698

z domu. Ros. Strkají nuznými s cesty. Br.
S. někoho s lavice. Us. Strčil tou pří od
sehe. Čr. Tím daleko od sebe strkali. Koule.
S-kati koho se stolice. Žalt wit. 52. Strká
štěstím od sebe. V., Háj. Úřadem od sebe
s. Sych. Milosť od sebe s. Kom., V. — co
(komu, čím) kam. Ruce, peníze do kapsy
s. D. Někomu něco do ruky s. Us. Strkati
něco před sebe. D. Někoho ku práci s-ti.
Jel. On strčí ledakohos od úřadu do kapsy
(jest chytřejší než ledakterý, úředník). Us.
Ďo všeho se strká (míchá). Šd. Kus housky
do kapsy s.; Strčím vás za ňadra, třetího
do nohavic. Er. P. 38., 272. Strčil ručičku
do moře, ulovil úhoře, strčil ručičku do
říčky, ulovil rybičky; Šafářové žnice sú
samé vébčrke, strčil be jich žebrák do malé
kabelke; Moje milá roztomilá, ty jsi moja
útěcha, dyž já tebe mám nejradši, strčil
bych tě do měcha; Šohajku nechutný strčím
fa do putny; Běžel jsem já k rychtáři, myslil
sem, že se zdaří; on obrátil ke mně srdce,
strčil mě do trdlice. Sš. P. 35., 562., 633.,
662., 688. (Tč.). Kerá žena je zlá, muža
neřáda má, strčí ho pod lavu, dokáže svú
hlavu; strčí ho pod necky, učí ho německy;
strčí ho pod fěrtoch, má se tam po čertoch;
A on po ní hroticú, ona po něm přaslicú,
cvičila ho německy, strčila ho pod necky;
Dostane starou babu dudlavu, co ho strčí
pod lavu. Sš. P. 669., 676., 745. (Tč.). Psí
hlavu by na něho strčili (hanobí ho). Us.
Dch., Sn., Sá. Šel tam tak rád, jako když
strká kozla na hřeben (domu i. e. šel tam
nerád). U Jičína. Nepřátelé jeho na něho
(Pavla) s-li nějakou proti zákonu Mojžíšovu
nevážnosť; Druh na druha vinu nepodaru
toho strkal. Sš. II. 18., L. 96. (Hý.). Vždy
mne jest chtěl na jiný purkrecht strčiti.
NB. Tč. 152. V jinou přirozenost se s-ati.
Kos. 01. I. 70. Za klobouk strčí chochol
z peří a ze stuh. Sš. P. 733. Do všeho nos
strká. Sych. Strčil do toho peníze (vynaložil
je na to). Tyčí do vody s. Har. Strčil by
ho do, pytle, do kapsy (překonal by ho).
Ros., Šd. Makavou lež pod nos nám strká.
Sych. Někoho pod lavici s. Us. Pero za
ucho, Ros., ruku za ňádra, Us., se za někoho s.
(aby mu pomohl). Pečeni na rožeň, D., vinu
na druhého, Us., oko na Hrdlo (oběsiti), V.,
kuklu na někoho s. Sych. Pikartskou na
ně povahu strkali. Bart. Strčil to na něho.
Us. Prsten na prst s. Vz Svině. — co před
kým: před sebou. D. — co, koho kam
jak: po hlavě do vody. V. Strká levou
přes pravou a pravou přes levou (= jest
opilý). Us. Vrů. To na Pavla s-li k obou-
zení svému. Sš. I. 43. — co, se komu.
Strčil mu to do ruky. Us. Tato věc hrdlo
mu strčila (zlámala). V. Dítěti již se strkají
zoubky. Us. Pořád mu strká (dává); Však
já mu to příležitě strčím (povím, vyčtu).
Us. Dch. Někomu jednu (facku, lepanec,
pohlavek atd.) strčiti (= udeřiti ho). Us.
Šd.., Brt. Strčiti někomu jednu do zad. Us.
Šd. Nač kdo vrčí, pán Bůh mu to strčí.
Prov. Tč. — co komu jak. Ten se nedo-
vtípí, tomu to musí s. po lopatě. Us. Hý.
— se. Kam se s-áš (sypeš — kam jdeš)? —
co kudy: vokýnkem. Er. P. 429. — s čím

(lépe: čím). Koralička, teta moje, často se
mnou strkává Sl. ps. 428.

Strd, u, m., strdí, n , strď, i, f. = streď.
Vz toto.

Strdimil, a, m., nectarina, pták šplhavec.
Krok. I. c. 120.

Strditi, il, ěn, ění. — v čem. V plastu
s-íte včely. Víd. 1. 1816. — se čím kde.
Tiem se strdí v svém srdci. Št. N. 217.

Strdivka, strďovka, y, f., melica, das
Perlgras, rostl. Rostl. 1. a. 265., FB. 10.,
Schd. II. 362., Rstp. 1744., Čl. Kv. 107.,
Slb. 160.

Strdlička, lépe: střevlička, y, 1. =
lososová násada, die Lachsenbrut. D.

Strdný, stredný = plný strdi, voll
Honigseim, honigfliessend. S. plast. S. po-
tokové. Plk.

Strdoplovoucí — medotekoucí, honig-
fliessend. Ms.

Strdorobec (strdirobec), bce, m., meli-
turga, hmyz včelovitý. Krok. II. 262.

Střeb, u, m. — střetání, das Schlürfen,
Greschlürfe. Přišel vichor o posupném s-bě.
Sš. Bs. 187.

Střeba, y, m., piják, der Säufer. Mor. Šd.

Střebač, e, střebák, a, m. = kdo strebe,
der Schlürfer; na Slov. = piják, der Trinker,
Säufer. Bern.

Střebačka, y, f., die Schlürferin. — S.,
die Säuferin. — S. = stŕebání, das Ge-
schlürfe. Bern.

Střebák, vz Střebač.

Střebání, n., die Aufsaugung, vz Stře-
bati, Schd. II. 355. — S. = podmáslí. Kb.
— S. = jícha. Reš.

Střebanina, y, n. = jícha, pití, das Ge-
tränk. Sal., Rostl.

Střebati, střebám a střebu; střetávati,
střetnouti, bnul, bl, ut, utí, střétsti = ja-
zykem chlemtati neto srkati, po málu píti,
(ein)schlürfen, (ein)saugen; píti, chlastati,
trinken, saufen. Jg. — abs. Jak ráz s-nul,
líčkem zblednul, jak okusil, umřít musil.
Sš. P. 169. — s kým. Pojďte s námi s.
Šd. — co. Psi krev jeho střebali. V. S.
polívku. Mor. a slez. Vck., Pk., Kldy. ván.
22. S. ležák. Blesk, co do mně bije, jenom
střebe páru; Duch tvůj bludný jed ten
morný střebe. Sš. Bs. 8., 199. (Hý.). — co
odkud. Lev z něho krev střebal. Lom.
Lík ze střepu s. Sych. Lůza tato krev nám
ze žil střebe. Sš. Bs. 204.

Střebavec, vce, m., ostillio. Aqu.

Střebavka, y, f., das Saug-, Lympfge-
fäss, míznice. Nz. lk. S. = céva, jejíž obsah
není zbarvený. Vz Schd. II. 357., 361.

Střebavosť, i, f., das Saugvermögen. Sm.

Štřebavý, saugend, Saug-. S. červi, tre-
madota, die Saugwürmer. Nz. S. cévy. Presl.

Střebenice, dle Budějovice, ves u Hro-
tovic na Mor. Tč.

Střebetice, dle Budějovice, ves u Hole-
šova na Mor. Tč.

Střebětín, a, m-, ves u Boskovic. Tč.

Střebikrev, krve, m. = vlkodlak, der
Vampyr. D. — S., rostlina, pimpinella san-
guinaria, Herrgottsbärtlein, n. — S. = vlaský
bedrník, sanguisorba V. — S. — krkavec,
sanguisorba offic, das Sperberkraut, rostl. D.