov. Dbš. 77.

2. Stoličný, ého, m., der Stuhl-, Komi-
tatsrichter. Slov.

Stolidlo, a, n. = lehadlo. Aby s-dla, na
nichž hosté při jídle spočívali, se neukálela.
Sš. J. 215. (Hý.).

Stolík, u, m., malý stůl. Vz Stůl.

S tolik, so viel. Ale mám naň s tolik
dobrých lidí, což mi k mému právu potřebí.
Půh. II. 345. Vz Jelikož, S toliko.

S toliko, so viel. Má na to s. svědomí,
což jemu potřeba jest; Ale mám na to s.
dobrých lidí, což mi k mému právu jest
potřebí. Půh. I. 231., II. 107., 108., 362.
(Tč.). Vz S tolik.