682

Bern. Stoupati někomu na patu, na nohu.
Us. Hý. S-ati ševci na krk (obuv šmaťhati).
Us. Sd. Tam ju na zem svalil, na tělo jí
stoupil, víc než jaký tyran rukama ju krou-
til; Staré brablec zajíkavec stópil jí na
pravé palec; Stoupla sem na kameň. Sš. P.
136., 697., 735 (Tč.). Stúpíš tamo na miesto.
Rkk. 21. — odkud: s koně, Bern., s hory.
Us. S nebe stúpil, ponížil se a z Marie
panny narodil se. Sš. P. 67. Až jeho (Anti-
kristovým) ponúcením (= ponukem) oheň
s nebe stúpil jest. Pass. 11. (Hý.). Že by
mi měl s toho stúpiti. Půh. II. 606. — jak:
složeným krokem s. Ms. Bel. Anna pak toho
bez mé vuole jinému stoupila (= postou-
pila). Vz Sstoupiti. Půh. IT. 501. Že mi měl
mého s pod základem podlé panského vy-
rčení. Půh. II. 607., 606. — čeho zač. Ho-
donína stúpil (= sstúpil) za půl druhého sta
hř. gr. za markrabínu milosť. Půh. II. 114. —
se s kým. Chci těmi dskami dovésti, kde
se tetka má se svými syny stúpila ; Stúpila
se s otcem mým. Půh. II. 439. (Tč.). —
k čemu. Ona má jemu ku pomoci vyložiti
a s., ačby jemu tamto co sešlo. Půh. IT. 67.
Přibenice mi měly k boření stúpeny býti.
Arch. III. 12. (r. 1437.). -- v čem (kde,
čeho komu, kam). Stúpi kněžna v běle-
stvúci řizě, stúpi na stól oteň v slavně
sněmě. LS. v. 47. (Ten) dvor jich vlastní
otec Bedřich stúpil otci vněmu v tom dluze;
Tři hřivny platu, ješto Damon Ganzar stú-
pil mému otci v penězích. Půh. 300., 299. —
kdy. Ej v onen dávný čas Ježíš stoupil na
lodičku. Sš. P. 16. -- kde. Má na meziříč-
ském zboží stúpiti 40 kop platu ua usedlém.
Půh. II. 143. Vz S. v čem. — po čem. Pro
něžto, nestúpíš-li po mé řeči . . . Pass. 21.
(Hý.) — odkud proč. Já jsem pro vy
s nebe stúpil. Pass. 16. (Hý.). — dle čeho.
Prokni stúpi rozenia — dle svégo. LS. v.
46. — s adA'. Stup, paní, stup ty doleji.
Sš. P. 109. Stúpi Záboj najnížeje dolóv.
Rkk. 8. — za kým = jíti, Jemanden nach-
treten. D. kam (pod co) s kým. Us.

Stoupník, u, m. = tlukaíllo, biják, der
Stampfer, Nz., die Stampfmühle, Šm. Vz
Stoupa. — S., die Steigtreppe am Wagen.
— S., a, m. Dva lány ve Vodunci měla mi
vyložena býti od stúpníků Zikmundových
z Račic. Půh. II. 307.

Stoupno, a, n., něm. Staupen, ves u Čes.
Lípy. PL.

Stoupovní, Stampf-. Šp.

Stoupový. S. tříslo, gestampfte Lohe. Sp.

Stoupy, pl., die Stampfmühle, samota
u Pacova. PL.

Stoužiti, il, en, ení, stužovati = toužeji
zavázati, fester binden, knüpfen, zusammen-
ziehen. Zlob. — co čím: motouzem. Us.

Stoužitka, y, f., centuplum, zastr. Veleš.

Stovák, u, m., vz Stovka. Na Mor. Sd.

Stovařišení, n., die Vergesellschaftung,
Verbrüderung, Verbindung. Řekli jsú, že
by Kristus jako čarodějník měl moc pro s.
s ďábly. Hus II. 101.

Stovaryšiti, stovařišiti, il, en, eni; sto-
varyšovati, zusammengesellen. — koho, se.
To nás stovaryšilo. V. Nerovní nedobře se
stovaryšuji. Kom. — koho, se s kým.

V., Br. S takými se stovaryšuj, co sú tobě
rovni. Us. Tč. Stovařiž se (spoj se) s ní.
BO.

Stověký, hundertjährig. Us. Šd.

Stověžatý, stověží, stověžitý, sto-
věžný, hundertthürmig. S. Praha. Dch.

Stovka, y, f., ein Hunderter, Hundert-
guldennote. Us. Vz Stotka. — Zkázal mu, by
ten ječmen posíkl a dal do stovek. U Rychn.

Stovolizna, y, f., eine Hekatombe, pol.
Vz Stooběť, Stožertva.

Stovský, od slovky. Mohl vydělati sta
stovské, hundert über hundert. Us. u Bělohr.

Stoznu = znova, z počátku. U Jilemn.

Stozraký, hundertäugig. Dch.. Šm.

Stozrník, u, m.. rostlina, radiola Dill.,
das Strahlkraut. Kk. 242., FB. 86. Čl. Kv.
324., Slb. 629. S. lenovitý. Presl.

Stozrno, stozrnéčko, stozrníčko, a,
n., hroznová bylina, ambrosia, die Wild-
salvei, das Traubenkraut, V.; hrozníček, che-
nopodium botrys, das Traubenkraut. D.

Stožár, u, m., od koř. stag (ztrnouti, tr-
četi, strměti; sr. Fk. I. 247., II. 683.), k ně-
muž patří i stogъ,, stoh. Prk. Př. — S. =
dlouhá tyč ve stohu, der Schoberbaum. Jg. —
S., tyčka ku šplhání. KP. I. 509. —S. —
vratidlo se stojacím, ve hranici jsoucím hří-
delem, v němž jsou páky, kterými dělníci
hřídel otáčejí, das Wellenrad. Vys. Stožárem
trámy na střechu tahati. — S., stěžeň (na
lodi), der Mastbaum. D.. Nz. S. výhlední,
der Aussichtsmastbaum. Dch. Vz Stežen.

Stožárnatý, mastenreich. Šm.

Stožární = stožárový.

Stožároví, n., das Mastwerk. Šm.

Stožárový, Schoberbaum-. — S. - prosto-
pádný (jako stožár stojící), senkrecht. Sedl.

Stožec, žce, m., městys v Dolních Ra-
kousich. Pal. Děj. II. 1. 35.

Stožek, žka, m., oddíl Visly, vsi u Sko-
čova. Tč.

Stožertva, y, f., das Hundertopfer. Šm.
Vz Stooběť, Stovolizna.

Stožice, ves u Vodňan.

Stožniti, il, ěn, ění, stožňovati, identifi-
ciren. Cf. Stotožniti. — co s čím (proč).
Nedobře Epafrodita někteří stožňovali s Epa-
frou; Nevědomosť pohanů, pro kterou vý-
tvory umy s bytostí božskou stožňovali;
Eusebius Filippa jáhna s Filippem apošto-
lem stožňuje. Sš. II. 171, Sk. 210., 243.
(Sš. J. 83., Sk. 36., L 1., 64., 101. - Hý.).

Stožňování, n., die Identificirung. Pro
takové křesťanů se židy s. Sš. Sk. 195.

Stpice, e, f, špice, die Spitze. Nomencl.
Skryta jest v tom ostrá s. Boč. exc. To jest
ostrými stpicemi tyčeno a otrněno. Ib. —
S. v kole, radius, die Radspeiche. Lex. vet.,
Bj. Ktož mi toho pojičí, aby byly popsány
řeči mé v knihách železnú rafií (stilo ferrco)
v olověnú stpici (lamina) neb dlátem vyryty
na skřemeni (in silice). Job. 20., 24., BO.

Str, kořen slov: zástěra, prostírám, pro-
stor, strana atd. Bž. 31.

Stř-. Kr- v násloví přešlo v čr-, pak od
konce 13. století v tř, nyní s přídechem s
zní: stř- (obecně tř-): črievic, třevíc, střevíc
(krevíc: u tkadlce řemen u podnožky). Jir. Cf.
Gb. Hl. 115., Prk. Arch. f. sl. Ph. II. 707.