685

všecky lidi. BO. S. vykořeniti; Ku s-chu
mi to jest. Jel. Napadl ho s.; s. míti; stra-
chem dohnati, odskočiti. D. S-chem chřad-
nouti ; pouští ze sebe s.; Nebojíme se jich,
neb z nich nejde s. Sych. S. veliký na li-
dech, mezi lidmi, mezi lidem, v lidu. Ros.
S. tvář jeho proměnil. Háj. S. mne obklíčil
(obstoupil), když jsem od práva obeslán byl.
Sych. V tom s-chu jsme se k pevnosti blí-
žili. Vrat. S. mezi lidem vznikl. Kram. Budu
ti hned k službám, mám z tebe strach (iro-
nicky). Us. Až je z toho s. Šm. Srdce naše
s-chem ustávalo. Vrat. S. omračný (ein pa-
nischer Schr.). Rk. S. udeři v Polany; s.
z hrdl jich vyraze skřeky. Rkk. S. mě za
tebe bére (bojím se o tebe). Ms. asc. Spadni
na ně bázeň a s. Moys. 16. Máua od s-chu
podělané (= nebojím se)! Mor. Šd. Že se bylo
čemu s. strachem podívati. Bart. S. i jim by
ze vsia lesa. Rkk. 23. Se strachem vešel,
lépe: strachuje se vešel. Pk. Jde mi z tebe
strach, jako z pečeného vrabce (co z loň-
ského sněhu; jako z krajíce chleba; co by
mne blecha ukousla). Jg. Lb. Vz Nebáti se.
Horší s. než sama bída. (Vz Kára). Kdo se
s-chu bojí, nechoď do lesa. Ros. S. má ve-
liké oči (a nízký chvost. Tč.); S. se smrti
rovná; S. velká věc a smrť holé nezdraví;
Kdo s chy mře (umírá), nezasluhuje na hřbi-
tově místa (prdě mu odzvání); Z malého
pána malý s. (vz Vyhrůžka); Pro strach ži-
dovský (vz Výkřik)! Č. Mnoho hluku, málo
strachu. Dch. Kdo strachem umírá, tomu
prdem vyzvánějí. Ft. S. z něho jde, tak je
zarostlý — má vysázených pět vousů devíti
řadami. Sk. Má tolik s-chu, jak mladé prase
(žádný). Slez. Tč. Strany přísloví vz ještě:
Břitva, (krt, Dýchati tence, Houser, Hrách,
Koleno, Krev, Měchýř, Oheň, Osyka, Řiť,
Smrť, Srdce, Stín, Strelec, Vítr, Vydra, Zá-
stěra a hlavně : Bojácnosť, Leknutí. Když
pak byl večer toho dne, kterýž jest první
po sobotě, a dvéře byly zavřeny, kdež byli
učedlníci shromážděni pro s. židovský. Jan
10. 19. Strach židovský (starý překlad če-
ský, teprv později: s. pro bázeň židů) =.
strachování se židův (předmětný gl.); kdyby
tento gt. někomu vadil, můžeme jinak říci:
proto že se báli židův (= pro strach židův,
židovský). Šm. S. hospodinův. Výb. I. 59. —
Pl., s-chy, s-chové. Jdou na něho strachy.
Nejdou mi strachy z něho. Us. Pro strachy
noční; Omladné ženy v své bolesti a po
porození dítěte mají strachy, že sú velmě
hnuly svým přirozením; Doktorové sv. písma,
jenž s-chy od pravdy pobiehají a nesmějí jí
mluviti. Hus III. 38., 115., 1. 445. To jsou
s-chy! Strachové jsou prachové. Sš. L. 208.
Je ve s-chách (bojí se). U Rychn. Lidé s-chy
utíkali. Jsou to jen s-chy na Lachy, das
sind nur Schreckenberger.. Dch. S-ové (ter-
rores) tvoji smútili mě. Ž. wit. 87. 17. Vz
předcházející přísloví: Kdo strachy atd. —
S. čeho. S. rozbití lodí. Kom. Pro strach
krále; s. smrti od sebe pustiti. Har. Pro s.
meče. Br. S. nouze. Jel. Pro strach svých
vrchních nic proti nám před se bráti ne-
směli; Strachem smrti zmámeni byli. Brt.
S. 2. vd. 35., Har. II. 84. Pro s. Arabů (gt.
obj.) puštěni jsme nebyli. Har. II. 84. Arci-

biskup Miliče do žaláře vsadil, potom však
pro strach lidu zase vypustil. Prot. 18. Uro-
dí-li se dietě, strach mrtvého neb jinak ne-
zdařilého; Petr zapřel Krista pro s. smrti.
Hus III. 269., II. 145. S. smrti zavrci. Jel.
Strachem smrti tak zmámeni byli, že, živ-li
jest čili mrtev, žádný nevěděl. Mitr. 112. Tou
řečí se kníže velice potěšil, s. smrti od sebe
pustil. Bar. I. 7. S. nejistoty ho trápil. Dch.
S. smrti mne zjímá. Kom. S. nenávisti, zá-
visti, potupy atd. V. — s akkus. S. mě jest
velmi. S. mě odjeti (akkusat. předmětu vněj-
šího). Brt. S. 2. vd. 20. — S. z čeho. Mám
z tebe i\. Z malého pána malý strach. Brt. S.
2. vd. 61. Strachovati se z čeho, tedy i: strach
z něčeho. — S. před čím; strachovati se
před čím, tedy i: strach před čím, ale lépe:
s. čeho, cf.: lat. metus mortis, řec. <t<aßo?
O-avárov, franc. erainte de la mort, it. timore
di morte; ale něm. die Furcht vor dem Tode.
Vz Ostrach (čeho, V.). Cf. S. Hospodinóv
svatý. Ž. wit. 18. 10. — S. oč. S. o chle-
bíček; Pořád měli s. o zimu a nyní máme
mrazů dosť. Dch. — S. (jest) =jest se čeho
báti, es ist zu befürchten, zu besorgen, wer
weiss. Vz stran vazby: Báti se. Jistě s.,
aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu. Br. S., že
mne nepředěsíte. Br. S., že na nás pomsta
dolehne. Ler. S., žeby stěžka kdo odtud
zdráv vyšel. Bart. S., že zví to král. Ben.
Strach, by slunce nesvítilo (na daremné po-
hrůžky tak se říká)! 0. Strach, by se nebe
nesbořilo (a skřivánky nepotlouklo. Vz Vy-
hrůžka)! Vz Nepatrný. C. Až se s. dívati
tomu. Smil v. 899. Strach, by mi rybníku
nevypálil! Ros. Strach, že ti to neučiním
(na naduté a mdlé rozkazy se říká). Jg. —
S., personifikace (zosobnění). Kdo na moři
býval, ten i Strach vídal. Pk. Strach vrahóm
vyrazí z hrdel skřeky. Rkk. 13. — S., a,
m., oscb. jm. Tk. IV. 642.

Strachaly, dle Dolany, Strachel, ves
u Čes. Lípy. Tk. III. 35.

Strachino (strakýno), dobrý tučný sýr
italský S. N.

Strachkov, a. m. = Straškov, ves v Ra-
kovn. Tk. I. 375.

Strachkvas, a, m., osob. jm. Vz S. N.,
Pal. Rdh. 125., Dal. k. 30.

Strachlivý, který má strach, furchtsam,
ängstlich. Na Ostrav. Tč. Cf. Strašlivý.

Strachojov, a, m., ves u Jimramova na
Mor. Tč.

Strachomorna, y, f., die Schreckens-
schlucht, Wolfsschlucht. Srn.

Strachoň, ě, m., osob. jm. Šd.

Straehoňovice, dle Budějovice, ves u
Telče. Tč.

Strachorodný, furchtgebärend. Šm., Dch.

Strachoš, e, m., parthenope, korýš. Krok.
II. 247.

Strachota, y, f. = sv. Methud (šp. pre-
klad, nebo Method nesouvisí nikterak s lat,
metus, nýbrž jest řecké). Také: Hrůza, Hroz-
nata. Hý., Bdl., S. N. Pěkná povětrnosť na
Crhu a Strachotu usnadňuje z jara robotu.
Kda.

Strachotice, dle Budějovice, Rausenbruck,
městys u Znojma. Tč.