Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |
|
|||
682
|
|||
|
|||
Bern. Stoupati někomu na patu, na nohu.
Us. Hý. S-ati ševci na krk (obuv šmaťhati). Us. Sd. Tam ju na zem svalil, na tělo jí stoupil, víc než jaký tyran rukama ju krou- til; Staré brablec zajíkavec stópil jí na pravé palec; Stoupla sem na kameň. Sš. P. 136., 697., 735 (Tč.). Stúpíš tamo na miesto. Rkk. 21. — odkud: s koně, Bern., s hory. Us. S nebe stúpil, ponížil se a z Marie panny narodil se. Sš. P. 67. Až jeho (Anti- kristovým) ponúcením (= ponukem) oheň s nebe stúpil jest. Pass. 11. (Hý.). Že by mi měl s toho stúpiti. Půh. II. 606. — jak: složeným krokem s. Ms. Bel. Anna pak toho bez mé vuole jinému stoupila (= postou- pila). Vz Sstoupiti. Půh. IT. 501. Že mi měl mého s pod základem podlé panského vy- rčení. Půh. II. 607., 606. — čeho zač. Ho- donína stúpil (= sstúpil) za půl druhého sta hř. gr. za markrabínu milosť. Půh. II. 114. — se s kým. Chci těmi dskami dovésti, kde se tetka má se svými syny stúpila ; Stúpila se s otcem mým. Půh. II. 439. (Tč.). — k čemu. Ona má jemu ku pomoci vyložiti a s., ačby jemu tamto co sešlo. Půh. IT. 67. Přibenice mi měly k boření stúpeny býti. Arch. III. 12. (r. 1437.). -- v čem (kde, čeho komu, kam). Stúpi kněžna v běle- stvúci řizě, stúpi na stól oteň v slavně sněmě. LS. v. 47. (Ten) dvor jich vlastní otec Bedřich stúpil otci vněmu v tom dluze; Tři hřivny platu, ješto Damon Ganzar stú- pil mému otci v penězích. Půh. 300., 299. — kdy. Ej v onen dávný čas Ježíš stoupil na lodičku. Sš. P. 16. -- kde. Má na meziříč- ském zboží stúpiti 40 kop platu ua usedlém. Půh. II. 143. Vz S. v čem. — po čem. Pro něžto, nestúpíš-li po mé řeči . . . Pass. 21. (Hý.) — odkud proč. Já jsem pro vy s nebe stúpil. Pass. 16. (Hý.). — dle čeho. Prokni stúpi rozenia — dle svégo. LS. v. 46. — s adA'. Stup, paní, stup ty doleji. Sš. P. 109. Stúpi Záboj najnížeje dolóv. Rkk. 8. — za kým = jíti, Jemanden nach- treten. D. kam (pod co) s kým. Us. Stoupník, u, m. = tlukaíllo, biják, der
Stampfer, Nz., die Stampfmühle, Šm. Vz Stoupa. — S., die Steigtreppe am Wagen. — S., a, m. Dva lány ve Vodunci měla mi vyložena býti od stúpníků Zikmundových z Račic. Půh. II. 307. Stoupno, a, n., něm. Staupen, ves u Čes.
Lípy. PL. Stoupovní, Stampf-. Šp.
Stoupový. S. tříslo, gestampfte Lohe. Sp.
Stoupy, pl., die Stampfmühle, samota
u Pacova. PL. Stoužiti, il, en, ení, stužovati = toužeji
zavázati, fester binden, knüpfen, zusammen- ziehen. Zlob. — co čím: motouzem. Us. Stoužitka, y, f., centuplum, zastr. Veleš.
Stovák, u, m., vz Stovka. Na Mor. Sd.
Stovařišení, n., die Vergesellschaftung,
Verbrüderung, Verbindung. Řekli jsú, že by Kristus jako čarodějník měl moc pro s. s ďábly. Hus II. 101. Stovaryšiti, stovařišiti, il, en, eni; sto-
varyšovati, zusammengesellen. — koho, se. To nás stovaryšilo. V. Nerovní nedobře se stovaryšuji. Kom. — koho, se s kým. |
V., Br. S takými se stovaryšuj, co sú tobě
rovni. Us. Tč. Stovařiž se (spoj se) s ní. BO. Stověký, hundertjährig. Us. Šd.
Stověžatý, stověží, stověžitý, sto-
věžný, hundertthürmig. S. Praha. Dch. Stovka, y, f., ein Hunderter, Hundert-
guldennote. Us. Vz Stotka. — Zkázal mu, by ten ječmen posíkl a dal do stovek. U Rychn. Stovolizna, y, f., eine Hekatombe, pol.
Vz Stooběť, Stožertva. Stovský, od slovky. Mohl vydělati sta
stovské, hundert über hundert. Us. u Bělohr. Stoznu = znova, z počátku. U Jilemn.
Stozraký, hundertäugig. Dch.. Šm.
Stozrník, u, m.. rostlina, radiola Dill.,
das Strahlkraut. Kk. 242., FB. 86. Čl. Kv. 324., Slb. 629. S. lenovitý. Presl. Stozrno, stozrnéčko, stozrníčko, a,
n., hroznová bylina, ambrosia, die Wild- salvei, das Traubenkraut, V.; hrozníček, che- nopodium botrys, das Traubenkraut. D. Stožár, u, m., od koř. stag (ztrnouti, tr-
četi, strměti; sr. Fk. I. 247., II. 683.), k ně- muž patří i stogъ,, stoh. Prk. Př. — S. = dlouhá tyč ve stohu, der Schoberbaum. Jg. — S., tyčka ku šplhání. KP. I. 509. —S. — vratidlo se stojacím, ve hranici jsoucím hří- delem, v němž jsou páky, kterými dělníci hřídel otáčejí, das Wellenrad. Vys. Stožárem trámy na střechu tahati. — S., stěžeň (na lodi), der Mastbaum. D.. Nz. S. výhlední, der Aussichtsmastbaum. Dch. Vz Stežen. Stožárnatý, mastenreich. Šm.
Stožární = stožárový.
Stožároví, n., das Mastwerk. Šm.
Stožárový, Schoberbaum-. — S. - prosto-
pádný (jako stožár stojící), senkrecht. Sedl. Stožec, žce, m., městys v Dolních Ra-
kousich. Pal. Děj. II. 1. 35. Stožek, žka, m., oddíl Visly, vsi u Sko-
čova. Tč. Stožertva, y, f., das Hundertopfer. Šm.
Vz Stooběť, Stovolizna. Stožice, ves u Vodňan.
Stožniti, il, ěn, ění, stožňovati, identifi-
ciren. Cf. Stotožniti. — co s čím (proč). Nedobře Epafrodita někteří stožňovali s Epa- frou; Nevědomosť pohanů, pro kterou vý- tvory umy s bytostí božskou stožňovali; Eusebius Filippa jáhna s Filippem apošto- lem stožňuje. Sš. II. 171, Sk. 210., 243. (Sš. J. 83., Sk. 36., L 1., 64., 101. - Hý.). Stožňování, n., die Identificirung. Pro
takové křesťanů se židy s. Sš. Sk. 195. Stpice, e, f, špice, die Spitze. Nomencl.
Skryta jest v tom ostrá s. Boč. exc. To jest ostrými stpicemi tyčeno a otrněno. Ib. — S. v kole, radius, die Radspeiche. Lex. vet., Bj. Ktož mi toho pojičí, aby byly popsány řeči mé v knihách železnú rafií (stilo ferrco) v olověnú stpici (lamina) neb dlátem vyryty na skřemeni (in silice). Job. 20., 24., BO. Str, kořen slov: zástěra, prostírám, pro-
stor, strana atd. Bž. 31. Stř-. Kr- v násloví přešlo v čr-, pak od
konce 13. století v tř, nyní s přídechem s zní: stř- (obecně tř-): črievic, třevíc, střevíc (krevíc: u tkadlce řemen u podnožky). Jir. Cf. Gb. Hl. 115., Prk. Arch. f. sl. Ph. II. 707. |
||
|
|||
Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |