681

Stouhovitý, bandförmig, stouze úzké po-
dobný na př. prostřední ušet pysku dolej-
ního muďatek. Též list čárkovitý dlouhý a
plichý. Rst. 497.

Stouchovna, y, f. = železo, na němž se
dírky vykovávají; na větší díry: rohatina.
Us.

Stouchý, hundertöhrig. S. pověsť. Hněvk.

Stoulení (stúlení), n. = stažení, das Zu-
sammenziehen. S. ruky. Ms. bib.

Stouliti (stúliti), il, en, ení; stouleti, el,
en, ení; studovati, stoulívati. stulovávati =
svinouti, zusammenwinden; stisknouti, za-
vříti, zusammen-, zudrücken, schliessen, zu-
schliessen; pod se vinouti, hängen lassen,
unter sich stecken; báti se, ostýchati se,
kořiti se, sich demüthigen. Jg. — abs. Ten
stoulí (bojí se, ostýchá se). Ros. Tak že
všeliká pochybenství se tu odmlčeti a s.
musejí; Vyřídiv Gabriel poselství svoje s-lil
a očekával Sš. II. 76., L. 19. — co: plátno
(svinouti), Ros., hubu, ústa, oči, Us., pysky,
Rk., rty (stisknouti, zavříti). Bylina ta rány
stuluje. Jg. Pes stoulí ocas, když se bojí
(pod se svíjí). Tudy téch několik lépe smý-
šlejících se odmlčelo a s-lo ústa. Sš. J. 135.
(Sk. 49.). Stul svá ústa a se zastyď přece.
Sš. Srn. bs. 49. Stulil kabelku, kviky (o tom,
kdo hanbou umlkl). Vz Mlčení. C, Výb. 1.
938. Rozumný stulí své rty; Nezatvrdíš
srdce svého, ani ruky stulíš, ale otevřeš ji
chudému. BO. — co komu. A hledí aspoň
ústa s. těm, jimž ode Pána kázati veleno
bylo. Sš. Sk. 48. — proč. Druzí se odmlčí
a ze strachu antikrista s. budou. Sš. Zj.
430. — co, se kam: ucho k zemi s. St.
skl., Alx. 1097. Stulil se pod houni. Us. —
se. Rána se stulila (stáhla). Ja. — se kde.
Lvíčata stulují se v peleších svých. Br. —
co nad čím: ústa. Ben. — co, se jak
(v co). Ruka v pěsť se stulí. Št. N. 203.

Stoupa (zastr. stúpa), stoupka, y, f. O pů-
vodu vz Mz. 78. Gt. pl. stup. S., strsl. stapa,
pol. stepa, cf. stapiti, gradi, calcare, strhněm,
stamph, staph, Fussstapfe. Cf. Stopa. Mz.
78., Mkl. L. 99. S., nástroj, kterým se něco
silou stlouká, jako kladivo čtverhranné, jímž
rudu tlukou, der Quetscher, Stampfer, Poch-
stempel, ve valchách der Schliesser. S. pu-
chýřská. V. Rudy stoupami tlouci; s. suchá
(k puchování rudy bez vody, das Trocken-
pochwerk ; mokrá, das Nasspochwerk. Šp.).
Vys. S. je ležatá; s. stojatá = píchák, das
Spichholz. Us. Stojí tam jako s. (= jako
sloup, nepohnutý). Us. na mor. Drahansku.
Hý. Věděli, pod jaké s-py se dostali (do
jaké tísně). Ehr. Vz KP. IV. 61., 468. - S.,
dřevěný moždíř, der Stampftrog. Na Mor.
místy stopa, stupa. Mák tlouci ve stoupě.
Ječmen ve stoupě klasnovati (opichovati).
Na Mor. Hý. Ženská tlustá jako s. Us. Má
prdel jako s-pu (velikou). Us. S. na tlačení
oleje ze lněného semene. Mor. Kd. S. v lé-
kárně. Dch. — S., moždíř, der Mörser. Milý,
nestřílej stoupou v nebe (nehroz zpozdile.
Vz Vyhrůžka)! Č. — S. = celý stroj, jímž se
co těžkého stlouká, ku př. ruda (stoupa havíř-
ská), puchýrna, stupník, das Stampfwerk,
die Stampfe, das Pochwerk. Nz., Prm. V. č.
1. 4., D. S. železné (hamry). Balbi. Stoupa

na usně, die Lederstampfe. Šp. S. mlýn-
ská (stoupy, stupník, ve kterém se ječmen
otlouká, opichuje), die Stampf-, Graupen-
mühle. V. Ječmen ve stupách opíchaný. V.
Obilí ve stoupách pichem opíchati. Kom.
Blázna by y stoupě zopíchal, jiný nebude.
Prov. Jg., Č. M. Nebude on jinakčí, by ho
v stoupě zopíchal. Č. Blázen bláznem zů-
stane, by ho třebas v stupách opíchal. Reš.
V s-pách se ječmen od povrchní slupky olu-
puje. Vys.

Stoupací, Steig-. S. trouba, Techn., síla
(die Steigkraft der Quelle usw.), kolo (das
Steigrad), Dch., Nz.

Stoupání, n., das Steigen. S. rtuti ve tla-
koměru Vz KP. II. 59. S. vody. Us.

Stoupanice, e, f. = stoupání. Obtížná s.,
beschwerliche Steigerei. Dch.

Stoupati, vz Stoupiti.

Stoupátko, a, n. — podstavek, der Unter-
lagsschiimel. Nz., KP. I. 447.

Stoupavost', i, f., die Steigkraft. Rk.

Stoupavý, scandens, steigend. Nz. 1k.

Stoupěj, vz Stúpej.

Stoupek, vz Stupek.

Stoupenec, nce, m. = následovník, der
Gefährte, Anhänger. Reš., V. Mnoho s-cüv
míti. D

Stoupenectvo, a, n., die Anhängerschaft.
Dch. Vz Stoupenstvo.

Stoupení, n. — krocení, das Treten, Auf-
treten, Steigen, der Schritt, Tritt, Nevolným
s-ním se zmrhala. Us. — S. — vstoupení
boží, svátek na nebe vstoupení Páně, das
Fest Himmelfahrt Christi. Us. Hý. Na boží
s. prší-li, chybí jeden obrok (buď lidem,
buď dobytku). Prov. Hrš.

Stoupenství, n. = tajné, důvěrné přá-
telství, die Bundesfreundschaft. V.

Stoupenstvo, a, m. = stoupenci, die An-
hänger. Mach.

Stoupilce, lce, m., der Anhänger, Partei-
gänger. Sm.

Stoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení;
stoupati, stoupávati, stupovati = kročiti,
schreiten, treten, auftreten, steigen. Jg. Stou-
piti, stapiti. Vz Mz. 314., Mkl. aL. 99. —
abs. Stupaj, stupaj, jenom nedupaj. Č. Děj
toho dramatu nechce stoupati. Dch. Stoupá
mzda, odbyt, poptávka. Us. Všk. — komu
čeho = postoupiti. Vz Sstoupiti. Stúpil mi
lidí závadných, že jsem pro ně súdy měl;
Což Hlaváč dskami ukázal, toho jemu Hy-
nek má stúpiti; Aniž mi je tvrze tak stúpil,
jakož mi měl stúpiti; Tu jest jemu jednoho
dvora stúpil; Aby mně mého platu stúpil.
Půh. I. 179., 315., 336., 354., 373. (Tč.). —
kam. Do šlepějí noh mých stoupáš. Br.,
Háj. S. do bláta, do vody, do cesty. Bern.
Víno mu stoupilo do hlavy; Stoupati do
prudkého vrchu. Dch. Kristus stúpiv do
pekla vzletěl jest na nebesa. Hus III. 119.
Nižádný do toho pekla nestúpil. Hus I. 18.
S. někomu do poctivosti (dotknouti se jeho
cti, uraziti ho). Slov. Dbš. 81., Er, Sl. čít.
Stoupiti v manželství, D., někomu v cestu.
Já se ti vysmeju, stúpna ti za záda. Sš.
P. 239. Stup můj Ježíši do srdce mého,
najdeš tam, najdeš Jesu napsáno. Sš. P,
70. — (komu) na co; na loď, na koně,