701

Středohrudí, n.. die Brustbeingegend,
sternalis regio. Nz., Ssav. 63.

Středohubec, bce. m., echinanthus, ježák.
Krok. II. 515.

Středochlopný, mittelklappig. Rst 4G7.

Středokluky, dle Dolany, ves u Prahy.
Tk. 1. 46.. 47., IL 549., III. 660., IV. 741..
S. N.

Středokrat, a, m. = člověk neutralní,
k žádné straně nenáležející, ein neutraler
Mensch. Pal. III. 1. 205.

Středokraty, pl., m. = středoceští. Č. 8.
zdá se býti jisté položení vojenské čili jisté
místo ve zřízeném vojště, ležícím polem.
Pal. Rdh. I. 186. Sněm obecný na sty ve
Zdicích mezi Berúnern a Žebrákem učinivše
v úmluvu vnikli sme. Zápis stavů českých
1. 1423. Aby s námi mohli se na s-ty vojsk
našich sjeti, glejt dán od pánů strany tá-
borské pánům strany Albrechtovy. 1438.
Tak že se (člověk ten) jakoby ve s-tech
mezi pleťským a duchovným nalezá, Sš. I.
179.

Středokruk, u, m., der Mittelkreis. S-hu
se drže. Sš. Sk. 269.

Středoletí, n., der Mittensommer (červen,
červenec). D., Gl. 324.

Středolistí, n. = mezilistí.

Středolodní plachta, das mittlere Segel.
Nej.

Středomoří, n., die Mitte des Meeres. Jg.

Středomořský, Mittelmeer-. S. okres.
Krč. 660.

Středoobplodí, n., die Mittelhaut, Vz
Obplodí. Rst. 497.

Středoplovoucí, in der Mitte fliessend.
S. potok. Pass. 1011.

Středoplovoucí, honigfliessend. Pass.
1011.

Středopostí, n.; středopůst, postu, m. =
prostrední týden v postě (po neděli kýchavní),
die Mittfasten. Háj., Bart. Po středopostí
oblehli hrad Ostromeč; V pondělí při s-tí
stopilo se přes 100 osob. Dač. I. 26., 155.
Zanechal jsem toho od středupostí až do
sv. Jiří. NB. Tč. 78. (208., 211.). Slíbil mi
pode stem hř. gr., že mi sě měl konec státi
do s. s Ježkem; Má peníze dáti na s. Půh.
1. 227., II. 620.

Středopostní, Mittenfasten-. S. neděle
(čtvrtá v postě), trh, Us., čtvrtek, Zlob.,
rok. NB. Tč. 219.

Středoprsový, mesomfalum. S. N. S-vý
článek, der Mittelbrustring. Nz.

Středosloupec, pce, m. = semenice slou-
peční, columna, die Mittelsäule. Slb. XL VI.

Středosloví, n. = hláska ve středu slov-
ního kmene jsoucí, der Inlaut. Vz Jer, Bž. 8.

Středosměrný, Centripetal-. S. síla. Sedl.

Středosrdí, n., eordium medium, das
Mittelherz. Sm.

Středostěna, y, f. = mezizeď, mezizdí,
die Zwischenmauer. S-nu sbořil. Sš. II. 97.

Středosvětí, n. = střed svátku. Na s.
vstoupil Ježíš do chrámu. Sš. J. 123.

Středotažný = středosměrný.

Středotočka, y, f. == střediště. V našem
domě jest s. celého národního úsilí o zdo-
konalení literatury. U Skryje. Kal.

Středovati se, sich koncentriren. — kde.
Obchod středoval se na řece, při řece. Bdl.

Středověčí, n. = středověk. Das.

Středověda, y, f. = věda středná t. j.
vědomost' věcí podmíněně budoucích, die
mittlere Erkenntniss, scientia media. Sš. Mt,
165. Vz Poznání.

Středověk, u, m. (od stěhování-se ná-
rodův — do 16. stol.), das Mittelalter.

Středověkosť, i, f. — středověk. Mus.

Středověký, mittelalterlich. S. spisovatel,
cestovatel. Sš. J. 39.

Středovětrný, in der mittleren Luft be-
findlich. S. nebe. Ráj.

Středovík, u. m. = středňák, středník.
Hř.

Středovka, y, f., der Ruhepunkt in der
Mitte des Verses. Č.

Středovský, ého, m., osob. jm. Pal. I.
1. 132.

Stredovůně, ě, f. = vůně strdí, Honig-
geruch, m. Pl.

Stredový, Honig-. S. plást.

Středový, centrisch, Mittelpunkts-. S. rov-
nice, úhel, čára, Nz., list, deska, das Mittel-
blatt, de Mittelplatte. Nz. lk.

Středozemec, mce, in., der Mittelländer.
Sm.

Středozemí, n. = prostřed země, daleko
od moře, das Mittelland. V MV. nepravá
glossa, Pa. — S. = prostředek země, der
Mittelpunkt der Erde. Krok.

Středozemní, -ný, stredozemský, mit-
telländisch. Nz. S. moře. Troj., Sych. Vz
více v S. N.

Středozimí, n. = čas prostřed zimy, der
Mittwinter. Jg.

Středožaludeční, Mittelbauchs-. Šm. S.
okres. Sm. Cf. Středobřišek.

Stredúcí, honigsüss. S. sladkosť. Pass.

Středují, n. = co mezi krajnostmi je
uprostřed, Št. N. 301.

Středula, y, f. jm. kraví. Mor. a slez.
Brt., Šcí.

Středulesí, n., Mittelwald, ves u Hranic
na Mor. Tč.

Strefiti, il, en, ení; strefovati = srovnati,
übereinkommen. — s kým oč. Nelze s ním
o nic s. Plk. — se = srovnávati se, k sobě
se hoditi, sich schicken, zusammenpassen,
zutreffen; v jeden čas se udáti, zugleich ein-
treffen. — se s kým, s čím (k čemu). Ti
s ním dobře se strefí. Br. Dobře se spolu
k manželství strefí. Cyr. Strefuje se svině
s koněm, jenom srsť trochu jiná. Č. M. 99.
Což se s pravdou strefuje. V. S posvícením
chrámu strefil se den narození krále. Stre-
fuje se s našimi psími dny. V.

Strefný, der beim Werfen o. Schiessen
gut trifft, Rk.

Střeh, u, m. = pozor, die Achtung, Obacht.
Míti s. na někoho, po někom. Ros. Posta-
viti se na s.; na s.! Zum Fechten — Stel-
lung! Vz KP. I. 573., Zápas.

Strehel, hla, m., něm. Strehla, mě. v Sasku.
Vz S. N.

Střehom, ě, f., Ostřehom, Strigonium,
Gran, mě. v Uhřích. Dal. 99. — S., ves u So-
botky. = Střehoman, a, tu. — Střehomský.