700

V nedelu sa napit, v pondělí popravit, v útery
tancovat, ve středu zaplatiť; Kdo má zlú
ženu v neděli, nech jde do lesa v pondělí,
v úterý na ňu kyj chystý, ve středu jí ním
vytřísky; Na škaredou s-du chodí chasa
mužská s medvědem. Sš. P. 204., 648., 654.,
655., 665.. 732. (Tč.). Jest Škaredá s. (kdo
se škaredí). D. — S. = střída, řada, die
Ordnung, Reihe. Učitel jejich nemá bytu,
chodí jen středou (každý den n. týden pře-
bývá a stravuje se u jiného). Us. Dch. Byt
s-dou, die Wechselwohnung. Dch. — S.,
Neumarkt, místo na Mor. Tk.

Středáres, u, m. = školné, které se ve
středu odvádí. Cf. Sobotáres. D.

Středavý, abwechselnd. Šm.

Středeěný, Central-. S. síla. Sedl. F. 115.

Středek, dku. m. = střed, prostřed, die
Mitte, der Mittelpunkt. S-dku se drž. U Rychn.
Ve středku slov. Ht. Brs. 46.

Střed eil, dně, f., der Mittelbruch am
Schlosse. Šm.

Středění, n. = ústředa, die Centralisation.
J. tr. S. n. zastředění úhlů, das Centriren
der Winke], das Reduciren auf das Centrum.
Nz.

Středík, u, m. — střední bod, střed, der
Mittelpunkt. Šp.

Středina, y, f. prostředek, die Mitte.
Div. z och.

Středisko, a, n., der Centralpunkt. Dch.

Střediště, ě, n. = střed. Nz. Ik.

Střediti, il, ěn, ční, hl. ve slož.: sestře-
diti a pod., concentriren. — co: úhly. Vz
S. N.

Středivý, centripetal. Šm.

Středkový řez, der Medianschnitt; s-vá
žíla, die Medianvene. Nz. Ik.

Středmě (zastr.), střídmě — nepřílišně,
mírně, mässig. Středmě, střídmě se chovati,
živu býti, odpovídati; S. toho historie do-
týkají (málem slov). V. S. se někde míti. Br.

Středmík, u, m., medaris lapis, kámen,
zastr. Rozk.

Středmitelný = prostředkem, mittelbar.
Lékové proti červům nejvíce s-ně účinkují.
Ja.

Středmost, střídmost, i, f. = prostřed,
die Mitte. Počátkňv, středmostí a skonání
vojny šetřiti. Troj. S. = nepřílišnosť,

mírnosť, die Mässigkeit. Z s-ti nevykročiti;
mírnost a s. ve štěstí zachovati. V. Slova
s-ti mluviti. Br. Se s-mostí všeho požívati.
Sych. Více lidí od nestřídmosti než od meče
hyne. Kram. S-sť v jídle. Lk. Mezi tím tě
napomínám, aby všelijakou středmost' za-
choval bez pohoršení církve. Žer. 11. Stříd-
most a střídlivosť jest taková, že málo kdy
v těžké nemoci upadají. Mor. Tč. Kam s.
nechodí, tam chodí lékař. Č. — S. = pro-
středek, cesta, pomoc, das Mittel, die Hilfe.
Sal.

Středmozemní = středozemní. Troj.

Středmý, střídmý = prostřední, mittlere.
Středmé postavy býti. Troj. Ctnost', jenž
jest prostředek mezi hřiechy, musí mieti
počátek od syna božieho, jenž jest s. osoba
mezi otcem Bohem a mezi duchem sv. Hus
II. 166. S. velikosť Pč. 14. — Sal., Leg. —
S. = mírný, skrovný, míry šetřící, mässig.

Střídmý život vésti; střídmý smích, s. řeč
(městská), V., večeře; s. na mále přestává;
s. (člověk) žádosti krotí. Kom. — v čem:
v pokrmu a nápoji, Ros., v jídle a pití. Rk.

Středňák, u, m., nebozez hornický, der
Mittelbohrer. C, Hř. Vz Středovík.

Středně = prostředně, mittelmässig. Jg.
— S. = střídmě, wechselweise. Aqu.

Strední, -ný = medový, vz Stred, Honig-.
S. sladkosť, Mand., nápoj. Ráj.

Střední, -ný = prostřední, mittlere, cen-
trisch, Mittel-, Central-. S. den (středa), V.,
člen, Us., síla (složená), Sedl., prst, Krok,
věk (středověk), pojem, článek, bod. rod
(vz Rod), ráz (Centralstoss), úhel (Central-
vvinkel), plocha. Nz. S. Amerika. Vz S. N.
S. směr. KP. I. 436, Jest to s-ní věc mezi
dvěma krajnostmi; s. barvy, Dch, písmo.
S. kůra, die Mittelrinde. Šp. Zákal čočky
pouzdrový s-dný, der Centralkapselstaar;
Zákal čočky s., der Centrallinsenstaar. S.
střevo, der Mitteldarm. Nz. lk. S. pilník.
Vz Středník. S. devon, lias, dogger, malin.
Vz Krč. 482., 661., 669., 675., 680. S. rod,
neutrum. Vz Rod. Jež (slovo) ve formě s-né
(medialně) o vykleštěncích se užívá. Sš. II.
59. — S., střídmý, mässig. Onyáš byl člověk
středný a střízlivý. Háj.

Střednice, e, f. = středová čára, die
Mittellinie. Šp. S. optická. Vz Bř. 65. —
S., ves u Mělníka.

Střednictví, n., der Centralismus. Sm.

Středník, a, m. = zástupce, der Stell-
vertreter, Vermittler. Kristus nového svě-
dectví s-kem jest. ZN. — Star. let. — S.,
u, m., znamení oddělovací, der Strichpunkt
(;). — S. — střední pilník, die Vorfeile.

Středuivosť, i, f., die Cenfralisationssucht.
Sm.

Střednočinný. S. slovo, neutroactivum.
Nz.

Střednosť, i, střednota, y, f. = střed,
die Mitte. S. země. Ros. — Troj.

Střednotrpný. S. slovo, neutropassivum.
Nz.

Středný, vz Střední.

Středoběžný = ku středu běžící. S. po-
hybování, die Centralbewegung. Astr., Nz.

Středobojný = odstředivý, Centrifugal-.
S. síla. Sedl. F. 115.

Středobřišek, šku, m. der Mittelbauch,
die Nabelgegend, mesogastrium, umbilicalis
regio. Nz.

Středobytosť, i, f., das Mitttelwesen.
Ariani syna božího za s. mezi Bohem a
tvorstvem kladli. Sš. J. 238.

Středocestí, n., der Mittelweg. Nej.

Středočasný, mittelzeitig. S. n. obojetná
slabika. Nz.

Středodruží, n., der Mittelschlag. D.

Středoeuropský, mitteleuropisch. S-ký
jurský útvar. Krč. 660.

Středohlas, u, m., die Mittelstimme. S.
hořejší a dolejší. Hd.

Středohoral, -horák, a, m., der Mittel-
gebirgsbewohner. Šm.

Středohoří, n., das Mittelgebirge. Vz
Krč. 898., 966., 972. S v Litoměřicku. Mus.

Středohory, mittleres Bergland, 630 až
2530 metrů vysoké. Š. a Ž.