684

čeho vroucím srdcem a myslí strádáš. Us.
Nedostatkem potravy něčeho s. Pal. —
s inft. A mne cti zbaviti strádá. St. skl.
Cf. Postrádati.

Střádati, střádávati = spořiti, shromaž-
ďovati, sparen, sammeln. V. Střádati m. sřá-
dati, vz Vsuvka. — abs. Kdo neumí střá-
dati, musí strádati. 0. Uměj střádati, ne-
budeš strádati. C. M. 429. — co: peníze.
D. — co k čemu. Puch. — co komu (čím):
peníze dětem. Us. Tím jen pravé bohactví
si střádá. Sš. Snt. 177. — jak. S pilností
velikou něco s.

Strádavosť, i, f. =: sklonnosť ku strádání.
leidende Beschaffenheit. S. života = trpný
způsob života nedostatkem dobra, po kterém
toužíme. Pal

Stradba, y, f. = strádání, strsl. stradъba
passio. Mkl. B. 214.

Stradeblný = strašlivý, hrozný, furcht-
bar. Svaté a s né jme jeho. Žalt. wit. 110. 9.

Straděj, e, m., osob. jm. Šd.

Stradiště, Strážiště, ě, n., Stradischt,
ves u Manetína. PL.

Stradný, armselig, verloren - S. =
pracný. S. čas, die Schnittzeit. Srn., Jg.

Střádný, lépe: střídný, střídající sc, ab-
wechselnd. Jg.

Stradonice, dle Budějovice, ves 1. v Slán-
sku, 2. u Libochovic, 3. v Berounsku. Vz
S. N., Tk. 1. 87., III. 660.

Stradouň, ě, f., ves u Vys. Mýta. Vz
S. N.

Stradov, a, m., hrad v Chrudimsku. Vz
S. N. — S., ves u Kaplice.

Stradovnice = Stradonice v Berounsku.
Vz S. N.

Strafovati, z něm., pokárati, trestati.
Výb. I. 961.

Straha, y, f. = stráž, die Wache. Na
Mor. a Slov. Bern. Město svaté, veleslavná
Praho, slávy naší nedobytná straho! Sš. Bs.
186.

Střáhnouti, vz Stříci.

Strahov, a, m., Strahau, samota u Semil.
PL. — S., Strahof, ves u Veseřic. — S.,
též Sion, klášter v Praze. Vz Tk. I. 625.,
II. 549., III. 660., IV. 741., S. N. Že na tom
miestě stráž měli, tomu lesu Strahov vzděli.
Dal k. 36. Cf. Rkk. 30. v. 1., 30.

Strahovák, a, m., kdo stráž má, der
Wächter. Vký. — S., mnich kláštera stra-
hovského.

Strahování, n., das Wachen. Rd. zv.

Strahovatel, e, m., vz Strachovanec.

Strabovati, strahovávati = hlídati, be-
wachen, Bern., číhati, im Hinterhalte sein,
Jemanden auflauern. — abs. Chodil s jinými
k Helfenburku strahovat. Pč. 39. Lehal v domě
strahuje. BN. — co: neřády, jako lúpeže
atd. Arch. III. 251., r. 1424. — proti čemu:
proti panskému nálezu. Arch. II. 508. — na
koho, nač. Bylo tam několik nepřátel, jenž
na činy Paně strahovali. Sš. J. 84. Když
jsem se dověděl, že on s mateří naší pře-
býval, strahoval jsem naň a tak jsem je
u bratra svého v jistbě o půl noci spuolem
zastal. NB. Tč. 274. S. na kupce, na vozy,
na Budějovické. Pč. 23., 43., 48. — kde.
S-li v Krsově lese. PČ. 7. S-li nad Chval-

šinami. Pč. 40. - po kom. Markrabě mí-
šenský strahovav po Václavovi II. dal jej
chytiti. 1192. Pal I. 2. 94. — S., pod tají
zbrojně se chystati na někoho. Abych mu
odpustil, že jest na mne byl s-val. Kašp.
Šlik. Ms. 1448. Aby žádný na žádného ne-
strahoval 1415.

Strahovice, dle Budějovice, něm. Stran-
dorf, ves v Opavsku. Vz S. N.

Strahovitý = bedlivý, wachsam. Tkadl.

Strahovně = strážně, wachsam. Slov. Jg.

Strahovník, a, m. = strážce, der Wäch-
ter. Slov. Bern.

Strahovný = strážný, wachsam. Slov.
Bern.

Strach, u, m., ze srch (sršeti), t jest vsuto.
6b. Hl. 121., 147. Strsl. strahl., koř. srh, vom
Sträuben deR Haare, t vsuto, r stupňováno
v ra. Mkl. B. 31., 33. S. = cit nepříjemný,
povstalý z přítomného nebezpečenství. Jg. S.
je zvýšený stupeň bázně, když zlé, jehož
se bojíme, již na nás dotírá anebo neodvrat-
ným se jeví. S. N. S. = nepokoj mysli
pro zlo buď skutečně buď jen domněle nás
ohrožující. Hý. Metus, die Furcht, Angst,
der Schrecken. Hý. Náramný s. Dch. S. pa-
nický (= nenadálé zděšení. Ve válce s Ti-
tany Pan prý tak silně troubil na lasturu,
že Titani domnívajíce se, že veliký obr na
ně přichází, strachem utekli). Cimrhanzl.
S. náhlý (panický). Čsk. S. zimniční. Dch.

V (u) velikém s-chu býti; s-ehem se po-
hnouti, se třásti, zblednouti, zmrtvěti, tr-
nouti, dřevěněti, ztrnouti, zdřevěněti, se
bouřiti, se kormoutiti, poraženu n. zkor-
moucenu býti, mříti, při sobě nebyti, ztr-
nulý; pro s. nevěděti co dělati; přišel naň
s.; náramný s.; s-chem pojatu býti; kdožby
při tom soudu neměl s-chu s bázní; s-chu
někomu nahnati, s-chu nahnání; s. veliký
udělati; s-chem naplniti; s. uvésti, pustiti
na někoho; z kohož strach jde; s. odložiti,
složiti, odvrci; s-chu koho zbaviti, osvobo-
diti; s komu odníti; se s-chem = bázlivě,
s-chem odehnati (odstrašiti;; bez s-chu. V.
Nebezpečenstvím bez s-chu vstříc jíti; Obr
jest k s-chu. Kom. Připadne na ně s.; zveličil
jej k s-chu nepřátelům. Br. S. dostávali, lépe:
s je jímal a p. Km. S. někomu činiti; Jímá
ho strach; Je toho až s. (mnoho); S. ho po-
chází ; Naskočila mu strachem husí kůže ;
S. se naň plížil. Dch Nespravedlivý člověk
od strachu zemírá. Us. Tč. Ten člověk je
ku s-chu (jde z něho s.). U Rychn. Msk.

V libém ochrany tvé stínu beze s-chu od-
počinu; Když bude na mne ďábel žalovat,
tenkrát se budu strachem třást; A šel k tej
najmladší dceři a vcházel v s-chu do dveří;
Hrnek od hrachu, to je do strachu, to je
tomu tak. Sš. P. 68., 70., 119., 744. (Tč.).
Veliký jej s. obide. Pass. 412. S. všecken
mimo sebe pustiti. Sš. L. 10. Ďábel vy-
pouští s., ale s. jeho plach jest; Ví, koho
s-chem přitlumiti. Sš. Oa. 208., II. 140. (Hý.).
Velikým s-chem nevěděl si jaké rady. Abr.
z Gt. S. byl na křesťanech. Vz Na. Aby jich
s. odrazil, srdce u vieře upokojil. Hus II.
145. S. po všem ležení, aniž kdo srdce měl
zůstati a brániti se. V. S. na někom bývá.
Bart. V nemoci a straše. ZN. Spadl s. na