Předchozí (680)  Strana:681  Další (682) |
|
|||
681
|
|||
|
|||
Stouhovitý, bandförmig, stouze úzké po-
dobný na př. prostřední ušet pysku dolej- ního muďatek. Též list čárkovitý dlouhý a plichý. Rst. 497. Stouchovna, y, f. = železo, na němž se
dírky vykovávají; na větší díry: rohatina. Us. Stouchý, hundertöhrig. S. pověsť. Hněvk.
Stoulení (stúlení), n. = stažení, das Zu-
sammenziehen. S. ruky. Ms. bib. Stouliti (stúliti), il, en, ení; stouleti, el,
en, ení; studovati, stoulívati. stulovávati = svinouti, zusammenwinden; stisknouti, za- vříti, zusammen-, zudrücken, schliessen, zu- schliessen; pod se vinouti, hängen lassen, unter sich stecken; báti se, ostýchati se, kořiti se, sich demüthigen. Jg. — abs. Ten stoulí (bojí se, ostýchá se). Ros. Tak že všeliká pochybenství se tu odmlčeti a s. musejí; Vyřídiv Gabriel poselství svoje s-lil a očekával Sš. II. 76., L. 19. — co: plátno (svinouti), Ros., hubu, ústa, oči, Us., pysky, Rk., rty (stisknouti, zavříti). Bylina ta rány stuluje. Jg. Pes stoulí ocas, když se bojí (pod se svíjí). Tudy téch několik lépe smý- šlejících se odmlčelo a s-lo ústa. Sš. J. 135. (Sk. 49.). Stul svá ústa a se zastyď přece. Sš. Srn. bs. 49. Stulil kabelku, kviky (o tom, kdo hanbou umlkl). Vz Mlčení. C, Výb. 1. 938. Rozumný stulí své rty; Nezatvrdíš srdce svého, ani ruky stulíš, ale otevřeš ji chudému. BO. — co komu. A hledí aspoň ústa s. těm, jimž ode Pána kázati veleno bylo. Sš. Sk. 48. — proč. Druzí se odmlčí a ze strachu antikrista s. budou. Sš. Zj. 430. — co, se kam: ucho k zemi s. St. skl., Alx. 1097. Stulil se pod houni. Us. — se. Rána se stulila (stáhla). Ja. — se kde. Lvíčata stulují se v peleších svých. Br. — co nad čím: ústa. Ben. — co, se jak (v co). Ruka v pěsť se stulí. Št. N. 203. Stoupa (zastr. stúpa), stoupka, y, f. O pů-
vodu vz Mz. 78. Gt. pl. stup. S., strsl. stapa, pol. stepa, cf. stapiti, gradi, calcare, strhněm, stamph, staph, Fussstapfe. Cf. Stopa. Mz. 78., Mkl. L. 99. S., nástroj, kterým se něco silou stlouká, jako kladivo čtverhranné, jímž rudu tlukou, der Quetscher, Stampfer, Poch- stempel, ve valchách der Schliesser. S. pu- chýřská. V. Rudy stoupami tlouci; s. suchá (k puchování rudy bez vody, das Trocken- pochwerk ; mokrá, das Nasspochwerk. Šp.). Vys. S. je ležatá; s. stojatá = píchák, das Spichholz. Us. Stojí tam jako s. (= jako sloup, nepohnutý). Us. na mor. Drahansku. Hý. Věděli, pod jaké s-py se dostali (do jaké tísně). Ehr. Vz KP. IV. 61., 468. - S., dřevěný moždíř, der Stampftrog. Na Mor. místy stopa, stupa. Mák tlouci ve stoupě. Ječmen ve stoupě klasnovati (opichovati). Na Mor. Hý. Ženská tlustá jako s. Us. Má prdel jako s-pu (velikou). Us. S. na tlačení oleje ze lněného semene. Mor. Kd. S. v lé- kárně. Dch. — S., moždíř, der Mörser. Milý, nestřílej stoupou v nebe (nehroz zpozdile. Vz Vyhrůžka)! Č. — S. = celý stroj, jímž se co těžkého stlouká, ku př. ruda (stoupa havíř- ská), puchýrna, stupník, das Stampfwerk, die Stampfe, das Pochwerk. Nz., Prm. V. č. 1. 4., D. S. železné (hamry). Balbi. Stoupa |
na usně, die Lederstampfe. Šp. S. mlýn-
ská (stoupy, stupník, ve kterém se ječmen otlouká, opichuje), die Stampf-, Graupen- mühle. V. Ječmen ve stupách opíchaný. V. Obilí ve stoupách pichem opíchati. Kom. Blázna by y stoupě zopíchal, jiný nebude. Prov. Jg., Č. M. Nebude on jinakčí, by ho v stoupě zopíchal. Č. Blázen bláznem zů- stane, by ho třebas v stupách opíchal. Reš. V s-pách se ječmen od povrchní slupky olu- puje. Vys. Stoupací, Steig-. S. trouba, Techn., síla
(die Steigkraft der Quelle usw.), kolo (das Steigrad), Dch., Nz. Stoupání, n., das Steigen. S. rtuti ve tla-
koměru Vz KP. II. 59. S. vody. Us. Stoupanice, e, f. = stoupání. Obtížná s.,
beschwerliche Steigerei. Dch. Stoupati, vz Stoupiti.
Stoupátko, a, n. — podstavek, der Unter-
lagsschiimel. Nz., KP. I. 447. Stoupavost', i, f., die Steigkraft. Rk.
Stoupavý, scandens, steigend. Nz. 1k.
Stoupěj, vz Stúpej.
Stoupek, vz Stupek.
Stoupenec, nce, m. = následovník, der
Gefährte, Anhänger. Reš., V. Mnoho s-cüv míti. D Stoupenectvo, a, n., die Anhängerschaft.
Dch. Vz Stoupenstvo. Stoupení, n. — krocení, das Treten, Auf-
treten, Steigen, der Schritt, Tritt, Nevolným s-ním se zmrhala. Us. — S. — vstoupení boží, svátek na nebe vstoupení Páně, das Fest Himmelfahrt Christi. Us. Hý. Na boží s. prší-li, chybí jeden obrok (buď lidem, buď dobytku). Prov. Hrš. Stoupenství, n. = tajné, důvěrné přá-
telství, die Bundesfreundschaft. V. Stoupenstvo, a, m. = stoupenci, die An-
hänger. Mach. Stoupilce, lce, m., der Anhänger, Partei-
gänger. Sm. Stoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení;
stoupati, stoupávati, stupovati = kročiti, schreiten, treten, auftreten, steigen. Jg. Stou- piti, stapiti. Vz Mz. 314., Mkl. aL. 99. — abs. Stupaj, stupaj, jenom nedupaj. Č. Děj toho dramatu nechce stoupati. Dch. Stoupá mzda, odbyt, poptávka. Us. Všk. — komu čeho = postoupiti. Vz Sstoupiti. Stúpil mi lidí závadných, že jsem pro ně súdy měl; Což Hlaváč dskami ukázal, toho jemu Hy- nek má stúpiti; Aniž mi je tvrze tak stúpil, jakož mi měl stúpiti; Tu jest jemu jednoho dvora stúpil; Aby mně mého platu stúpil. Půh. I. 179., 315., 336., 354., 373. (Tč.). — kam. Do šlepějí noh mých stoupáš. Br., Háj. S. do bláta, do vody, do cesty. Bern. Víno mu stoupilo do hlavy; Stoupati do prudkého vrchu. Dch. Kristus stúpiv do pekla vzletěl jest na nebesa. Hus III. 119. Nižádný do toho pekla nestúpil. Hus I. 18. S. někomu do poctivosti (dotknouti se jeho cti, uraziti ho). Slov. Dbš. 81., Er, Sl. čít. Stoupiti v manželství, D., někomu v cestu. Já se ti vysmeju, stúpna ti za záda. Sš. P. 239. Stup můj Ježíši do srdce mého, najdeš tam, najdeš Jesu napsáno. Sš. P, 70. — (komu) na co; na loď, na koně, |
||
|
|||
Předchozí (680)  Strana:681  Další (682) |