696

nepustila. Hus I. 232. Kněžie mají vysoce
držeti s. nad lidem, aby ďábel jich nezkradl
a nezhubil; Ten člověk měl jest v s-ži od
otce Boha sto ovec; Ó dcery sionské, jenž
držíte stráž proti ďáblu, světu a hřiechóm.
Hus II. 199., 263., III. 41. (Tč.). Ve stráži i
státi. Pč. 27. Jeti v s. Pč. 27. Jenž jsú také j
pod mú s-ží (dohlídkou). Žk. 239. V dobré
s-i míti (hlídati); něco ve s-i své míti; na
s-i býti n. státi. V. Nad něčím s. držeti,
míti; na stráži někoho osaditi. Br. Tam
státi bude noční stráží. Us. Hlč. Krávu své
stráži poručenou ztratil. Kram, Stráž nad
něčím vésti. Sych. Na zdech s. dRŽeti. Flav.
Pod s-í někoho míti. Sych. Ve si, na s-i
na koho státi (číhati). Faukn. Že na tom
miestě stráž jměli, tomu lesu Strahov vzděli.
Dal. k. 36. Poručil bližniemu vola v stráži.
BO. Voják stojí na s-i. D. Na s. táhnouti,
zatahovati, jíti; ze s-e přijíti; na s. koho
postaviti. Us. Kdožby na koho v s-i stával
(číhal). Er. Trabanti pro stráž života. Cyr.
Polož s. svým ústům. Lom. — S., vězení,
der Arrest. V. Někoho pod s. dáti. Us. —
S., m. a f., osoba střehoucí nebo více osob,
hlídka, die Wache, Garde, Schildwache, der
Wächter. Stráž tělesná, hraničná, polní,
u zbraně, praporeční, vojenská, městská,
ztracená, životní, Jg., andělská. Kom., dů-
chodková, finanční, pohraniční, noční (po-
nůcka), denní, pluková. J. tr. S. ponocná,
die Schaarwache, Dch , topičů (Heizerw.),
pomezná, Gränz-, jednotlivá, der Wach-
posten, Dch., ohňová, Feuer-, bezpečnosti,
Sicherheits-, zemské bezpečnosti, ochranná,
Schutz-; přední a) polní hlídky, Feldwachen,
b) valné, die Hauptposten, c) záloha před-
ních s-ží, die Vorpostenreserve, vz Hlídka,
stábní, táborní, hlavní, přisouvací, Train-,
parková, Park-, posádková, Garnisonsw.,
u brány, Thor-, na počesť, Ehren-. Čsk. S.
osobni císaře rakouského: 1. tělesná stráž
(arcierní), 2. královsko-uherská s. tělesná,
3. s. životních strážníkův n. trabantů, 4. s.
jezdecké švadrony, 5. dvorská hradní s.,
6. královsko-uherská korunní. Rf. S. ná-
rodní, Us., prachární, zámecká, zákopní,
žalářní. S. N. S. jde mimo. Stráž postaviti,
měniti, Us., zaváděti, rozestaviti. D. Urážka
s-že. J. tr. Ježto Pavel praetprskou stráž
okolo sebe měl. Sš. II. 157. Římané stráž
každou třetí hodinu vystřídali. Sš. Mt. 210.
Stádo jinému s-ži poručil. Bj. Já jsem byl
dán za stráži tomuto hřiešnému. Pass. 9.
(Hý.). Ctě matku a Josefa otce t. j. pilného
stráži a chovače; Skrze zeď viničnú, jenž
brání zvěři, znamená se angelská s. Hus I.
139., III. 32. Jáť jsem anděl jeho stráže.
GR. Vzal tři stráže siencievé (vestibuli);
Ó stráže lidský; Byl mój s. na cestě. BO.
Od městských stráží. Bj. Králi dobrotivosť
místo s-že bude. Kom. S. míti. Vrat. S-mi
se ohraditi. Kom. S. vypraviti; na s. přijíti,
naraziti. S. ho popadla, zatkla, sebrala. Us.
Slyše stráže volanie pastušino. Rkk. 31.
Niťbych stráž tvój býti žádal, bychť sě co
lepšieho nadál. Výb. I. 153. 17. In cujus
parté habitant homines, qui vulgo ztras
appellantur, quorum erat officium quandam
viam custodire, der Gränzwächter. Gl. 324.

Moverat quaestionem et intromissionem de
teloneo id est stráž cum silva et custo-
dibus ad hoc pertinentibus, der Zollwächter.
Gl. 324., Arch. III. 307. a. 1321. — S.,
místo, kde se střežení děje, die Wache, der
Wachposten. Ad custodiam, quae vulgariter
dicitur strasa. Er. Reg. 1143. Když vojáci
na s-že zavozováni a zase ze s-ží do ležení
odvozováni byli. Skl. 326. Na s. jíti, při-
vésti. Hlavní s. Us. Na s-ži státi. Er. P.
458. — S., der Hinterhalt, die Lauer. Kdožby
na koho v s-ži stával chtě jej jíti a škodu
mu učiniti anebo jej zamordovati. 1564. Gl.
324. Bývali jsú ve s-žiech a loupili. Pč. 10.
Z tajných s-ží na ně se vyřítili. Pulk. —
S., čas, ve kterém střežení se děje, die Wache.
S. čtyř hodin. První, druhá, třetí s. noční.
L — S., der Ort an der Achse, wo die
Buchsen o. Eisen an der Nabe anstossen,
der Achsenstoss. Us. Dch. — S. = okraje,
nazvané s-že, Kopfstück und Fussstück, m.
Prm. IV. 200. — S., Wartenberk. J. ze
Stráže. Pal. Děj II. 1. 296. - S., němec.
Platz, město a) u Jindř. Hradce, b) v Ta-
chovsku, vz S. N.; Landshut, místo u Bře-
clavy na Mor. Šb. — S., něm. Strasch, ves
a) u Čimelic, b) u Sušice. PL. — Cf. Tk.
III. 119., IV. 741. — S., něm. Hochwartel,
ves u Domažlic; německy Tschoschel, ves
v Chebsku; Neustadtel, mé. v Chebsku.

Stráža = stráž. Na Mor. Zlínsku. Brt.

Sražbba vedlé strêžъba, strsl., custodia.
Mkl. L. 114. Příp. -ba. tudy s. — straži -/- ba.
Mkl B. 214.

Strážce, e. m. a f.; strany rodu vz -ce.
S. od střehu. Instr. pl. strážci, strážcemi.
Bž. 87. Der Wächter, Aufseher, Wärter,
Beschützer, Hüter, die Hüterin, Wächterin,
Beschützerin. S. dobytka (pastýř), V., věz-
nův, lidí, D., kněh. Jel. Duch s., anděl s.
D. Bedlivá s. panenství. V. S. dveří (vrátný,
der Thürhüter), J. tr., výhybek, der Weichen-
wächter. Dch.

Stráže, e, m., zastr. = strážce. Bj., Leg.,
Tkad., Hus II. 302. Vz Stráž. - S., městys
v uherském Spišsku. Vz S. N.

Stražec, žce, m., dřevěný sloupek k ochraně
paprsku tkadlcovského Krok. III. 306.

Strážek, žka, m , něm. Straschkau, městys
v Holešovsku na Mor. Vz S. N. Vz Straškov.
— S., osob. jm. Mor. Šd.

Stražení, n. = líčení, die Aufstellung.
Zlob.

Stražený; -en, a, o = nalíčený, aufge-
stellt. Zlob.

Stražisko, a, n., ves u Konic na Mor.
PL.

Stražiště, ě, n. = strážnice, das Wach-
haus. Ros., Tk. III. 37., 99. — S., němec.
Stražischt, vsi u Mnichova Hradiště a u Mi-
rovic; něm. Strdischt, ves u Manetína; něm.
Straschnitz, ves u Úští. PL.

Stražiti, strážiti, il, en, ení; stražívati,
strážívati = stříci, hlídati, hüten, bewa-
chen. — co (komu): jehňata. MM., Vš.
Háj stražil mou chaloupku. Us. Po římsku
dal jej (Petra) s. Sš. Sk. 142. Žabu s-žil
kolik hodin. Klda. Pán ji v mládí strážil.
Sš. Srn. bs. 148. — na koho (číhati; po-
líknouti, auf Jemanden lauern, ihm nach-