Předchozí (691)  Strana:692  Další (693) |
|
|||
692
|
|||
|
|||
Strápený; -en, a, o, vz Ztrápený.
Střapený; -en, a, o, zerfetzt, aufgetrennt. Kom. L. 28. Strápiti, vz Ztrápiti. 1. Střapiti se na koho — ježiti. Na
mor. Zlínsku. Brt. Vz Strapčiti. 2. Střapiti = třepiti, zerfetzen, auftren-
nen, auffasern. Košile so mi střapí. Mor. Šd. Vz Střápati se. Strapkati = třepiti, zupfen, Charpie ma-
chen. Plk. Střapně, ě, m., komorník menšího soudit,
villicus, zastr. Mus. Střapoch = střapúch,
Střapole, ves u Rokycan.
Střapoň, ě, m. = střapáč. Olom. Sd.
Střapoš, e, m., osob. jm. Dbš. 51.
Střapúch, a, m. — střapoch, střapák.
Strapún, střapún, a, m. = střapúch.
Slov. Dbš. 44. 1. Stras, u, m. = stráž, zastr.
2. Stras, u, m., čistá, průhledná skelná
hmota (připravovaná), které užívají k napo- dobování přirozených drahokamů, das Strass. Vz S. N. Strasa, y, f. = stráž, zastr.
Střásání, n., das Herabschütteln. Choditi
na s-ání. Děvčata se scházejí na přástku a chasníci přijdouce za nimi střásají jim pa- zděří a chmour s klína a se zástěrek. V By- stersku. Sn. Střásaný; -án, a, o, dobře naměřený, na-
třesený, wohl geschüttet. Dal sem mu s nou míru mouky. Us. Dbv. Střásati, vz Střásti.
Strasburg', u, m., mě. v Brandenbursku;
samota u Prahy. Strasciando (strašando), it. = loudavě,
váhavě. Mlt. Strascinando ľ arco (it., strašinando
larco), smyčec přiléhá, aby tony nebyly od sebe odděleny. Mlt. Střaslička, y, m. = člověk vše rychle
konající, ein behender Mensch. U Nezamyslic na Mor. Bkl. Střásniti se, il, ění. — na koho, Je-
manden scharf anfahren. Cf. Střapiti se, 1. U Olom. Sd. Strasovka, y, f., ves u Uhřic na Mor.
Strassburg, u, m., město a) v Korutansku,
b) v Sedmiliradsku a c) v Ľlsasku. Vz S. N. Strasť, i, f. S. m.: stradť ze strad v strá-
dati = trpěti, d před t v s, vz D. Hl, Gb. Hl. 107. Cf. Vlasť. S. = bída, trápeni, sta- ros, práce, soužení, utrpení, lopota, bolest. die Trübsal, Mühseligkeit, Noth, Widerwär- tigkeit, der Jammer, das Elend. V., Kat, 1842., 3286., Ž. wit, 31. 4. Když v houšti mečem nemůže vlásti, tehdy dojde veliké strasti (zabili ji). Dal. Všecky s-sti a rány. BO. S. a žal. Dch. Okusivše rozkoše ne- beské okusili také část dolehlivých strastí Páně; Velikost, dosažnosť a dolehlivosť strastí; Že Pán jenom o přechodných a mi- jivých s-stech mluví. Sš. Mr. 64., II. 108., J. 250. (Hý.). Jeho milosrdenstvie jest ne- smierně větčie než naše všecka nemoc, strasť, psota, misera neb bieda. Hus I. 294. Kdož chce zbýti strasti, neroď pista mezi diví a podvoj klásti. Dal. 144. S-ti pekelné; zá- |
rmutek a s. Ms. To chudobu i s. přinese
St. skl. Poroditi se strastí (s bolestí). Výb. I. 686. Obklíčily mě bolesti smrtelné a s-sti pekelné nalezly jsú mě. Ž. wit. 114. 3. — Troj., Lom , Štelc, V., Ctib., Leg. — S. = nemoc, die Sucht, ku př. die Gelbsucht. Leška. — S. - ztráta, der Verlust. Panna roděci, ne- přijala své čistoty strasti. Kane. sv. Štěp. Strasteň, stně, f., tartarus, zastr. Rozk.
Střásti, stresu střes, střásl, střesen, ení;
střásati, střásávati — třesením sraziti, ab-, herabschüttelu; v hromadu třásti, zusam- menschütteln ; hýbati sem tam, schütteln, erschüttern. V., Jg. — co kam. Ale on střásl tu ještěrku do ohně. Br. Peří v jeden roh peřiny se střáslo. Us. - co, se odkud. Hrušku se stromu s. Us. Vše se sebe střeše jako pes. Ros. Sláma s vozu se střásla. Us. - Ctib. co kde: peří v peřině s. Ros. — čím: plecemi (sem tam hýbati). Bern. —
se koho = zprostiti se, sich losmachen, na Slov. Psoty se s. Bern., Šd. Strastiplný, kummervoll. S. hodina. Hdk.
Strastka, y, f. = malá strasf. Kdo se
každé strastky poleká, toho moudrý nemá za reka. Sš. Srn. bs. 48. Strastně = bídně, mühselig, elend. V.
A měl o něm péči jistě velikú, viece než 32 let pro něho s. pracuje. Hus II. 338., 432. Strastuosť, i, f. = lopotnost, die Trüb-,
Mühseligkeit. D., Ros. — S. -hnutí mysli, der Affekt, die Leidenschaft, Div z ochot. Strastný = plný strasti, lopotný, ubohý,
nuzný, pracný, psotný, bídný, neštastný, V., bolestný, mühselig, trübselig, elend, jammer- voll, kummervoll. S. Život, V., cesta, Har., běh světa. Reš., živobytí, Sych., časové, Zlob., psota, Hlas., smrť. Výb. I. 908. Přines strastným (nemocným) uzdravení. St. skl. S. nemocní. Pass. 916. Po s-né smrti otce svého. Sš. Sk. 140. Chtěl s ným sluhú býti. Hus II. 431. S. myšlenie. BO. Straš, e, m., osob. jm. Tk. IV. 741., Pal.
Rdh. II. 126. Strašák, a, m. = ; strašidlo, das Schreck-
bild, die Vogelscheuche, das Krautmännehen, das Schreckgespenst, der Schreckenberger, Popanz, Scheucher. Pouští na mne s-ka; s-ka někomu nalmati. D. To mi dělá veliké s-ky. U Rychn. Csk. Hrozby boží vydával za pouhé s-ky. MP. S-ka v zelí postaviti. Us. Šd. — S. = strašpytel, ein Furchtsamer. To je kus s ka! Us. u Olom. Sd. — S., černohlávek, černík, sylvia atricapilla, der Mönch, Schwarzkopf. Pdy. — S. = hra v karty, der Straschak. Na s-ka hráti. Zlob. — S-šák = starý národní tanec, kuželka,
v okolí vamberském také husička se na- zývá. Šla Nanynka do zelí, natrhala lupení, přišel na ni Honzíček, rozšlapal jí košíček. Ty, ty ty; ty ty ty; ty to musíš platiti. Vz S. N. Srašán, a, m. = strašitel Šm.
Strašba, y, f. = strašení. Stražby a děsby.
Sš. Ob. 216. Strašecí Nové, n., město v okrese slan-
ském, Neu-Straschitz. Vz S. N. Obec města Nového Strašecí. Skl. I. 361. Vz také Tk. I. 625 , II. 549. |
||
|
|||
Předchozí (691)  Strana:692  Další (693) |