Předchozí (689)  Strana:690  Další (691) |
|
|||
690
|
|||
|
|||
u Sobotky. PL. •- Stránka, ves a) u Mšena,
b) u Třebechovic, c) u Brandýsa n. L.; dvůr v Jihlavsku. Vz Stránky, Stranná. — S., částka polí za potrebou střídání rozdělených, eine Abtheilung der Wechselwirthschaft. Ne- niť on než malý sedlák, seje jen sedin strychů do strany. Us. Dch. Straňák, a, m., obyvatel ze stráně. S-ci —
obyvatelé uherských hranic na Mor. Kda. Straňany, dle Dolany, Stranian, ves u Bu-
dějovic. PL. Straňavy, dle Dolany, vos u Žiliny na
Slov. Šd. Stránce, Stranitz, ves u Mostu.
Strančice, ves u Ŕíčan.
Stranečky. S. Zhoř, ves u Vel. Meziříčí
na Mor. Tč. Stránečky, ého, m., osob. jm.
Stránečka, vz Strana.
Straněj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.
Stranějovice, ves u Volyně. PL.
Stránek, nku, m. =r prostranelc, krátký,
tenký provaz, der Strick, Strang. Mor. Šd. Stránek, nku, m. = snop omlácený dříve
než se rozváže a k opětnému mlácení roze- stře. Na mor. Zlínsku. Brt. Straněnce, nce, m., der Separatist. Šm.
Stranění, n., vz Straniti.
Straněta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.
Strangulace, e, f., oběšení, zardoušení
provazem, die Strangulation, Erwürgung, Er- drosselung. Strangulovati koho = oběsiti, strangu-
liren, erwürgen, erdrosseln. Rk. Strání, n., Strany, městys u Uh. Brodu.
Tč., Šd. Stranice, e, f. = srub, sroubení ohrazuje
perny od mlatu. Us. Brt. — S. = postranice. Udidlo se s-cemi, der Stangenzaum. D. — S. v mech. die Wange, Drehbankwange. Šp. S. lůžková, s. ložiska, die Lagerwange. Šp. Stranický, Partei-, parteiisch. Us. Dch.
Vz Strannický. Stranič, e, m., který straní (pes, který
nedobře slídí), der Streiner. D. Straník, a, m., osob. jm. — S., vz Stran-
ník. — S., ves u Nov. Jičína na Mor. Tč. Stranilosť, i, f. = jakost stranilého, der
abweichende Gang des Kollers. Jg. Stranilý = kdo se straní. S. kůň (kle-
cavý) v chůzi, nach der Seite gehend wie der Koller. Ja. Stranina, y, f. = strán. Kamar.
Stránisko, a, n. = pasinek pro hovězí
dobytek. U Vsetína na Mor. Vck. Stranislav, a, m., osob. jm. Pal.
Stranislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126. Stránistý, Abhang-. S-sté lúčiny. Slov.
Dbš. 97. Straníš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126. Stranitel, e, m. = stranník. — S., sekun-
dant v souboji, der Sekundant. Kram. Straniti, il, ěn, ění; stranívati = na
stranu dáti, odložiti, beseitigen, seitwärts thun; vyhýbati se někomu, štítiti se, weichen, sich zurückziehen, fremd thun, ausweichen; stranným býti, Partei machen, parteiisch sein; se = varovati se, meiden. Jg. — abs. |
Porozuměv Antioch, že Filometor straní. Br.
Ale když Uhři stranili (stranní byli), vrátil se do Čech. V. — co: rudu (krásti). Pam. kut. V podezření zůstával, že by něco s-nil. Dač. 1. 259. — se s čím. Posel spravoval, sobě namlúval, ale se s tím stranil a dce- rušku hanil, že je leniva. Sš. P. 756. — co od čeho (na stranu dáti). Scip. — komu (vyhýbati se, štítiti se, pohrdati; stranným býti). On mi vždy stranil. Ros. — komu kde. A jemu (Annášovi) s-nili ve veleradě přívrženci jeho. Sš. Sk. 60. - jak- Silněj- šího nehoň, straň se ho na míli. Č. M. 349. — před kým (vyhýbati se atd.) Žer. —
ke komu (stranným býti). Ráj. Hned k Mo- ravě stranil (obracel se, wandte sich gegen M.). Pěšina. — v něčem (stranným býti). Ms., Rk. — se čeho (Br.), se od čeho (Br.) = varovati se. Zlého se straň a jak hada chraň. Brt. S. 2. vd. 36., Č. M. '32. Proč se břemen církve svaté straníš? Sš, Bs. 187. Straní se od naší stránky. Sych. — s adv. Ve věcech podstatných a na nichžby obci platně něco záleželo, na odpor se sta- věti a nedopouštěti žádnému škodně s. ani hřešiti. V. Pol. 507. Stranítko, a, n., v lodn., der Richtspann.
Šm. Straniv, straniva, na Mor. a na Slov. =
strany. Vz Stran, Stranova. S. nějaké věci s kým se smlouvati. Bern. Straniva nápadů po bratřích. Zř. zem. op. a rat. 1562. Stranivosť, i, f., die Parteisucht. Šm.
Stranivý, parteisüchtig.
Stranka, y, f., osob. jm. Pal.
Stránka, vz Strana. — S., ves u Mni-
chova Hradiště. Vz S. N., Strana. Stránkování, n., die Paginirung. Sp.
Stránkovati = strany číslovati, paginiren.
— co: knihu. Us. Šp., J. tr.
Stráňkovitý = samá stráň. To je s-té. V Kunv. Msk.
Stránkový, Seiten-, Kolumnen-. S. titul.
Rk. Stránky, dle Dolany, Tronitz, ves u Žatče;
Zechitz, ves v Olom. Stranná, é, f., Strahn, ves u Žatče; b)
něm. Strana, ves u Počátek; c) ves u Telče. PL. Stranně = ne k věci, unpassend. S-ně
o kom mluviti. S. = k libosti jedné straně, parteiisch. S. k někomu se chovati. Us. Stranné, ého, n., ves u Neveklova.
Strannický = co se stranníků týče, ze
straníků složený, Partei-. S. spory, vášeň. S. zájmy, účel Dch. S. nenávisť, smýšlení, záští. J. tr. Často chybně m.: stranný, parteiisch. S. soud, soudce. Soud může býti stranný, byť i nebyl strannický. Brs. 2. vd. 239. Strannictví, n., der Parteigeist, die Par-
teisucht. J. tr. Cf. Osobolibství (II. 416 a). Strannictvo, n., die Partei, Faktion. Šm.
Stranník, a, m., lépe než straník, vz
-ník. S., rotník, der Parteigänger, Anhänger, Parteimann. J. tr. S. vojenský. Čsk. Všickni s-ci více po dětsku než po bludařsku sobě počínali; Svárlivci ti byli s-ci židovničí. Sš. I. 155., II. 158. (Hý.). Cf. Osobolibec (II. 416 a). |
||
|
|||
Předchozí (689)  Strana:690  Další (691) |