Předchozí (682)  Strana:683  Další (684) |
|
|||
688
|
|||
|
|||
Strab, u, m. = zakrnělý (také mladý)
strom. Na Hané. Bkř. Straba, y, f. = surma, sklenec, das Spiess-
glas, der Spiessglanz. Šp. Střabee, bce, m. Pan kaplan má chlapce
střabce. Er. P. 6. Strabeniee, pl., ves u Zdounek na Mor.
Tč. Strabičitec, tce, m., die Spiessglasblume.
Šm. Strabík, u, m. = straba. Rk.
Strabíkový, strabový, Spiessglas-. Šm.
Strabism-us, u, m., z řec, šilhání.
Strabiti, íl, en, ení, zastr., posud na Mor.,
ve Slez. a na Slov. = hojiti, občerstviti, heilen, erfrischen. Cf. Ustraba, strslov., re- creatio; kořen strb. Mkl. B. 33, — koho k čemu. Dívka v útrpné ji strabí k no- vému rozkvětu lásce. Sš. Bs. 59. — čím. (Duši) nebeskou strabí ovlahou. Sš. Snt. — se. Rána se jitří, celí, strabí. Us. Pk. Strabivec, vce, m., nerost. Vz Schd. II. 57.
Strab-o, ona, m., řec. geograf, f ok. r. 24.
po Kr. Vz S. N. Strabobarvý, spiessglasgrau. Šm.
Strabočiti = nástrahu staviti, aufstellen.
— co. Zas tam něco s-čí, až to dolů sletí.
Kdo to tam nastrabočil? Mor. Šd. Strabový = strabíkový.
Straceně, Stracenec, Stracení, Stra-
cený, vz Ztraceně atd. Stracstvo, a, n., der Luxus, zastr. St. skl.
II. 209. Strač, e, m., osob. jm. Pal. Radh. II. 125.
Stráča (dle Káča), strace, e, stračena,
y, f. = strakatá kráva, eine scheckige Kuh. D. Strače, ete, n., stračátko, a, n. = mladá
straka. Stračec, čce, m., picus, der Specht, —
S. = Sytivratův syn, picus, Saturni filius. V MV. nepravá glossa. Pa.
Straček, čka, m., datel malý, kleiner
Rothspecht, picus minor. Pdy. Stračena, y, f., strakatá kráva, eine
scheckige Kuh. Us. Brt., Škd. Helekám, he- lekám, kde trávy naflekám na naší ločině (lučině) tý naší s-ně. Sš. P. 525. Stra čeňka, y, f. = stračka, stračí nůžka,
der Rittersporn. Mor. Jg. 1. Stračí, co straky jest, Elster-. S. ště-
betání. Br., hnízdo, péro, zpěv. Ros. — V botanice: s. noha (nůžka, nožka) = ko-
monice, melilotus, der Steinklee. — S. nůžka, brunatná fiola, vaccinium hyacinthus. Reš. — S. nůžka, bacis, Bacillen. V. — S. nůžka, posledník, primula veris. Aqu. — S. nůžka zemská, s. hnízdo, sium falcaria, die Sichel- möhre, das Sichelkraut. — S. nůžka, inula crithmifolia. — S. nůžka mořská, crithmum maritimum. Sternb. — S. jahoda, pstroček dvoulistý, smilacina bifolia. FB. 20., Slb. 192. — S. nožka, delphinium pubescens, der Rittersporn. Na Ostrav. Tč. -- S. nožka, srpek, critamus agrestis. Na Beskydech. Tč. — S. noha, echinophora, die Stacheldolde.
Rstp. 760. — S. noha, tytan, srpenec, fal- caria Rivini, die Sichelmerke. Rstp. 715,, 760. — S. důl. Vz Tk. II. 274. |
2. Stračí, n., Stratschen, ves u Stětí. PL.
Stračička, y, f., stračí nožka, kozí brádka,
pána Boha nohavičky, vz Stračka. Stračin, a, o, der Elster angehörig, Elster-.
S. pohřeb. Sš. P. 698. Stračka, y, f. = straka malá — S., stra-
katosť. Kůže stračkami skropená, scheckige Flecke. Kron. tur. — S., bylina, ostrožka polní, svalník královský, rytířská ostroha, na Mor. sračka (Hý.), delphinium consolida, der Feldrittersporn. Čl. 12., Jg., Kk. 207., FB. 71., Čl. Kv. 281., Slb. 669., Rstp. 21. — S. == stračí nožka, srpenec, critamus, die
Sichelmöhre. Slb. 587., 669. — S., zapalice, isopyrum, die Muschelblume. Slb. 672. Vz Stračí. Stračný. — k čemu. Ke vší zlosti s.
Výb. L 924. Stračonka, y, f., osada u Istebné ve Slez.
Tč. Stračov, též Strakotín, a, m., ves u Ne-
chanic Vz S. N. Stráda, y, m., osob jm. Pal. Rdh. II. 125.
Střadač, e, m., der Sammler. D.
Střadačka, y, f., die Sammlerin. Jg.
Strádajicný (šp. m.: strádající. Jg.),
leidend, duldend. Čl. Slov. ps. III. 127. Strádal, a, m. = strádalec.
Střádal, a, m., der Sparmeister. Dch.
Strádalec, lce, m. = trpitel. Sš.
Strádaly, dle Dolany, dvůr u Kašper-
ských Hor. Strádání, n. = trpění, das Leiden, Krank-
sein. Těžké s. Výb. I. 922. Hřích s-ním pře- moci. Hus. III. 186. — S., pohřešování bo- lestné, žádání, schmerzliches Entbehren, der Verlust Které ženie matka vnitř oteče pro strádánie muže, ta vaři atd. Jád. Střádání, n., das Sammeln, Sparen. S.
peněz. Strádanlivý = strádání podrobený, stra-
datelův. S. Kristus. Sš Sk. 279. Stradatel, e, m., trpitel, der Leidende,
der Entbehrer. S-lům dává trpělivost. Sš. II. 91. — S., žadatel, pohřešovatel. Dobrých věcí ne s. (non cupitor), ale vladař. Zrc. moudr. Střadatel, e, m. = střadač, der Sammler,
Sparer. Stč. Alg. 100. Stradatelný, vz Strádanlivý. Zda Kristus
s-ným jest. Sš. Sk. 276. Strádati, strádávati — nemocným býti,
trpěti, kränkeln, leiden, Schmerzen leiden, dulden, ausstehen; něco trpně pohřešovati, trpěti nedostatkem něčeho, leiden (durch Ent- behrung), entbehren, verlangen. Jg. — co: protivenství (trpěti). Výb. I. 597. Křivdu národ náš již dlouho strádal bývaje vždy jenom za podnoží. Sš. Bs. 165. S-dám ho- dinku poslední. Lomn. -- kdy. Synové ná- roda ve vyhnanství s-li. Kos. 01. I. 240. Pěti roky před svou smrtí počal s. (nemoc- ným býti). Tabl. pam. — kde, proč. Od- souzen byv strádal v žaláři. MP. Ač mnozí v starém zákoně pro pravdu boží strádati a trpěti musili. Sš. Sk. 66. — zač. Raduje se, že »a ně (Kološany) může s. Sš. II. 203. — čeho : chleba. Br., St. skl. — čeho kde:
v srdci, Us., ve svém trápení. Kor. Čeho žádá, toho ve všem strádá. T. — čeho jak. |
||
|
|||
Předchozí (682)  Strana:683  Další (684) |