692

Strápený; -en, a, o, vz Ztrápený.
Střapený; -en, a, o, zerfetzt, aufgetrennt.
Kom. L. 28.
Strápiti, vz Ztrápiti.

1. Střapiti se na koho — ježiti. Na
mor. Zlínsku. Brt. Vz Strapčiti.

2. Střapiti = třepiti, zerfetzen, auftren-
nen, auffasern. Košile so mi střapí. Mor.
Šd. Vz Střápati se.

Strapkati = třepiti, zupfen, Charpie ma-
chen. Plk.

Střapně, ě, m., komorník menšího soudit,
villicus, zastr. Mus.

Střapoch = střapúch,

Střapole, ves u Rokycan.

Střapoň, ě, m. = střapáč. Olom. Sd.

Střapoš, e, m., osob. jm. Dbš. 51.

Střapúch, a, m. — střapoch, střapák.

Strapún, střapún, a, m. = střapúch.
Slov. Dbš. 44.

1. Stras, u, m. = stráž, zastr.

2. Stras, u, m., čistá, průhledná skelná
hmota (připravovaná), které užívají k napo-
dobování přirozených drahokamů, das Strass.
Vz S. N.

Strasa, y, f. = stráž, zastr.

Střásání, n., das Herabschütteln. Choditi
na s-ání. Děvčata se scházejí na přástku a
chasníci přijdouce za nimi střásají jim pa-
zděří a chmour s klína a se zástěrek. V By-
stersku. Sn.

Střásaný; -án, a, o, dobře naměřený, na-
třesený, wohl geschüttet. Dal sem mu s nou
míru mouky. Us. Dbv.

Střásati, vz Střásti.

Strasburg', u, m., mě. v Brandenbursku;
samota u Prahy.

Strasciando (strašando), it. = loudavě,
váhavě. Mlt.

Strascinando ľ arco (it., strašinando
larco), smyčec přiléhá, aby tony nebyly od
sebe odděleny. Mlt.

Střaslička, y, m. = člověk vše rychle
konající, ein behender Mensch. U Nezamyslic
na Mor. Bkl.

Střásniti se, il, ění. — na koho, Je-
manden scharf anfahren. Cf. Střapiti se, 1.
U Olom. Sd.

Strasovka, y, f., ves u Uhřic na Mor.

Strassburg, u, m., město a) v Korutansku,
b) v Sedmiliradsku a c) v Ľlsasku. Vz S. N.

Strasť, i, f. S. m.: stradť ze strad v strá-
dati = trpěti, d před t v s, vz D. Hl, Gb.
Hl. 107. Cf. Vlasť. S. = bída, trápeni, sta-
ros, práce, soužení, utrpení, lopota, bolest.
die Trübsal, Mühseligkeit, Noth, Widerwär-
tigkeit, der Jammer, das Elend. V., Kat,
1842., 3286., Ž. wit, 31. 4. Když v houšti
mečem nemůže vlásti, tehdy dojde veliké
strasti (zabili ji). Dal. Všecky s-sti a rány.
BO. S. a žal. Dch. Okusivše rozkoše ne-
beské okusili také část dolehlivých strastí
Páně; Velikost, dosažnosť a dolehlivosť
strastí; Že Pán jenom o přechodných a mi-
jivých s-stech mluví. Sš. Mr. 64., II. 108.,
J. 250. (Hý.). Jeho milosrdenstvie jest ne-
smierně větčie než naše všecka nemoc, strasť,
psota, misera neb bieda. Hus I. 294. Kdož
chce zbýti strasti, neroď pista mezi diví a
podvoj klásti. Dal. 144. S-ti pekelné; zá-

rmutek a s. Ms. To chudobu i s. přinese
St. skl. Poroditi se strastí (s bolestí). Výb.
I. 686. Obklíčily mě bolesti smrtelné a s-sti
pekelné nalezly jsú mě. Ž. wit. 114. 3. — Troj.,
Lom , Štelc, V., Ctib., Leg. — S. = nemoc,
die Sucht, ku př. die Gelbsucht. Leška. —
S. - ztráta, der Verlust. Panna roděci, ne-
přijala své čistoty strasti. Kane. sv. Štěp.

Strasteň, stně, f., tartarus, zastr. Rozk.

Střásti, stresu střes, střásl, střesen, ení;
střásati, střásávati — třesením sraziti, ab-,
herabschüttelu; v hromadu třásti, zusam-
menschütteln ; hýbati sem tam, schütteln,
erschüttern. V., Jg. — co kam. Ale on
střásl tu ještěrku do ohně. Br. Peří v jeden
roh peřiny se střáslo. Us. - co, se odkud.
Hrušku se stromu s. Us. Vše se sebe střeše
jako pes. Ros. Sláma s vozu se střásla. Us.
- Ctib. co kde: peří v peřině s. Ros.

— čím: plecemi (sem tam hýbati). Bern. —
se koho = zprostiti se, sich losmachen, na
Slov. Psoty se s. Bern., Šd.

Strastiplný, kummervoll. S. hodina. Hdk.

Strastka, y, f. = malá strasf. Kdo se
každé strastky poleká, toho moudrý nemá
za reka. Sš. Srn. bs. 48.

Strastně = bídně, mühselig, elend. V.
A měl o něm péči jistě velikú, viece než
32 let pro něho s. pracuje. Hus II. 338.,
432.

Strastuosť, i, f. = lopotnost, die Trüb-,
Mühseligkeit. D., Ros. — S. -hnutí mysli,
der Affekt, die Leidenschaft, Div z ochot.

Strastný = plný strasti, lopotný, ubohý,
nuzný, pracný, psotný, bídný, neštastný, V.,
bolestný, mühselig, trübselig, elend, jammer-
voll, kummervoll. S. Život, V., cesta, Har.,
běh světa. Reš., živobytí, Sych., časové,
Zlob., psota, Hlas., smrť. Výb. I. 908. Přines
strastným (nemocným) uzdravení. St. skl.
S. nemocní. Pass. 916. Po s-né smrti otce
svého. Sš. Sk. 140. Chtěl s ným sluhú býti.
Hus II. 431. S. myšlenie. BO.

Straš, e, m., osob. jm. Tk. IV. 741., Pal.
Rdh. II. 126.

Strašák, a, m. = ; strašidlo, das Schreck-
bild, die Vogelscheuche, das Krautmännehen,
das Schreckgespenst, der Schreckenberger,
Popanz, Scheucher. Pouští na mne s-ka;
s-ka někomu nalmati. D. To mi dělá veliké
s-ky. U Rychn. Csk. Hrozby boží vydával
za pouhé s-ky. MP. S-ka v zelí postaviti.
Us. Šd. — S. = strašpytel, ein Furchtsamer.
To je kus s ka! Us. u Olom. Sd. — S.,
černohlávek, černík, sylvia atricapilla, der
Mönch, Schwarzkopf. Pdy. — S. = hra
v karty, der Straschak. Na s-ka hráti. Zlob.

— S-šák = starý národní tanec, kuželka,
v okolí vamberském také husička se na-
zývá. Šla Nanynka do zelí, natrhala lupení,
přišel na ni Honzíček, rozšlapal jí košíček.
Ty, ty ty; ty ty ty; ty to musíš platiti. Vz
S. N.

Srašán, a, m. = strašitel Šm.

Strašba, y, f. = strašení. Stražby a děsby.
Sš. Ob. 216.

Strašecí Nové, n., město v okrese slan-
ském, Neu-Straschitz. Vz S. N. Obec města
Nového Strašecí. Skl. I. 361. Vz také Tk.
I. 625 , II. 549.