695

ztráví (zažije). Ros. Kosatec vole stravuje.
Byl. Bez mála s-li mě. Žalt. wit. 118. 87. —
co čím: (louku) pasením, něco ohněm,
jedem (otráviti), třením (setříti). V. Píci a
trávu, an mi jest to svým dobytkem strávil.
Půh. II. 435. Kaks s-vil svá léta z mladu
mnohým přešeredným dielem. Smil v. 1948.
Celý den nějakou prací s. D. S. se něčím
(něco nezdravého jísti a onemocněti). Ros. —
co s kým, s čím. Mnoho času s něčím s.,
D., se správou hodin, Us., s přátely. Us.
Žádnému nedůvěr, leč s kým (prve) prostici
soli strávíš. V., D. — co, se jak. Ne bez
zisku sem zde čas s-vil. Žer. 11. Tak jiným
způsobem stravuje vodu vyprahlá země a
jiným způsobem paprslek sluneční. Sš. Sk.
7. Svá léta v bezženství stráviti. Sych.
Svůj věk v rozkošech, Har., svůj život v za-
hálce s. V. — v čem. Celý téměř život
stravujeme v činění věcí nenáležitých (lépe:
činěním věcí n. nebo: činíce věci n-té). —
kde. Mezi Madianity Mojžíš plných 40 let
strávil. Sš. Sk. 82. Tam (na vojně) mám
s. mladý věk. Sš. P. 572. Zlá krev v životě
se stráví. Čern., J. tr. Mnoho let u něho
strávil (žil). — co, koho na čem. Strávil
na té práci osm let. Br. Někoho na těle s.
(zničiti). St. skl., J. tr. — co kdy. Vlk
dravý, jenž lúpež z rána a za mládí stra-
vuje; Pán sám před volením apoštolů na
modlitbě celou noc s-vil. Sš. Sk. 94., 16.
Vz S. co čím. — se. Oheň se strávil. Us. —
s adv. S. něco neužitečně, zbytečně, marně,
daremně, zahálčivě. V.

Strávka, y, f., die Zeche. S-u zaplatiti.
Dch.

Stravné, ého, n. - stolné, plat za stravu,
das Kostgeld, Zehrgeld, das Pensionkost-
geld, die Atzungsgebühr. J. tr. — S. =
prostředek k dobrému zašívání jídel, das
Verdauungsmittel. Slov. Bern.

Stravně — hodovně, mit Aufwand. St.
skl. I. 9.

Stravní = stravy se týkající, Kost-,
Proviant-. S-vní trh (potravní), V., zásoba,
Troj., vůz, Orb. p., peníz, das Menagegeld,
J. tr., společnost', die Tischgesellschaft, dům
(hostinec), chovanec, der Kostzögling. Dch.

Stravnice, strávnice, e, f., die Kost-
gängerin, Tischgängerin. Us.

Stravnický = stravníka príslušný, Kost-
gänger-. Jg.

Stravník a stravník, a, m. = kdo u ji-
ného stravu má, der Kostgänger, Tisch-
gänger. V., Br. S. z milosti, der Gnaden-
brodesser. Dch. — S. = kdo stravuje, der
Verdauer, Verzehrer. Slov. Bern. — Strav-
ník, u, m., kruh nebo pás v zadu u vozu,
který sloupek klaniční či šárnici s nápravou
podlé kola spojuje. Us. Jg.

Stravný, stravný — co snadno stráviti
lze, verdaulich. Jg., Pal. — S. = hodovný,
kvasovný, der viel Aufwand macht, schmau-
send. Aqu. — čeho. Lazebníci jsou svých
peněz velmi stravni. St. skl. II. 135. —
S. — strávící, verzehrend. S. prášek. Bern.
— S., na Slov. potravný, Proviant-, Speise-.
S. vůz, loď, komora. Bern.

Stravovací stanice, die Etapenstation.
Čsk.

Stravovač, e, m. = stravovatel.
Stravovačka, y, f. = stravovatelka.
Stravování, n., die Verzehrung. Vz Strá-
viti. — S. = stravy dávání, die Verköstung.

Jg-
Stravovatel, e, stravovač, e, m., der

Kostgeber, Kostherr, Traiteur, J. tr., Dch.
Stravovatelka, y, stravovatelkyně, č,

f., die Kostgeberin.

1. Stravovati, vz Stráviti.

2. Stravovati = stravu dávati, verkösten,
speisen, ver-, beköstigen, unter-, aushalten;
krmiti, nähren. - koho. Stejně je s-vali a
chovali. Bl. Živ. Aug. 91. S. tovaryše. Šp.
Z Benátek všudy jsem jej stravoval. Har. —
Vrat. — kde (čím) koho. Krkonoští při
těch horách dělníky stravovali. Mus. Když
je může s. slovem božím na poušti světa
tohoto. Sš. L. 92. — se kde zač. S. se
u lázeňského za obstojný peníz. Sych. —
co v čem. Kdež ale žena větší díl dne ve
kvasích stravuje. V.

Stravovice, e, f., der Nahrungssaft, Chylus.
Rk.

Stravovna, y, f., die Speiseanstalt, das
Traiteurlokale, die Kosthalle. Dch.

Stravovnický, Traiteur-. S-cký závod,
Traiteuretablissement, Traiteurgeschäft, n.
Dch.

Stravovnictví, n., die Traiteurie. Dch.

Stravovník, a, m., der Traiteur. Dch.

Strázeň (strázň), zně, f. = starost, die
Sorge; žádosť, náruživosť (od strádati, po-
něvadž člověk náruživosti oddaný více s-dá
než jedná), die Leidenschaft, Begierde, das
Pathos. Sš. I. 31. Líčená, křivá s., falscher
Pathos. Nz. Když jsme byli v pleti, strázně
hříchu skrze zákon působily v údech našich
ku plodonosení smrti; Strázně jsou ty zlé
žádosti, poněvadž člověkovi mimo vůli
u vnitřku povstávají a člověk tu více stra-
davým a trpným než činným bývá, jako při
žárlivosti, hněvu atd.; Přemáhání s-zní; S.
chlipná, hříšná; Srdce svého s-zně dejte
pod prut kázně. Sš. I. 76., II. 64., 221., Hc.
51., Snt. 13 (Srn. Bs. 115. — Hý.).

Stráznivosť, i, f. — stráznosť. Nz.

Stráznivý, pathetisch. Šm.

Strážný, sorgsam. Kristus s-ný, pracovitý
v slovu otce svého, pokorný, tichý . . . Hus
III. 137.

Strazza, y_r f- it.= první zápiska, kniha
příruční, do níž kupec zapisuje, co prodal,
das Schmier-, Sudelbuch. Kh., Skř.

Straž, e, f. = žlábek šindele, do něhož
zapadá šindel druhý. U Solnice. Frch.

Stráž, stráže, e, strážka, y, f. (zastr.
stráza, v Ž. wit. 89. 4. strasa, strazie), vz
Hráze. Strsl. strazh a straža custos, custodia ;
koř. strg, příp. -jъ a ja. Mkl. B. 72., 77.,
181. S. = střežení, ostříhání, die Wache,
Hut, Warte, Bewachung, das Wachen. V.
Stráž tajná, Pulk., denní, jitřní, D., noční.
Věrně na s-ži býti; Na bedlivé s-ži býti.
Dch. Uvolil se k s-ži státi. U Žamb. Dbv.
S. státi šp. m.: ve n. na stráži. Tys drahý
poklad můj a já jsem pastýř tvůj: bok tobě
otvírám a v stráž tě zavírám. Sš. P. 67.
Stráž má položena býti ústům, aby ani uži-
tečného slova nezavřela ani škodlivého ven