Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |
|
|||
698
|
|||
|
|||
z domu. Ros. Strkají nuznými s cesty. Br.
S. někoho s lavice. Us. Strčil tou pří od sehe. Čr. Tím daleko od sebe strkali. Koule. S-kati koho se stolice. Žalt wit. 52. Strká štěstím od sebe. V., Háj. Úřadem od sebe s. Sych. Milosť od sebe s. Kom., V. — co (komu, čím) kam. Ruce, peníze do kapsy s. D. Někomu něco do ruky s. Us. Strkati něco před sebe. D. Někoho ku práci s-ti. Jel. On strčí ledakohos od úřadu do kapsy (jest chytřejší než ledakterý, úředník). Us. Ďo všeho se strká (míchá). Šd. Kus housky do kapsy s.; Strčím vás za ňadra, třetího do nohavic. Er. P. 38., 272. Strčil ručičku do moře, ulovil úhoře, strčil ručičku do říčky, ulovil rybičky; Šafářové žnice sú samé vébčrke, strčil be jich žebrák do malé kabelke; Moje milá roztomilá, ty jsi moja útěcha, dyž já tebe mám nejradši, strčil bych tě do měcha; Šohajku nechutný strčím fa do putny; Běžel jsem já k rychtáři, myslil sem, že se zdaří; on obrátil ke mně srdce, strčil mě do trdlice. Sš. P. 35., 562., 633., 662., 688. (Tč.). Kerá žena je zlá, muža neřáda má, strčí ho pod lavu, dokáže svú hlavu; strčí ho pod necky, učí ho německy; strčí ho pod fěrtoch, má se tam po čertoch; A on po ní hroticú, ona po něm přaslicú, cvičila ho německy, strčila ho pod necky; Dostane starou babu dudlavu, co ho strčí pod lavu. Sš. P. 669., 676., 745. (Tč.). Psí hlavu by na něho strčili (hanobí ho). Us. Dch., Sn., Sá. Šel tam tak rád, jako když strká kozla na hřeben (domu i. e. šel tam nerád). U Jičína. Nepřátelé jeho na něho (Pavla) s-li nějakou proti zákonu Mojžíšovu nevážnosť; Druh na druha vinu nepodaru toho strkal. Sš. II. 18., L. 96. (Hý.). Vždy mne jest chtěl na jiný purkrecht strčiti. NB. Tč. 152. V jinou přirozenost se s-ati. Kos. 01. I. 70. Za klobouk strčí chochol z peří a ze stuh. Sš. P. 733. Do všeho nos strká. Sych. Strčil do toho peníze (vynaložil je na to). Tyčí do vody s. Har. Strčil by ho do, pytle, do kapsy (překonal by ho). Ros., Šd. Makavou lež pod nos nám strká. Sych. Někoho pod lavici s. Us. Pero za ucho, Ros., ruku za ňádra, Us., se za někoho s. (aby mu pomohl). Pečeni na rožeň, D., vinu na druhého, Us., oko na Hrdlo (oběsiti), V., kuklu na někoho s. Sych. Pikartskou na ně povahu strkali. Bart. Strčil to na něho. Us. Prsten na prst s. Vz Svině. — co před kým: před sebou. D. — co, koho kam jak: po hlavě do vody. V. Strká levou přes pravou a pravou přes levou (= jest opilý). Us. Vrů. To na Pavla s-li k obou- zení svému. Sš. I. 43. — co, se komu. Strčil mu to do ruky. Us. Tato věc hrdlo mu strčila (zlámala). V. Dítěti již se strkají zoubky. Us. Pořád mu strká (dává); Však já mu to příležitě strčím (povím, vyčtu). Us. Dch. Někomu jednu (facku, lepanec, pohlavek atd.) strčiti (= udeřiti ho). Us. Šd.., Brt. Strčiti někomu jednu do zad. Us. Šd. Nač kdo vrčí, pán Bůh mu to strčí. Prov. Tč. — co komu jak. Ten se nedo- vtípí, tomu to musí s. po lopatě. Us. Hý. — se. Kam se s-áš (sypeš — kam jdeš)? — co kudy: vokýnkem. Er. P. 429. — s čím |
(lépe: čím). Koralička, teta moje, často se
mnou strkává Sl. ps. 428. Strd, u, m., strdí, n , strď, i, f. = streď.
Vz toto. Strdimil, a, m., nectarina, pták šplhavec.
Krok. I. c. 120. Strditi, il, ěn, ění. — v čem. V plastu
s-íte včely. Víd. 1. 1816. — se čím kde. Tiem se strdí v svém srdci. Št. N. 217. Strdivka, strďovka, y, f., melica, das
Perlgras, rostl. Rostl. 1. a. 265., FB. 10., Schd. II. 362., Rstp. 1744., Čl. Kv. 107., Slb. 160. Strdlička, lépe: střevlička, y, 1. =
lososová násada, die Lachsenbrut. D. Strdný, stredný = plný strdi, voll
Honigseim, honigfliessend. S. plast. S. po- tokové. Plk. Strdoplovoucí — medotekoucí, honig-
fliessend. Ms. Strdorobec (strdirobec), bce, m., meli-
turga, hmyz včelovitý. Krok. II. 262. Střeb, u, m. — střetání, das Schlürfen,
Greschlürfe. Přišel vichor o posupném s-bě. Sš. Bs. 187. Střeba, y, m., piják, der Säufer. Mor. Šd.
Střebač, e, střebák, a, m. = kdo strebe,
der Schlürfer; na Slov. = piják, der Trinker, Säufer. Bern. Střebačka, y, f., die Schlürferin. — S.,
die Säuferin. — S. = stŕebání, das Ge- schlürfe. Bern. Střebák, vz Střebač.
Střebání, n., die Aufsaugung, vz Stře-
bati, Schd. II. 355. — S. = podmáslí. Kb. — S. = jícha. Reš. Střebanina, y, n. = jícha, pití, das Ge-
tränk. Sal., Rostl. Střebati, střebám a střebu; střetávati,
střetnouti, bnul, bl, ut, utí, střétsti = ja- zykem chlemtati neto srkati, po málu píti, (ein)schlürfen, (ein)saugen; píti, chlastati, trinken, saufen. Jg. — abs. Jak ráz s-nul, líčkem zblednul, jak okusil, umřít musil. Sš. P. 169. — s kým. Pojďte s námi s. Šd. — co. Psi krev jeho střebali. V. S. polívku. Mor. a slez. Vck., Pk., Kldy. ván. 22. S. ležák. Blesk, co do mně bije, jenom střebe páru; Duch tvůj bludný jed ten morný střebe. Sš. Bs. 8., 199. (Hý.). — co odkud. Lev z něho krev střebal. Lom. Lík ze střepu s. Sych. Lůza tato krev nám ze žil střebe. Sš. Bs. 204. Střebavec, vce, m., ostillio. Aqu.
Střebavka, y, f., das Saug-, Lympfge-
fäss, míznice. Nz. lk. S. = céva, jejíž obsah není zbarvený. Vz Schd. II. 357., 361. Střebavosť, i, f., das Saugvermögen. Sm.
Štřebavý, saugend, Saug-. S. červi, tre-
madota, die Saugwürmer. Nz. S. cévy. Presl. Střebenice, dle Budějovice, ves u Hro-
tovic na Mor. Tč. Střebetice, dle Budějovice, ves u Hole-
šova na Mor. Tč. Střebětín, a, m-, ves u Boskovic. Tč.
Střebikrev, krve, m. = vlkodlak, der
Vampyr. D. — S., rostlina, pimpinella san- guinaria, Herrgottsbärtlein, n. — S. = vlaský bedrník, sanguisorba V. — S. — krkavec, sanguisorba offic, das Sperberkraut, rostl. D. |
||
|
|||
Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |