Předchozí (683)  Strana:684  Další (685) |
|
|||
684
|
|||
|
|||
čeho vroucím srdcem a myslí strádáš. Us.
Nedostatkem potravy něčeho s. Pal. — s inft. A mne cti zbaviti strádá. St. skl. Cf. Postrádati. Střádati, střádávati = spořiti, shromaž-
ďovati, sparen, sammeln. V. Střádati m. sřá- dati, vz Vsuvka. — abs. Kdo neumí střá- dati, musí strádati. 0. Uměj střádati, ne- budeš strádati. C. M. 429. — co: peníze. D. — co k čemu. Puch. — co komu (čím): peníze dětem. Us. Tím jen pravé bohactví si střádá. Sš. Snt. 177. — jak. S pilností velikou něco s. Strádavosť, i, f. =: sklonnosť ku strádání.
leidende Beschaffenheit. S. života = trpný způsob života nedostatkem dobra, po kterém toužíme. Pal Stradba, y, f. = strádání, strsl. stradъba
passio. Mkl. B. 214. Stradeblný = strašlivý, hrozný, furcht-
bar. Svaté a s né jme jeho. Žalt. wit. 110. 9. Straděj, e, m., osob. jm. Šd.
Stradiště, Strážiště, ě, n., Stradischt,
ves u Manetína. PL. Stradný, armselig, verloren - S. =
pracný. S. čas, die Schnittzeit. Srn., Jg. Střádný, lépe: střídný, střídající sc, ab-
wechselnd. Jg. Stradonice, dle Budějovice, ves 1. v Slán-
sku, 2. u Libochovic, 3. v Berounsku. Vz S. N., Tk. 1. 87., III. 660. Stradouň, ě, f., ves u Vys. Mýta. Vz
S. N. Stradov, a, m., hrad v Chrudimsku. Vz
S. N. — S., ves u Kaplice. Stradovnice = Stradonice v Berounsku.
Vz S. N. Strafovati, z něm., pokárati, trestati.
Výb. I. 961. Straha, y, f. = stráž, die Wache. Na
Mor. a Slov. Bern. Město svaté, veleslavná Praho, slávy naší nedobytná straho! Sš. Bs. 186. Střáhnouti, vz Stříci.
Strahov, a, m., Strahau, samota u Semil.
PL. — S., Strahof, ves u Veseřic. — S., též Sion, klášter v Praze. Vz Tk. I. 625., II. 549., III. 660., IV. 741., S. N. Že na tom miestě stráž měli, tomu lesu Strahov vzděli. Dal k. 36. Cf. Rkk. 30. v. 1., 30. Strahovák, a, m., kdo stráž má, der
Wächter. Vký. — S., mnich kláštera stra- hovského. Strahování, n., das Wachen. Rd. zv.
Strahovatel, e, m., vz Strachovanec.
Strabovati, strahovávati = hlídati, be-
wachen, Bern., číhati, im Hinterhalte sein, Jemanden auflauern. — abs. Chodil s jinými k Helfenburku strahovat. Pč. 39. Lehal v domě strahuje. BN. — co: neřády, jako lúpeže atd. Arch. III. 251., r. 1424. — proti čemu: proti panskému nálezu. Arch. II. 508. — na koho, nač. Bylo tam několik nepřátel, jenž na činy Paně strahovali. Sš. J. 84. Když jsem se dověděl, že on s mateří naší pře- býval, strahoval jsem naň a tak jsem je u bratra svého v jistbě o půl noci spuolem zastal. NB. Tč. 274. S. na kupce, na vozy, na Budějovické. Pč. 23., 43., 48. — kde. S-li v Krsově lese. PČ. 7. S-li nad Chval- |
šinami. Pč. 40. - po kom. Markrabě mí-
šenský strahovav po Václavovi II. dal jej chytiti. 1192. Pal I. 2. 94. — S., pod tají zbrojně se chystati na někoho. Abych mu odpustil, že jest na mne byl s-val. Kašp. Šlik. Ms. 1448. Aby žádný na žádného ne- strahoval 1415. Strahovice, dle Budějovice, něm. Stran-
dorf, ves v Opavsku. Vz S. N. Strahovitý = bedlivý, wachsam. Tkadl.
Strahovně = strážně, wachsam. Slov. Jg.
Strahovník, a, m. = strážce, der Wäch-
ter. Slov. Bern. Strahovný = strážný, wachsam. Slov.
Bern. Strach, u, m., ze srch (sršeti), t jest vsuto.
6b. Hl. 121., 147. Strsl. strahl., koř. srh, vom Sträuben deR Haare, t vsuto, r stupňováno v ra. Mkl. B. 31., 33. S. = cit nepříjemný, povstalý z přítomného nebezpečenství. Jg. S. je zvýšený stupeň bázně, když zlé, jehož se bojíme, již na nás dotírá anebo neodvrat- ným se jeví. S. N. S. = nepokoj mysli pro zlo buď skutečně buď jen domněle nás ohrožující. Hý. Metus, die Furcht, Angst, der Schrecken. Hý. Náramný s. Dch. S. pa- nický (= nenadálé zděšení. Ve válce s Ti- tany Pan prý tak silně troubil na lasturu, že Titani domnívajíce se, že veliký obr na ně přichází, strachem utekli). Cimrhanzl. S. náhlý (panický). Čsk. S. zimniční. Dch. V (u) velikém s-chu býti; s-ehem se po-
hnouti, se třásti, zblednouti, zmrtvěti, tr- nouti, dřevěněti, ztrnouti, zdřevěněti, se bouřiti, se kormoutiti, poraženu n. zkor- moucenu býti, mříti, při sobě nebyti, ztr- nulý; pro s. nevěděti co dělati; přišel naň s.; náramný s.; s-chem pojatu býti; kdožby při tom soudu neměl s-chu s bázní; s-chu někomu nahnati, s-chu nahnání; s. veliký udělati; s-chem naplniti; s. uvésti, pustiti na někoho; z kohož strach jde; s. odložiti, složiti, odvrci; s-chu koho zbaviti, osvobo- diti; s komu odníti; se s-chem = bázlivě, s-chem odehnati (odstrašiti;; bez s-chu. V. Nebezpečenstvím bez s-chu vstříc jíti; Obr jest k s-chu. Kom. Připadne na ně s.; zveličil jej k s-chu nepřátelům. Br. S. dostávali, lépe: s je jímal a p. Km. S. někomu činiti; Jímá ho strach; Je toho až s. (mnoho); S. ho po- chází ; Naskočila mu strachem husí kůže ; S. se naň plížil. Dch Nespravedlivý člověk od strachu zemírá. Us. Tč. Ten člověk je ku s-chu (jde z něho s.). U Rychn. Msk. V libém ochrany tvé stínu beze s-chu od-
počinu; Když bude na mne ďábel žalovat, tenkrát se budu strachem třást; A šel k tej najmladší dceři a vcházel v s-chu do dveří; Hrnek od hrachu, to je do strachu, to je tomu tak. Sš. P. 68., 70., 119., 744. (Tč.). Veliký jej s. obide. Pass. 412. S. všecken mimo sebe pustiti. Sš. L. 10. Ďábel vy- pouští s., ale s. jeho plach jest; Ví, koho s-chem přitlumiti. Sš. Oa. 208., II. 140. (Hý.). Velikým s-chem nevěděl si jaké rady. Abr. z Gt. S. byl na křesťanech. Vz Na. Aby jich s. odrazil, srdce u vieře upokojil. Hus II. 145. S. po všem ležení, aniž kdo srdce měl zůstati a brániti se. V. S. na někom bývá. Bart. V nemoci a straše. ZN. Spadl s. na |
||
|
|||
Předchozí (683)  Strana:684  Další (685) |