Předchozí (684)  Strana:685  Další (686) |
|
|||
685
|
|||
|
|||
všecky lidi. BO. S. vykořeniti; Ku s-chu
mi to jest. Jel. Napadl ho s.; s. míti; stra- chem dohnati, odskočiti. D. S-chem chřad- nouti ; pouští ze sebe s.; Nebojíme se jich, neb z nich nejde s. Sych. S. veliký na li- dech, mezi lidmi, mezi lidem, v lidu. Ros. S. tvář jeho proměnil. Háj. S. mne obklíčil (obstoupil), když jsem od práva obeslán byl. Sych. V tom s-chu jsme se k pevnosti blí- žili. Vrat. S. mezi lidem vznikl. Kram. Budu ti hned k službám, mám z tebe strach (iro- nicky). Us. Až je z toho s. Šm. Srdce naše s-chem ustávalo. Vrat. S. omračný (ein pa- nischer Schr.). Rk. S. udeři v Polany; s. z hrdl jich vyraze skřeky. Rkk. S. mě za tebe bére (bojím se o tebe). Ms. asc. Spadni na ně bázeň a s. Moys. 16. Máua od s-chu podělané (= nebojím se)! Mor. Šd. Že se bylo čemu s. strachem podívati. Bart. S. i jim by ze vsia lesa. Rkk. 23. Se strachem vešel, lépe: strachuje se vešel. Pk. Jde mi z tebe strach, jako z pečeného vrabce (co z loň- ského sněhu; jako z krajíce chleba; co by mne blecha ukousla). Jg. Lb. Vz Nebáti se. Horší s. než sama bída. (Vz Kára). Kdo se s-chu bojí, nechoď do lesa. Ros. S. má ve- liké oči (a nízký chvost. Tč.); S. se smrti rovná; S. velká věc a smrť holé nezdraví; Kdo s chy mře (umírá), nezasluhuje na hřbi- tově místa (prdě mu odzvání); Z malého pána malý s. (vz Vyhrůžka); Pro strach ži- dovský (vz Výkřik)! Č. Mnoho hluku, málo strachu. Dch. Kdo strachem umírá, tomu prdem vyzvánějí. Ft. S. z něho jde, tak je zarostlý — má vysázených pět vousů devíti řadami. Sk. Má tolik s-chu, jak mladé prase (žádný). Slez. Tč. Strany přísloví vz ještě: Břitva, (krt, Dýchati tence, Houser, Hrách, Koleno, Krev, Měchýř, Oheň, Osyka, Řiť, Smrť, Srdce, Stín, Strelec, Vítr, Vydra, Zá- stěra a hlavně : Bojácnosť, Leknutí. Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dvéře byly zavřeny, kdež byli učedlníci shromážděni pro s. židovský. Jan 10. 19. Strach židovský (starý překlad če- ský, teprv později: s. pro bázeň židů) =. strachování se židův (předmětný gl.); kdyby tento gt. někomu vadil, můžeme jinak říci: proto že se báli židův (= pro strach židův, židovský). Šm. S. hospodinův. Výb. I. 59. — Pl., s-chy, s-chové. Jdou na něho strachy. Nejdou mi strachy z něho. Us. Pro strachy noční; Omladné ženy v své bolesti a po porození dítěte mají strachy, že sú velmě hnuly svým přirozením; Doktorové sv. písma, jenž s-chy od pravdy pobiehají a nesmějí jí mluviti. Hus III. 38., 115., 1. 445. To jsou s-chy! Strachové jsou prachové. Sš. L. 208. Je ve s-chách (bojí se). U Rychn. Lidé s-chy utíkali. Jsou to jen s-chy na Lachy, das sind nur Schreckenberger.. Dch. S-ové (ter- rores) tvoji smútili mě. Ž. wit. 87. 17. Vz předcházející přísloví: Kdo strachy atd. — S. čeho. S. rozbití lodí. Kom. Pro strach krále; s. smrti od sebe pustiti. Har. Pro s. meče. Br. S. nouze. Jel. Pro strach svých vrchních nic proti nám před se bráti ne- směli; Strachem smrti zmámeni byli. Brt. S. 2. vd. 35., Har. II. 84. Pro s. Arabů (gt. obj.) puštěni jsme nebyli. Har. II. 84. Arci- |
biskup Miliče do žaláře vsadil, potom však
pro strach lidu zase vypustil. Prot. 18. Uro- dí-li se dietě, strach mrtvého neb jinak ne- zdařilého; Petr zapřel Krista pro s. smrti. Hus III. 269., II. 145. S. smrti zavrci. Jel. Strachem smrti tak zmámeni byli, že, živ-li jest čili mrtev, žádný nevěděl. Mitr. 112. Tou řečí se kníže velice potěšil, s. smrti od sebe pustil. Bar. I. 7. S. nejistoty ho trápil. Dch. S. smrti mne zjímá. Kom. S. nenávisti, zá- visti, potupy atd. V. — s akkus. S. mě jest velmi. S. mě odjeti (akkusat. předmětu vněj- šího). Brt. S. 2. vd. 20. — S. z čeho. Mám z tebe i\. Z malého pána malý strach. Brt. S. 2. vd. 61. Strachovati se z čeho, tedy i: strach z něčeho. — S. před čím; strachovati se před čím, tedy i: strach před čím, ale lépe: s. čeho, cf.: lat. metus mortis, řec. <t<aßo? O-avárov, franc. erainte de la mort, it. timore di morte; ale něm. die Furcht vor dem Tode. Vz Ostrach (čeho, V.). Cf. S. Hospodinóv svatý. Ž. wit. 18. 10. — S. oč. S. o chle- bíček; Pořád měli s. o zimu a nyní máme mrazů dosť. Dch. — S. (jest) =jest se čeho báti, es ist zu befürchten, zu besorgen, wer weiss. Vz stran vazby: Báti se. Jistě s., aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu. Br. S., že mne nepředěsíte. Br. S., že na nás pomsta dolehne. Ler. S., žeby stěžka kdo odtud zdráv vyšel. Bart. S., že zví to král. Ben. Strach, by slunce nesvítilo (na daremné po- hrůžky tak se říká)! 0. Strach, by se nebe nesbořilo (a skřivánky nepotlouklo. Vz Vy- hrůžka)! Vz Nepatrný. C. Až se s. dívati tomu. Smil v. 899. Strach, by mi rybníku nevypálil! Ros. Strach, že ti to neučiním (na naduté a mdlé rozkazy se říká). Jg. — S., personifikace (zosobnění). Kdo na moři býval, ten i Strach vídal. Pk. Strach vrahóm vyrazí z hrdel skřeky. Rkk. 13. — S., a, m., oscb. jm. Tk. IV. 642. Strachaly, dle Dolany, Strachel, ves
u Čes. Lípy. Tk. III. 35. Strachino (strakýno), dobrý tučný sýr
italský S. N. Strachkov, a. m. = Straškov, ves v Ra-
kovn. Tk. I. 375. Strachkvas, a, m., osob. jm. Vz S. N.,
Pal. Rdh. 125., Dal. k. 30. Strachlivý, který má strach, furchtsam,
ängstlich. Na Ostrav. Tč. Cf. Strašlivý. Strachojov, a, m., ves u Jimramova na
Mor. Tč. Strachomorna, y, f., die Schreckens-
schlucht, Wolfsschlucht. Srn. Strachoň, ě, m., osob. jm. Šd.
Straehoňovice, dle Budějovice, ves u
Telče. Tč. Strachorodný, furchtgebärend. Šm., Dch.
Strachoš, e, m., parthenope, korýš. Krok.
II. 247. Strachota, y, f. = sv. Methud (šp. pre-
klad, nebo Method nesouvisí nikterak s lat, metus, nýbrž jest řecké). Také: Hrůza, Hroz- nata. Hý., Bdl., S. N. Pěkná povětrnosť na Crhu a Strachotu usnadňuje z jara robotu. Kda. Strachotice, dle Budějovice, Rausenbruck,
městys u Znojma. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (684)  Strana:685  Další (686) |