Předchozí (694)  Strana:695  Další (696) |
|
|||
695
|
|||
|
|||
ztráví (zažije). Ros. Kosatec vole stravuje.
Byl. Bez mála s-li mě. Žalt. wit. 118. 87. — co čím: (louku) pasením, něco ohněm, jedem (otráviti), třením (setříti). V. Píci a trávu, an mi jest to svým dobytkem strávil. Půh. II. 435. Kaks s-vil svá léta z mladu mnohým přešeredným dielem. Smil v. 1948. Celý den nějakou prací s. D. S. se něčím (něco nezdravého jísti a onemocněti). Ros. — co s kým, s čím. Mnoho času s něčím s., D., se správou hodin, Us., s přátely. Us. Žádnému nedůvěr, leč s kým (prve) prostici soli strávíš. V., D. — co, se jak. Ne bez zisku sem zde čas s-vil. Žer. 11. Tak jiným způsobem stravuje vodu vyprahlá země a jiným způsobem paprslek sluneční. Sš. Sk. 7. Svá léta v bezženství stráviti. Sych. Svůj věk v rozkošech, Har., svůj život v za- hálce s. V. — v čem. Celý téměř život stravujeme v činění věcí nenáležitých (lépe: činěním věcí n. nebo: činíce věci n-té). — kde. Mezi Madianity Mojžíš plných 40 let strávil. Sš. Sk. 82. Tam (na vojně) mám s. mladý věk. Sš. P. 572. Zlá krev v životě se stráví. Čern., J. tr. Mnoho let u něho strávil (žil). — co, koho na čem. Strávil na té práci osm let. Br. Někoho na těle s. (zničiti). St. skl., J. tr. — co kdy. Vlk dravý, jenž lúpež z rána a za mládí stra- vuje; Pán sám před volením apoštolů na modlitbě celou noc s-vil. Sš. Sk. 94., 16. Vz S. co čím. — se. Oheň se strávil. Us. — s adv. S. něco neužitečně, zbytečně, marně, daremně, zahálčivě. V. Strávka, y, f., die Zeche. S-u zaplatiti.
Dch. Stravné, ého, n. - stolné, plat za stravu,
das Kostgeld, Zehrgeld, das Pensionkost- geld, die Atzungsgebühr. J. tr. — S. = prostředek k dobrému zašívání jídel, das Verdauungsmittel. Slov. Bern. Stravně — hodovně, mit Aufwand. St.
skl. I. 9. Stravní = stravy se týkající, Kost-,
Proviant-. S-vní trh (potravní), V., zásoba, Troj., vůz, Orb. p., peníz, das Menagegeld, J. tr., společnost', die Tischgesellschaft, dům (hostinec), chovanec, der Kostzögling. Dch. Stravnice, strávnice, e, f., die Kost-
gängerin, Tischgängerin. Us. Stravnický = stravníka príslušný, Kost-
gänger-. Jg. Stravník a stravník, a, m. = kdo u ji-
ného stravu má, der Kostgänger, Tisch- gänger. V., Br. S. z milosti, der Gnaden- brodesser. Dch. — S. = kdo stravuje, der Verdauer, Verzehrer. Slov. Bern. — Strav- ník, u, m., kruh nebo pás v zadu u vozu, který sloupek klaniční či šárnici s nápravou podlé kola spojuje. Us. Jg. Stravný, stravný — co snadno stráviti
lze, verdaulich. Jg., Pal. — S. = hodovný, kvasovný, der viel Aufwand macht, schmau- send. Aqu. — čeho. Lazebníci jsou svých peněz velmi stravni. St. skl. II. 135. — S. — strávící, verzehrend. S. prášek. Bern. — S., na Slov. potravný, Proviant-, Speise-. S. vůz, loď, komora. Bern. Stravovací stanice, die Etapenstation.
Čsk. |
Stravovač, e, m. = stravovatel.
Stravovačka, y, f. = stravovatelka. Stravování, n., die Verzehrung. Vz Strá- viti. — S. = stravy dávání, die Verköstung. Jg-
Stravovatel, e, stravovač, e, m., der Kostgeber, Kostherr, Traiteur, J. tr., Dch.
Stravovatelka, y, stravovatelkyně, č, f., die Kostgeberin.
1. Stravovati, vz Stráviti.
2. Stravovati = stravu dávati, verkösten,
speisen, ver-, beköstigen, unter-, aushalten; krmiti, nähren. - koho. Stejně je s-vali a chovali. Bl. Živ. Aug. 91. S. tovaryše. Šp. Z Benátek všudy jsem jej stravoval. Har. — Vrat. — kde (čím) koho. Krkonoští při těch horách dělníky stravovali. Mus. Když je může s. slovem božím na poušti světa tohoto. Sš. L. 92. — se kde zač. S. se u lázeňského za obstojný peníz. Sych. — co v čem. Kdež ale žena větší díl dne ve kvasích stravuje. V. Stravovice, e, f., der Nahrungssaft, Chylus.
Rk. Stravovna, y, f., die Speiseanstalt, das
Traiteurlokale, die Kosthalle. Dch. Stravovnický, Traiteur-. S-cký závod,
Traiteuretablissement, Traiteurgeschäft, n. Dch. Stravovnictví, n., die Traiteurie. Dch.
Stravovník, a, m., der Traiteur. Dch.
Strázeň (strázň), zně, f. = starost, die
Sorge; žádosť, náruživosť (od strádati, po- něvadž člověk náruživosti oddaný více s-dá než jedná), die Leidenschaft, Begierde, das Pathos. Sš. I. 31. Líčená, křivá s., falscher Pathos. Nz. Když jsme byli v pleti, strázně hříchu skrze zákon působily v údech našich ku plodonosení smrti; Strázně jsou ty zlé žádosti, poněvadž člověkovi mimo vůli u vnitřku povstávají a člověk tu více stra- davým a trpným než činným bývá, jako při žárlivosti, hněvu atd.; Přemáhání s-zní; S. chlipná, hříšná; Srdce svého s-zně dejte pod prut kázně. Sš. I. 76., II. 64., 221., Hc. 51., Snt. 13 (Srn. Bs. 115. — Hý.). Stráznivosť, i, f. — stráznosť. Nz.
Stráznivý, pathetisch. Šm.
Strážný, sorgsam. Kristus s-ný, pracovitý
v slovu otce svého, pokorný, tichý . . . Hus III. 137. Strazza, yr f- it.= první zápiska, kniha
příruční, do níž kupec zapisuje, co prodal, das Schmier-, Sudelbuch. Kh., Skř. Straž, e, f. = žlábek šindele, do něhož
zapadá šindel druhý. U Solnice. Frch. Stráž, stráže, e, strážka, y, f. (zastr.
stráza, v Ž. wit. 89. 4. strasa, strazie), vz Hráze. Strsl. strazh a straža custos, custodia ; koř. strg, příp. -jъ a ja. Mkl. B. 72., 77., 181. S. = střežení, ostříhání, die Wache, Hut, Warte, Bewachung, das Wachen. V. Stráž tajná, Pulk., denní, jitřní, D., noční. Věrně na s-ži býti; Na bedlivé s-ži býti. Dch. Uvolil se k s-ži státi. U Žamb. Dbv. S. státi šp. m.: ve n. na stráži. Tys drahý poklad můj a já jsem pastýř tvůj: bok tobě otvírám a v stráž tě zavírám. Sš. P. 67. Stráž má položena býti ústům, aby ani uži- tečného slova nezavřela ani škodlivého ven |
||
|
|||
Předchozí (694)  Strana:695  Další (696) |