679

Mnohonožka; 2. stonožky, chilopoda, die Sko-
lopendriden, a) s-ky krátkonohé: s. svítivá,
geophilus electricus, kousavá, scolopendra
morsitans, obrovská, sc. insignis, škvorová,
lithobius forficatus; b) s-ky dlouhonohé, vz
Strašník. Vz Frč. 126 -130., Schd. II. 527.,
S. N. S. s klepety, blýskavá, kousavá, polní.
Jg. — S. = sviňka, oniscus asellus, die Assel.
Plk. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. =
beruška, millepes. Ja.

Stooběť, i, f., die Hekatombe. Puch. Cf.
Stovolizna, Stožertva.

Stooký, hundertäugig. Us. S. svět (po-
mlouvačný). U Žamb. Dbv.

Stopa, stopka, stopečka, stopička, y,
f. S. od sto (sto-jím), p jest vsuto. Šf. —
S., spodek nohy (chodidlo, ploska, šlapa, die
Fusssohle). Ros. Bosý jako s. Na mor. Dra-
hansku. Hý. — S., krok, jedno šlapnutí,
šlepěje, der Tritt, Schritt. Stopy (kroky,
Proch.) mé sčetl jsi. Br. Do pekla náhlá
stopa. Dal. Pevně s-py zaraziti. Dch. Ne-
moha své nohy s-py na zemi postaviti; Ani
bude odpočinutie s-pě nohy tvé. Hus I. 57.,
58. — S., šlepěje, místo n. znamení, kde se
stoupilo, sled, výtisk spodní části nohy n.
běhu, die Fährte, Spur, der Fussstapfen. Vz
Sled. S. zvěři, jelení, zadní n. zpáteční, Us.,
lodí, D., přední, do lesa, dopadná, studená
(které pes už nečije), natřená jelení (nátěr),
ostrá (na kameni, das Bleizeichen), zmarená,
rozsazená, zavřená, pernaté zvěři, záryp
(s. v měkké půdě), čistá, stará (která na
čich psův už nepůsobí; opak s. nová, cf.
s. studená), vyvětralá, zvětralá, čerstvá n.
svěží, dávná, barvená. Šp. S. u myslivců:
šlak, šlap, sled, tora. Šp. Po stopě jíti. V.
Pes znova stopu hledá. Pes znamená s-pu
(stopuje), přehání s-pu; pes kolísá se po
s-pě; s-pu dělati, držeti (po ní ustavičně
jíti, die F. fortbringen); vzíti (anfallen, an-
nehmen, aufnehmen, když psi po ní dále
hledají); zalomiti (zu Holz richten, stopu
psem nalezenou větvemi přikryti), ztratiti
(verschiessen), ložní (der Schlosstritt, když
s. v jelením loži jest); pes po s-pě dobře
táhne, jde; psa po přední s-pě nechati hle-
dati; vodiče (psa) upraviti, cvičiti na přední
a zpáteční s-pu; s-pu najíti; pes hraje na
čerstvou s-pu; s-pu zmařiti; s-py se zba-
viti. Šp. Také přijde na stopu tu (stane se
mu totéž, er kommt auch an die Reihe). Us.
Zb. Nezůstaviti žádných stop; beze stopy.
Dch. S. v písku na stezičkách. Hdk. C. 50.
Na nepravé s-pě býti; Na ohlas toho jména
jde stopou kletba. Dch. Ztratil se beze s-y.
Dch. Naleznúti zaječí stopu. Hus 11. 66.
S-py svých noh postavie ve vodách. BO. —
Přeneseně. Po s-pě jiného jíti (následovati
ho); syn chodí po s-pě otcově; s-pou otce
svého kráčeti; na něčí s-pu nastoupiti; na
s-pu přijíti. V. Něčí s-pu najíti; něčí s-pou
jíti. Lom. V něčí s-pu nastoupiti. Sych. Ně-
čemu býti na s-pě, s-pu míti (něco číti). D.
Má kancelář na velikou stopu zařízenou.
Kos. Ol. I. 93. — S. =jízva, die Narbe, der
Narbenfleck. Zůstaly mu s py na těle po
léčení rány. Ras. — Ja. — S. = míra, stře-
víc, noha, der Fuss, Schuh. Sedm stop zdélí.
V. Stopa lépe než střevíc. Os. Šest stop

činilo sáh, stopa 12 coulů. Us. S. vídeňská,
pařížská, anglická, pruská; S. činí 316 deci-
metru; □ stopa činí 01 Q metru. Krychlová
s. = 31 6 krychl. decimetrů n. 003 krychl.
metru. Vz Metr. — S. = noha kružidla, der
Schenkel. Ráj. — S. (stupa) = dřevěný moždíř
na tlučení maku atd. = okrouhlý špalek,
v němž díra jest asi do polovice, kteráž
na dně železem kována jest, der Stampf-
trog. Us. u Prostějova. Přkr. — S. = noha
ve verši, takt, der Versfuss, Takt, das Me-
trum. Jistý počet a pořádek dlouhých a
krátkých zvuků slove stopa n. noha. Jg.
S. měroslovná n. veršová, vz Mk. Ml. 313.;
Zk Ml. II. 186.; Sš. 3., 7., KB. 3., 4. - S.,
v botanice. S. kuří, primula veris, Us., lvová,
leontopetalon. V.

Stopán, a, m., der Centumvir. V.

Stopanský, Hundertmann-.

Stopanství, n., das Centumvirat. Jg.

Stopčínky, pl., f., druh hrušek u Rož-
nova. Šd.

Stopečička, y, f., pedicellus, nejspodnější
díl stopky. Rst. 497. Vz násl.

Stopečka, y, f., vz Stopa. — S., pedi-
cellus , das Blüthenstielchen, předposlední
rozvětvení stopky rozvětvené, květy nesoucí.
Obyčejně slove tak poslední rozdělení stopky.
Rst. 86., 90., 497. Vz Stopka, Stopečička.

Stopečkatý, stopečkovaný, kurzgestielt.
Rst. 497.

Stopečnatý, stielartig. S. květy. Rostl.

Stopečný = stopkový, bestielt.

Stopěj, e, f. — stopa, noha, šlapěje. S-je
tvé nebudú poznány. Žalt. wit. 76. 20. Pře-
dobréť jest starších s-jí následovati, ač jsú
dobře předešli. Sen. ms. Stopěje noh mých
snabděl jsi. BO.

Stopený; -en, a, o, ertränkt.

Stopička, vz Stopa.

Stopina, stupina, y, f., u ohňostrojců
zapalovadlo, nit zapalovací, od stupa, kou-
del, die Stopine. Mz. 411., Bur.
Stopiště, ě, n., v hutn., der Spurherd.
Šm.

1. Stopiti, il, en, ení = potopiti, unter-
tauchen, ersäufen, ertränken; se, ertrinken,
ersaufen. — koho, se kde: v moři, Vrat.,
ve vodě. Har., Kram. S-pilo se 16 hasplé-
řóv. Dač. I. 124. Plavci na moři se stopí.
Záv. Proto šípy vražednických střel v je-
dech smrtných na nás kněží stápí; Jež (hora)
stápí v nebesích své témě. Sš. Bs. 184., 190.
Nepřátely jejie v moři stopil. Hus III. 4. —
kam. Stop mne v propasť smrti. Sš. J. 203.

2. Stopiti, il, en, ení = roztopiti, roze-
hříti, zerschmelzen, zerlassen. — co kde
s čím. Soličník stříbřitý s boraxem v brylku
s. Pr. Chym.

3. Stopiti, erwärmen, heizen. — co: svět-
nici. Čern. — čím: uhlím.

4. Stopiti, il, en, ení = po stopě jíti, nach
der Spur gehen. — co. Něčí chod s. Sych.
Vz Stopovati.

1. Stopka, vz Stopa.

2. Stopka (stobka, stopka), y, f., v obec.
mluvě tenký ústroj na rostlině nesoucí na
konci svém buď čepel listu, neb květ n.
plod; v přírodopise větvička, která jest
podporou květu,

pedunculus, der Blüthen-