690

u Sobotky. PL. •- Stránka, ves a) u Mšena,
b) u Třebechovic, c) u Brandýsa n. L.; dvůr
v Jihlavsku. Vz Stránky, Stranná. — S.,
částka polí za potrebou střídání rozdělených,
eine Abtheilung der Wechselwirthschaft. Ne-
niť on než malý sedlák, seje jen sedin strychů
do strany. Us. Dch.

Straňák, a, m., obyvatel ze stráně. S-ci —
obyvatelé uherských hranic na Mor. Kda.

Straňany, dle Dolany, Stranian, ves u Bu-
dějovic. PL.

Straňavy, dle Dolany, vos u Žiliny na
Slov. Šd.

Stránce, Stranitz, ves u Mostu.

Strančice, ves u Ŕíčan.

Stranečky. S. Zhoř, ves u Vel. Meziříčí
na Mor. Tč.

Stránečky, ého, m., osob. jm.

Stránečka, vz Strana.

Straněj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

Stranějovice, ves u Volyně. PL.

Stránek, nku, m. =r prostranelc, krátký,
tenký provaz, der Strick, Strang. Mor. Šd.

Stránek, nku, m. = snop omlácený dříve
než se rozváže a k opětnému mlácení roze-
stře. Na mor. Zlínsku. Brt.

Straněnce, nce, m., der Separatist. Šm.

Stranění, n., vz Straniti.

Straněta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

Strangulace, e, f., oběšení, zardoušení
provazem, die Strangulation, Erwürgung, Er-
drosselung.

Strangulovati koho = oběsiti, strangu-
liren, erwürgen, erdrosseln. Rk.

Strání, n., Strany, městys u Uh. Brodu.
Tč., Šd.

Stranice, e, f. = srub, sroubení ohrazuje
perny od mlatu. Us. Brt. — S. = postranice.
Udidlo se s-cemi, der Stangenzaum. D. —
S. v mech. die Wange, Drehbankwange. Šp.
S. lůžková, s. ložiska, die Lagerwange. Šp.

Stranický, Partei-, parteiisch. Us. Dch.
Vz Strannický.

Stranič, e, m., který straní (pes, který
nedobře slídí), der Streiner. D.

Straník, a, m., osob. jm. — S., vz Stran-
ník. — S., ves u Nov. Jičína na Mor. Tč.

Stranilosť, i, f. = jakost stranilého, der
abweichende Gang des Kollers. Jg.

Stranilý = kdo se straní. S. kůň (kle-
cavý) v chůzi, nach der Seite gehend wie
der Koller. Ja.

Stranina, y, f. = strán. Kamar.

Stránisko, a, n. = pasinek pro hovězí
dobytek. U Vsetína na Mor. Vck.

Stranislav, a, m., osob. jm. Pal.

Stranislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126.

Stránistý, Abhang-. S-sté lúčiny. Slov.
Dbš. 97.

Straníš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126.

Stranitel, e, m. = stranník. — S., sekun-
dant v souboji, der Sekundant. Kram.

Straniti, il, ěn, ění; stranívati = na
stranu dáti, odložiti, beseitigen, seitwärts
thun; vyhýbati se někomu, štítiti se, weichen,
sich zurückziehen, fremd thun, ausweichen;
stranným býti, Partei machen, parteiisch
sein; se = varovati se, meiden. Jg. — abs.

Porozuměv Antioch, že Filometor straní. Br.
Ale když Uhři stranili (stranní byli), vrátil
se do Čech. V. — co: rudu (krásti). Pam.
kut. V podezření zůstával, že by něco s-nil.
Dač. 1. 259. — se s čím. Posel spravoval,
sobě namlúval, ale se s tím stranil a dce-
rušku hanil, že je leniva. Sš. P. 756. — co
od čeho (na stranu dáti). Scip. — komu
(vyhýbati se, štítiti se, pohrdati; stranným
býti). On mi vždy stranil. Ros. — komu
kde. A jemu (Annášovi) s-nili ve veleradě
přívrženci jeho. Sš. Sk. 60. - jak- Silněj-
šího nehoň, straň se ho na míli. Č. M. 349.

— před kým (vyhýbati se atd.) Žer. —
ke komu (stranným býti). Ráj. Hned k Mo-
ravě stranil (obracel se, wandte sich gegen
M.). Pěšina. — v něčem (stranným býti).
Ms., Rk. — se čeho (Br.), se od čeho
(Br.) = varovati se. Zlého se straň a jak
hada chraň. Brt. S. 2. vd. 36., Č. M. '32.
Proč se břemen církve svaté straníš? Sš,
Bs. 187. Straní se od naší stránky. Sych. —
s adv. Ve věcech podstatných a na nichžby
obci platně něco záleželo, na odpor se sta-
věti a nedopouštěti žádnému škodně s. ani
hřešiti. V. Pol. 507.

Stranítko, a, n., v lodn., der Richtspann.
Šm.

Straniv, straniva, na Mor. a na Slov. =
strany. Vz Stran, Stranova. S. nějaké věci
s kým se smlouvati. Bern. Straniva nápadů
po bratřích. Zř. zem. op. a rat. 1562.

Stranivosť, i, f., die Parteisucht. Šm.

Stranivý, parteisüchtig.

Stranka, y, f., osob. jm. Pal.

Stránka, vz Strana. — S., ves u Mni-
chova Hradiště. Vz S. N., Strana.

Stránkování, n., die Paginirung. Sp.

Stránkovati = strany číslovati, paginiren.

— co: knihu. Us. Šp., J. tr.
Stráňkovitý = samá stráň. To je s-té.

V Kunv. Msk.

Stránkový, Seiten-, Kolumnen-. S. titul.
Rk.

Stránky, dle Dolany, Tronitz, ves u Žatče;
Zechitz, ves v Olom.

Stranná, é, f., Strahn, ves u Žatče; b)
něm. Strana, ves u Počátek; c) ves u Telče.
PL.

Stranně = ne k věci, unpassend. S-ně
o kom mluviti. S. = k libosti jedné straně,
parteiisch. S. k někomu se chovati. Us.

Stranné, ého, n., ves u Neveklova.

Strannický = co se stranníků týče, ze
straníků složený, Partei-. S. spory, vášeň.
S. zájmy, účel Dch. S. nenávisť, smýšlení,
záští. J. tr. Často chybně m.: stranný,
parteiisch. S. soud, soudce. Soud může býti
stranný, byť i nebyl strannický. Brs. 2. vd.
239.

Strannictví, n., der Parteigeist, die Par-
teisucht. J. tr. Cf. Osobolibství (II. 416 a).

Strannictvo, n., die Partei, Faktion. Šm.

Stranník, a, m., lépe než straník, vz
-ník. S., rotník, der Parteigänger, Anhänger,
Parteimann. J. tr. S. vojenský. Čsk. Všickni
s-ci více po dětsku než po bludařsku sobě
počínali; Svárlivci ti byli s-ci židovničí. Sš.
I. 155., II. 158. (Hý.). Cf. Osobolibec (II.
416 a).