693

1. Strašek, ška, m. S. kudlankový, sa-
nilla mantis, členovec. Frč. 104.

2. Strašek, ška, m. = kdo se bojí, der
Furchtsame. Jdi ty strašku! Us. Sd.

Strašen, šně, f., Drosen, ves u Krumlova.
Strašení, n., das Schrecken, Spucken. —

Jg.

Strašenice, e, f., der Geisterspuck, das
Spucken. Šm.

Strašený; -en, a, o,geschreckt, erschreckt.
Jel.

Strašíce, vsi v Hořovicku a u Strakonic.
Vz S. N., Tk. I. 89.

Strašidelný, schreckend, furchtbar. Obí-
hají s-né zprávy. Dch. S. dojem. Stnk.

Strašidlivý = strašlivý, hrozný Nebo
Hospodin vysoký, s-vý. Žalt. wit. 46. 3.
V Gb. vyd. je hrozný.

Strašidlo, strašidélko, a, n. = čím
se kdo straší, Schreckbild, n. Ta monarchie
dlouho všemu světu strašidlem byla. Br.
Obr k strachu (strašidlem) jest. Kom. Po-
ložil jsi twirzyu jeho s-dlem. Ž. wit. 88. 41.
Ten člověk byl veliké s. a bázeň lidí mno-
hých šlechetných. Bart. - S., čím se ptáci
n. zvěř straší, die Scheuche, Vogelscheuche,
das Krautmännchen. Ros. Postaviti s. do
zelí. Vz Hastroš. S. na vrabce (když někdo
strachy nahání. Vz Bojácnosť)! Č. — S.,
obluda, príšera, dle obecné pověry nejvíce
v noci obcházející, kterou má lid buď za
zlého ducha anebo za duši zemřelého, jíž
takové obcházení trestem za hříchy uloženo
jest, das Gespenst, der Spuck, Nachtgeist,
Poltergeist. Vz S. N. S-la měla tehdáž pré.
Us. A od té chvíle bylo tomu s-dlu konec.
Brt. S 5. Mamuličko moja, ja na to ne-
zvolím, bo se ja už nice s-dla něbojim. Sš.
P. 706. Zlí duchové ukazující se obludy
(strašidla) slovou, bouřící ve tvrdé noci pří-
šery. Kom. J. 987. Vz Mus. 1863. 6 (Jir.).
S. na divadle. Vz KP. II. 130. S. noční. V.

Strašín, a, m., ves a) u Říčan, b) v Su-
šicku. Vz S. N.

Strašisko, a, n. = strašák, die Vogel-
scheuche. Slez. Šd.

Strašitel, e, m., der Bangemacher, Schrec-
ker. Us. Dch.

Strašiti, il, en, ení; strašívati — děsiti
koho, schrecken, scheuchen ; jako duch cho-
diti, buráceti, umgehen, spuken; se koho -
báti se, sich fürchten, scheuen, Furcht haben.
V., Jg. — abs. Zde, tam straší. Us. Ne-
božtík ten prý straší. Us — koho čím:
pohrožením a slovem. V. Člověka zlého pří-
šerami straší. Sš. Bs. 9. (Bouřky) s-ly svým
kvasem. Hdk. C. 36. S-ší upírem. Brt. Instr.
16. S-ší lidi neučené otcem svatým. Hus I.
8. Nezčestie mě svú hořkostí straší a vede
mě v netrpělivost'; S. se budú bázní velikú.
Hus III. 119., 310. — koho čím proč:
bezbožného peklem ku pokání s. Kom. —
co, koho. Straší ho to. Jel. S. blázny. D.
Aby nás s-la hróza. Hus I. 293. Strašme tu
biedu (= odstraňme, zažeňme). Slov. Dbš.
87. se jak. Až téměř k smrti se s. V.
— (komu) kde. V tom zámku něco straší;
S-ší ti to v kotrbě (blázníš), Ml, v mozku,
v hlavě (mluvíš nerozumně). Us. Všk. —
se koho, čeho: smrti. D. Žádný ať se ne-

straší práce těžké a nesnadné. Žal. 26., Brt.
S. 2. vyd. 36. Proč se láska tvoje teď nás
straší? Sš. Bs. 190. Aniž se toho strašme.
V. — Br. — s inft. Vidouce mladou býti
osobu jeho, někteří jej za kníže strašili se
přijíti (přijati). Háj. Falešní proroci straší
se jmenovati Krista. Hus III. 312. — kdy.
Má mamičko milá, strašuje mě v noci; Kdo
mě ve dně miluje, ten mě v noci strašuje.
Sš. P. 705., 706. — se z čeho. Z toho pak
nepřátelé volených s. se budú. Hus III. 310.
— se od čeho. Žalm. — Strany vazby vz
ještě: Báti se.

Strašík, a, m., anoda, pták, zastr. Aqu.

Strašivě, strašlivě = bázlivě, furchtsam.
V., Pass. — S., strach naháněje, furchtbar,
schrecklich. Lev s. řve. Kom.

Strašivec, strašlivec, vce, m., ein
Furchtsamer. Jg. S., strsl. strašivica, homo
timidus, příp. -ica. Mkl. B. 295.

Strašivosť, i, f. = strašlivosť, bázlivost,
bojácnosť, die Furchtsamkeit. V. — Straš-
livosť = nahánění strachu, die Furchtbar-
keit. D.

Strašivý, obyčejně strašlivý — kdo se
straší, bázlivý, furchtsam. V. S. srdce (bo-
jacné). V. Strašlivé mysli býti. Jel. Zajíc
jest zvíře s-vé. Rad. zvíř. Kdo má nepřátely
za lvy, jest strašlivý. Jošt z Rosenb. 1465.
S-vý jest jako žena. Us. S. bál se vězení.
Bart. Muž nad ženu s-vější. V. Nemohu
strašliv jsa (metuens) odpověděti. BO. Dá
tobě Pán srdce s-vé a zhynutie očí. Hus L
58., BO. Že se s ému s udatným zle raditi.
Dal. 32. Když příde zúfanie, nebude hrdo
proti Bohu člověčie srdce, ale strašivo. St.
N. 162. — kde. S. v nebezpečenství. V.
Nebuď s. na tvém umě. BO. — k čemu.
Prvokřesťané byli k výhrůžkám nestrašliví.
Sš. Sk. 58. — S., kdo jiného straší, strašný,
hrozný, furchtbar, fürchterlich, bedrohlich,
schauderhaft, erschrecklich, entsetzlich. V.
S. slova. Nejsme jim strašliví. V. S. řváni.
Kom. S. metla boží, Ros., bouře, vidění,
poselství, noc, den. Z těch řečí muožem
znamenati, že nejisté a s-vé jest člověku
světskému míti podací k biskupstvie, faře
neb k oltáři. Hus I. 449. Vrchnosť je straš-
liva zlému, dobrý ju rád vidí. Na Slov.
Tč. Přijevše tu, kdež se jim najstrašlivější
zdálo . . . NB. Tč. 24. Svědomí vždy stra-
šivo. Št.

1. Straška, y, m., osob. jm. Šd.

2. Straška, y, f. = mlýn u Frenštátu.
Tč.

Straškov, a, m., Straschkow, ves u Roud-
nice. PL.

Straškraba, y, m., osob. jm. Mor. Sd.

Strašlivizna, y, f. S. boha hrůzy (hrozné
zjevení?). Ld.

Strašlivý, vz Strašivý.

Strašně, strašno = hrozně, fürchterlich.
Řvúce strašno. Rkk. Vlaslav s. po zemi sě
koti. Rkk. 23. Je s. zima. Us. Dch. — S.
opisuje superlativ. Bž. 136.

Strašnice, dle Budějovice, Straschnitz.
S. staré a nové, vsi u Prahy u Karlina. Tk.
I. 247., II. 416., 486., III. 660., IV. 741., Tf.
267. - S. v Písecku. Tř. 288.