694

Strašník, a, m. S. dalmatsky, scutigera
coleopterata, longipes. Frč. 130. Vz Sto-
nožka.

Strašnosť, i, f., die Furchtbarkeit,
Schrecklichkeit, der Schrecken. Dch. j

Strašňov, a, m., ves u Ml. Boleslavi.

Strašný — strach plodící, hrozný, furcht- !
bar, gräulich, schrecklich, entsetzlich. V.
S., kompar. strašnější, strašší (Cf. krásný —
krašší). Št. Siket strel s. Rkk. S. hubenství, |
Hus, sen, Leg., moře. Jel., strůjce svárů,
Sych., místo. D. Nad to, jestoj naystraššé
zuíánie, hněvají sě. Št. Strašný mnohým
strachuj se mnohých. Brt. S. 2. vd. 36. S.
hlad a mor. Pal. — S., bázlivý, furchtsam
(zřídka). Ros. Kdyby byl člověk s-ný, ská-
cel by se. V Kunv. Msk. — Pozn. D. učí:
strašný, terribilis, hrozný, strašlivý, timi-
dus, bázlivý. I). Gr. slav. 160.

Strašov, a, m., Straschow, ves u Chlumce
u Nov. Bydžova.

Strašovka, y, f., samota u Chlumce
v Bydžovsku.

Strašpytel, tla, m. =. strašlivý, bázlivý
člověk, ein furchtsamer Mensch, der Hasen-
fuss. D., Kšá., Bž. 237.

Stráta, vz Ztráta.

Strateg, a, m., z řec. ozyarrjyót-, vojevůdce,
der Strateg, Heerführer.

Strategie, strategika, strategetika, y,
f., vojevěda, nauka o prostředcích vojenských,
kterými nejsnáze, nejrychleji, nejjistěji a
s nejmenšími ztrátami docíliti lze politického
účelu vojny; v užším smyslu nauka o roz-
třídění, postavení a pohybování, krátce o nej-
moudřejším užívání vojska k dosažení účelu
válečného, poraziti totiž nepřítele, die Stra-
tegie, Strategik. Vz S. N.

Strátež, e, m. = ztráta, der Verlust,
Schaden, zastr. Tu škodu nebo s. opraviti
(nahraditi) mosel; Vaněk osvědčil jest do-
brým lidem i ten s. těch 40 zl. i tu škodu
toho piva. NB. Tě. 126., 214.

Stratifikace, e, f., die Stratifikation, Auf-
schichtung, z lat., rozvrstvení hornin.

Stratiti, vz Ztratiti.

Stratka, y, f., jm. ženské.

Stratokratie, e, f., z řec, vláda vojen-
ská, die S ... S. N.

Stratov, a, m., Stratow, ves u Lysé. PL.

Strava, y, f. = potrava, jídlo, pokrm
i nápoj, die Kost, Nahrung, Zehrung, Le-
bensmittel. V. Na s-vě míti, chovati někoho.
V. S. darmo. D. Mám u něho s-vu. Jsem
tam na s-ě. S-u dáti, dávati (stravovati). V.
Míti děti u někoho v Praze v bytě a na
s-vě. Us. Přijímati k s-ě. Har. Někoho na
s-u dostati; to bylo naší s-ou. Sych. S-va
hojná, Aqu., pocestná. Orb. p. Výlohy na
s-u (stravné) = na výživu. Šp., J. tr. Slou-
žiti za s-vu = z chleba. Jv. Někoho někam
do s-vy dáti. Má s-vu bezplatnou (zdarma);
Domácí s-vu míti, die Hausmannskost; Na
s-vě někomu přilepšiti; Peníze na s-u, plat
za s-vu; Vybraná s.; S-vou prostou zdraví
a síla rostou, Salz und Brod macht die
Wangen roth. Dch. S-va živočišná, masitá,
animalische Kost, hojná (reichlich), bylinná
(vegetabilisch). Nz. 1k. Bratr se má na s-vě
dobře. Us. Vzal ho do služby ze s-vy (za

stravu). Us. Vk. U nás od mnoha let s-vu
měl. Svěd Choval jej na plné s-vě tři leta.
NB. Tč. 37. Dejte mi knížky pod pažo,
krajíček pod druhó, abych měl na stravo;
Jdi šenkýřko za bránu, zaplatím ti za s-vu;
Já pojedu do Prahy, kúpím ti tam, má pa-
nenko, za troník s-vy a za druhý perníku
a za třetí dlúhého věku; Koňská to pečeňá
a nedopečená, to je s. má. Sš. P. 153., 178.,
367., 593. (Tč.). Když ti se tak odpraví,
tehdy jiným postačí i místo u, stolu i s-va,
neb jich nezůstane než devět. Žer. 348. Dali
jie na s-vu 6 grošov. Pč. 27. Člověk potře-
buje s-vy duchovotělesné; S. životná, du-
chovná; S-vy skutečné pozemské požívati;
S-ou pozemskou spojuje se člověk se zemí,
s-vou svátostnou s Kristem; Dychtiti po
s-vě tuhé a hutné. Sš. J. 112., 115., 251.
(Hý.). Poznal jest jednoho kuchaře, s nimž
stál na stravě. Hus II. 95. Náklady činili
s-vami a jinú věcí; Dával s-vu úředníkem.
Půh. II. 94., 398. (Tč.). Oděv, stravu podlé
stavu, man muss sich strecken nach der
Decken. Us. Jg. Koho jídáš s-u, toho hleď
i mravů. Rb. -- S., strova, na Mor. a na
Slov., vařivo, luštěniny, das Gemüse, kaše,
lámanka. Brt., Kd., Koll.. Plk. — S., ná-
klad, útrata, der Aufwand. MV. Počali na
turneje jezditi a neužitečné ztravy činiti.
Dal. k. 84. K velikým mne škodám připravil
a k stravám a k nákladom. Půh. II. 78. —
Troj. — S. — pohřební kvas, das Leichenmal,
zastr. St. skl. III. 55. — S. = správa života,
die Diät. Nz. lk.

Stravař, e, na., na Slov. strovár = kdo
stravu dává, der Speisemeister, Mundvor-
rathhändler.

Stravařka, y, f., die Speisemeisterin.
Bern.

Stravárna, y, f. (na Slov. strovárna, stro-
váreň, mě) = špižírna, die Speisekammer,
das Speisegewölbe. Bern.

Strávení, n., die Verzehrung.

Strávenina, y, f. — trávenina, jed, das
Gift. Ros. — S. = kaše, ve kterou se v ža-
ludku potravy proměňují, chymus. Ssav.
81. Vz S. N., Schd. II. 354.

Strávený; -en, a, o, verzehrt. Vz Strá-
viti. Od oněch tří let v Damašku s-ných.
Sš. II. 17. S. jídlo. Us. S. od črvóv. ZN.

Stravice, e, f., zastr. = strava. St. skl.
II. 118.

Stravitelný, verzehrbar, verdaulich. S.
chléb.

Stráviti, ztráviti, il, en, ení; stravovati,
strávívati = něco zužívati, jídlem spotřebo-
vati, verzehren, aufessen, aufzehren, auf-
speisen, verspeisen, aufbrauchen; utratiti,
durchbringen; otráviti, vergiften; zahubiti,
vertilgen; zažíti, verdauen. Jg. — co. Nej-
lepší síly s-ti; Nemoc člověka stráví; Ne,
mnoho-li sníš, ale co s-víš. Dch. Ten má
veselý večer, kdo den dobře stráví. Us. Tč.
To máš, milá, za to, strávili sme spolu leto,
ale zimu nebudeme. Sš. P. 81. Mladosť, moja
mladosť, jak sem ťa s vila, jak bych byla
kameň do vody vhodila, Sš. P. 402. Všecky
potravy již strávili. Ros. Vrabce vydělá a
hus stráví (projí). Prov. V. S. statek, čas,
V., peníze, svá léta. D. Dobrý žaludek vše