680

stiel, Rst. 197., Jhl. Vz více v S. N. Třešně
na obdélných stopkách visí. Kom. Stopka
ve hroznu. D. Květy na stopkách. Rostl.
S-kou opatřený, gestielt. Nz. lk. - S., vz
Držadlo. — S. u noty, der Notenstiel. Hud.

— S , ve mlýně svrchní díl vřetena, jenž ve
kypřici vězí, der Mühleisenkopf. Jg., Prm.
IV. 199. — S. = petrklíč. U Příbora. Mtl. —
S. husí, mochna husí, potentilla anserina.
U Rožnova. Bayer. — S. kočičí, rostlina,
gnaphalium, das Katzenpfötchen.

Stopkatý, gestielt, stopkou podepřený.
S. květy, plody. Rst. 497.

Stopkový, stopeční, blüthenvielständig,
na stopce připevněný. S. listeny. Rst. 497.

Stopní, Spur-. S. pes. Um. les. III. 188.
Vz Stopný.

Stopnice, vz Stobnice.

-stopný, -füssig. Jedno-, dvou-, tří-, čtyr-,
pěti-, šesti-, vícestopný verš. Nz.

Stopuý, Fuss-. S. míra, stopomíra, das
Fussmass. Nz. Vz Stopní.

Stopomíra, y, f., vz Stopný.

Stopovat', e, m., der Spurgänger. Dch.

Stopovatel, e m. = stopovač. S. pravdy.
Kos. OL I. 125.

Stopovati = po stopě jíti, nach der Spur
gehen. — koho: zajíce, Us., myšlénku. Nz.

— koho kde: zvěř před lesem, v lese.
Šp. — komu na co: na palce. Vz Palec. Č.

Stopový. Zvěr má svou stopovou dráhu
(cestičku, po které zvěř na pastvu chodí).
Der Wechsel Šp. Vz Stopa.

Stor, strdi. storъ ve slově prostor, spa-
tium. Koř. ster: strêti. Mkl. L. 70

Stora, y, f., jeseter, sturio, der Stör. Plk.

Storaký = sterý, hunderterlei. U Opavy.
Klš. S-ho řemesla. Slov. Dbš. 63.

Storamenný, hundertarmig. Us.

Storax, u, m., vonná pryskyřice sturače
pospolitého aneb balsam tekutý ambroně
americké a indijské. Vz S. N., Šfk. 530.,
Rstp. 1403., 1404.

Storaz = stokrát, hundertmal. Slov. Ps.
sl. 187., Hdk. C. 53.

Stoříšek, šku, m., klinopád, patchové
koření, calamintha clinopodium Spenner. FB.
6l., Čl. Kv. 255., Slb. 331., Rstp. 1177.

Storkan, a, m., osob. jm. Jg.

Storoký = stoletý.

Storučec, čce, m. =; storukovník. Rk.

Storukán, a, m. = storukovník. Rk.

Storukovník, a, m., ein hundertarmiger
Riese. Nej.

Storuký, storukatý, hunderthändig. S.
obrové.

Storytíník, a, m. zastr. = setník, cen-
turio. Hus II. 42.

Stosáhový, hundertklafterig. Pl., Šd.

Stosil, u, m. = všehoj, panax, rostl. Rk.

Stoskovice, dle Budějovice, Tessvitz, ves
u Znojma. Vz Stošikovice.

Stoskyp, a, m., hectocotylus. hlísta plas-
kotělá. Krok. II. 518.

Stostupnitý n. setinný teploměr, der Cen-
tesimalthennometer. Nz.

Stošikovice, dle Budějovice, něm. Tess-
witz, ves u Znojma. Vz Stoskovice.

Stotáček, čku, m., ¹₁₀₀ zlatého, krejcar,
ein Kreuzer. Us.

Stoterý, hunderterlei. Ros.

Stotina, y, f., šp. m.: setina, piíp. -ina.
Brs. 2. vd. 238. Stý — stina — setina. Cť.
Šestina, Desítina. Ten má stotin, tomu zle
není (jmění na sta). U Petrovic. Dch.

Stotinář, e, m., ein Reicher. Vz Stotina.
U Petrovic. Dch.

Stotinný. S. váha (setinná), die Centimal-
wage. Vz Stotina.

Stotisíc, e, m. (jen druhá čásť se skloňuje).

Stotisícina, y, f., das Hunderttausendtel
(000001).

Stotisíckrát, hunderttausendmal. Já vás
na s. pozdravuj. Us. Sd.

Stotka, y, f., šp. m.: setka, das Hundert.
Nz — S., stovka, eine Hundertguldennote.
Us. na Policku. Kšá. U Petrovic. Dch.

Stotožnění, stotožňování, n., vz Sto-
tožniti. Účinek s. jest slití totožných hlásek
v jednu: padesát. S. nalézáme pouze ve
staré češtině a to jenom v několika málo
příkladech. Bž. 38. Vz Stožňování.

Stotožniti, il, ěn, ění, stotožňovati, iden-
tificiren. Cf. Stožniti. — co (s čím). S. se
s Bohem. Krok. Soudce stotožňoval zločin
a prečin, lépe: kladl přečin za rovný zlo-
činu. Sb. Vz Totožnosť.

Stotyr, a, m. = centurio, zastr. Rozk. Cf.

Stoub, u, m., v horn., der Stempel, Bol-
zen. Hř., Bc.

Stoubení, n. = stavění stoubů, das Stem-
pelsetzen, der Stempelschlag. Hř.

Stouboví, n. = řada stoubů, varhany,
die Orgel. Hř.

Stoucí = slovský. Přišli jsme o pár set
stoncích. U Žamberk. Msk. Čí". Stovský.

Stoudek, dka, m., osob. jm. Mor. Šd.

Stoudev, dve, stoudve (zastr. stoudva,
y, f.), stoudvice, e, stoudvička: pozdější:
stoudev, stoudve atd. = káď, kadečka. Na
mor. Zlínsku štangla, Brt., jinde na Mor.
štangl, štandl. Us. Hý. Die Stande, der
Ständer. O původu vz Mz. 313. S. vodní.
V. Stoudve vodou naplniti. Proch., Br. Do
s-ve vody naliti. Us. Šest jest stoudví ka-
menných v Galileji postavených. Sš. P. 7tí,
Hus II. 33. S. kamenná beroucí v se po
mírách dvou neb třech. Sš. J. 37., Hus II.
3tí. Naplňte stúdvy vodú. Hus II. 33.

Stoudně = se studem, stydlivě, scham-
haft. V., Šf. S. mluviti.

Stoudnosť, i, f., stydlivost, stud, die
Schamhaťtigkeit, Verschämtheit. Us. Dch.

Stoudný = stydlivý, schamhaftig, ver-
schämt. V.

Stouha, stužka, stužička, y, f. = čím se
co stahuje, obtáčka, die Nestel, der Senkel,
das Band. V. S., gt, pl. stuh. Jg. Viděl
s-hy a plény a potnici soukromí položenou
Sš. J. 295. Stouhami uzly stahujeme. Kom. —
S. = pentle, das Band. Pref., Baiz., Orb. p.
Stužkami věnec okrášliti. Vz Stužka.

Stouhati, vz Stužiti.

Stouhel, hlu, m. = stouha. S-hlem něco
povázati. Slov. Nitra. 339.

Stouhovatělosť, i, f., die Fasiation, zpo-
tvořilosť, jíž kmeny n. větve oblé pobočným
srostáním nabývají tvaru rozšířeného smač-
knutého, jakto hlavně ukazuje nevadlec hře-
benatý. Rst. 497.



	680

	stiel, Rst. 197., Jhl. Vz více v S. N. Třešně na obdélných stopkách visí. Kom. Stopka ve hroznu. D. Květy na stopkách. Rostl. S-kou opatřený, gestielt. Nz. lk. - S., vz Držadlo. — S. u noty, der Notenstiel. Hud. — S , ve mlýně svrchní díl vřetena, jenž ve kypřici vězí, der Mühleisenkopf. Jg., Prm. IV. 199. — S. = petrklíč. U Příbora. Mtl. — S. husí, mochna husí, potentilla anserina. U Rožnova. Bayer. — S. kočičí, rostlina, gnaphalium, das Katzenpfötchen. Stopkatý, gestielt, stopkou podepřený. S. květy, plody. Rst. 497. Stopkový, stopeční, blüthenvielständig, na stopce připevněný. S. listeny. Rst. 497. Stopní, Spur-. S. pes. Um. les. III. 188. Vz Stopný. Stopnice, vz Stobnice. -stopný, -füssig. Jedno-, dvou-, tří-, čtyr-, pěti-, šesti-, vícestopný verš. Nz. Stopuý, Fuss-. S. míra, stopomíra, das Fussmass. Nz. Vz Stopní. Stopomíra, y, f., vz Stopný. Stopovat', e, m., der Spurgänger. Dch. Stopovatel, e m. = stopovač. S. pravdy. Kos. OL I. 125. Stopovati = po stopě jíti, nach der Spur gehen. — koho: zajíce, Us., myšlénku. Nz. — koho kde: zvěř před lesem, v lese. Šp. — komu na co: na palce. Vz Palec. Č. Stopový. Zvěr má svou stopovou dráhu (cestičku, po které zvěř na pastvu chodí). Der Wechsel Šp. Vz Stopa. Stor, strdi. storъ ve slově prostor, spa- tium. Koř. ster: strêti. Mkl. L. 70 Stora, y, f., jeseter, sturio, der Stör. Plk. Storaký = sterý, hunderterlei. U Opavy. Klš. S-ho řemesla. Slov. Dbš. 63. Storamenný, hundertarmig. Us. Storax, u, m., vonná pryskyřice sturače pospolitého aneb balsam tekutý ambroně americké a indijské. Vz S. N., Šfk. 530., Rstp. 1403., 1404. Storaz = stokrát, hundertmal. Slov. Ps. sl. 187., Hdk. C. 53. Stoříšek, šku, m., klinopád, patchové koření, calamintha clinopodium Spenner. FB. 6l., Čl. Kv. 255., Slb. 331., Rstp. 1177. Storkan, a, m., osob. jm. Jg. Storoký = stoletý. Storučec, čce, m. =; storukovník. Rk. Storukán, a, m. = storukovník. Rk. Storukovník, a, m., ein hundertarmiger Riese. Nej. Storuký, storukatý, hunderthändig. S. obrové. Storytíník, a, m. zastr. = setník, cen- turio. Hus II. 42. Stosáhový, hundertklafterig. Pl., Šd. Stosil, u, m. = všehoj, panax, rostl. Rk. Stoskovice, dle Budějovice, Tessvitz, ves u Znojma. Vz Stošikovice. Stoskyp, a, m., hectocotylus. hlísta plas- kotělá. Krok. II. 518. Stostupnitý n. setinný teploměr, der Cen- tesimalthennometer. Nz. Stošikovice, dle Budějovice, něm. Tess- witz, ves u Znojma. Vz Stoskovice. Stotáček, čku, m., ¹₁₀₀ zlatého, krejcar, ein Kreuzer. Us.	Stoterý, hunderterlei. Ros. Stotina, y, f., šp. m.: setina, piíp. -ina. Brs. 2. vd. 238. Stý — stina — setina. Cť. Šestina, Desítina. Ten má stotin, tomu zle není (jmění na sta). U Petrovic. Dch. Stotinář, e, m., ein Reicher. Vz Stotina. U Petrovic. Dch. Stotinný. S. váha (setinná), die Centimal- wage. Vz Stotina. Stotisíc, e, m. (jen druhá čásť se skloňuje). Stotisícina, y, f., das Hunderttausendtel (000001). Stotisíckrát, hunderttausendmal. Já vás na s. pozdravuj. Us. Sd. Stotka, y, f., šp. m.: setka, das Hundert. Nz — S., stovka, eine Hundertguldennote. Us. na Policku. Kšá. U Petrovic. Dch. Stotožnění, stotožňování, n., vz Sto- tožniti. Účinek s. jest slití totožných hlásek v jednu: padesát. S. nalézáme pouze ve staré češtině a to jenom v několika málo příkladech. Bž. 38. Vz Stožňování. Stotožniti, il, ěn, ění, stotožňovati, iden- tificiren. Cf. Stožniti. — co (s čím). S. se s Bohem. Krok. Soudce stotožňoval zločin a prečin, lépe: kladl přečin za rovný zlo- činu. Sb. Vz Totožnosť. Stotyr, a, m. = centurio, zastr. Rozk. Cf. Stoub, u, m., v horn., der Stempel, Bol- zen. Hř., Bc. Stoubení, n. = stavění stoubů, das Stem- pelsetzen, der Stempelschlag. Hř. Stouboví, n. = řada stoubů, varhany, die Orgel. Hř. Stoucí = slovský. Přišli jsme o pár set stoncích. U Žamberk. Msk. Čí". Stovský. Stoudek, dka, m., osob. jm. Mor. Šd. Stoudev, dve, stoudve (zastr. stoudva, y, f.), stoudvice, e, stoudvička: pozdější: stoudev, stoudve atd. = káď, kadečka. Na mor. Zlínsku štangla, Brt., jinde na Mor. štangl, štandl. Us. Hý. Die Stande, der Ständer. O původu vz Mz. 313. S. vodní. V. Stoudve vodou naplniti. Proch., Br. Do s-ve vody naliti. Us. Šest jest stoudví ka- menných v Galileji postavených. Sš. P. 7tí, Hus II. 33. S. kamenná beroucí v se po mírách dvou neb třech. Sš. J. 37., Hus II. 3tí. Naplňte stúdvy vodú. Hus II. 33. Stoudně = se studem, stydlivě, scham- haft. V., Šf. S. mluviti. Stoudnosť, i, f., stydlivost, stud, die Schamhaťtigkeit, Verschämtheit. Us. Dch. Stoudný = stydlivý, schamhaftig, ver- schämt. V. Stouha, stužka, stužička, y, f. = čím se co stahuje, obtáčka, die Nestel, der Senkel, das Band. V. S., gt, pl. stuh. Jg. Viděl s-hy a plény a potnici soukromí položenou Sš. J. 295. Stouhami uzly stahujeme. Kom. — S. = pentle, das Band. Pref., Baiz., Orb. p. Stužkami věnec okrášliti. Vz Stužka. Stouhati, vz Stužiti. Stouhel, hlu, m. = stouha. S-hlem něco povázati. Slov. Nitra. 339. Stouhovatělosť, i, f., die Fasiation, zpo- tvořilosť, jíž kmeny n. větve oblé pobočným srostáním nabývají tvaru rozšířeného smač- knutého, jakto hlavně ukazuje nevadlec hře- benatý. Rst. 497.