Předchozí (702)  Strana:703  Další (704) |
|
|||
703
|
|||
|
|||
Střela, střelka, střelečka, y, f. Od stři-ti,
vz -la. Strsl. strêla, sagitta, strhrněm. strala, lit. strëla ist entlehnt. Příp. -la. Mkl. L. 59., B. 102. (Hý.). — S. = zbroj, která se vystře- luje, der Pfeil, das Geschoss. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz KP. IV. 487., S. N. Střely dštichu jako příval s mrakov. Rkk. 48. S. ruční, malá, veliká; z lučiště střelou postře- len. V. S. ostrá, házecí. D. Motá se co ne- peřená střela. Mus. S. dělová: železná plná koule (do hladkých děl), železná dutá kule (ráže kamenné, do húbic: granát), puma (dutá železná koule ráže kamenné do hmož- dířů) ; s. špicatá (krátký válec v předu do tupé špičky sříznutý do děl tažených), duto- koulové a krabiční kartáče, zapalovací strely, svíticí míče, kameny (obyčejné). Rf. S. špi- čatá, zápalná, prostorná (das Spielraumge- schoss), plná; pláštík, obal, lůžko s-ly, Ge- schossmantel, Geschosslager. Čsk. Okovaná s. doňho! Slov. Dbš. Ženy jazykem jako s-lou nějakou mysl a srdce lidská pronikají, čehož naposledy nebývá dobré skončení. Žer. 328. A jak já půjdu do kostela, přes tvé srdečko půjde s., půjde s., litování pro falešné milování; Měla sem synečka jako jiskeřička, udeřila s. do jeho srdečka; Udeř, střelo, udeř, enom ho nezabi; Choć by s-ly z nebe praly, maširovać musi. Sš. P. 229., 274., 594. (Tč.). S-ly ďáblovy jsou hněv, závisť, pýcha, smilstvie; Ne bojácných a ženkyluov povolal, kteří v čas pokoje na- táhnúce a vypustíce s-lu svú, v den boje k s-le nepravé obracují se. Hus III. 119., 305. (Tč.). Předvídaná s. méně škodí. Tela praevisa minus feriunt. Pk. Mraky střel tu s hory na Tatary. Rkk. 51. S-ly letie. BO. Vystřel s-lu. Bj. S-lu na lučiště nakládá. GR. S-ly hNěvu vypouštěti. Kram. Ranil ho střelami vtipu svého. Tabl. — S. jasná, nebeská = blesk, hrom, der Donner, Blitz. Strela ti do duše! Strela do tebe! Strela do tvej matěry! Jasná strela do tebe! Letí, letí, jako strela, jako jasná strela! Slov. Dbš. Vem to strela! Mor. a slov. Šd. Strela do tě bije! Mor. Sd. Sto strel do toho! Us. na Mor. Kch. Strela do tebe bila! Slov. Tč. Už sem se oženil, jak by mně hlavu sťal, strela mu v matěri, kdo mně tu radu dal. Sš. P. 507. — S. kloboučnická = nástroj, jímž vlnu n. chlupy mrskají, der Fachbogen. Rohn. — Střelka magnetová (jehla magnetem natřená), die Magnetnadel. D. — S., strední část kopyta koňského, der Strahl. Ja. — S. v zámku, die schiessende Falle. D. — S. První s. načepovaného piva jest kalná. Mor. Brt. — S. = poloměr kruhu, der Halbmes- ser. D. — S. světla. M. V. — S. = znamení v knihách, der Pfeil. Bibl. — S. = nástroj dětský ku střílení, ein Schiesswerkzeug. — S., doxa, rostl., zastr. Rozk. — S., Strahl, ves u Strakonic. Vz S. N. Střelák, a, m. = osob. jm. Mor. Šd.
Střelárna, y, f. = střelbovna. Ros.
Střelárník, a, m. = střelbovník. Ros.
Střelba, y, f. = střílení, das Schiessen,
Geschoss. S. se slyší, s-bu jest slyšeti. Us. S. do ptákův. D. Města s-bou dobývati. V. Někoho s-bou přivítati. Sych. S-bu na ně- koho pustiti. Biancof. A po té pouštěli na |
ně velikou i malou s-bu s těmi ohnivými
nástroji, že jich veliký počet skapal. Skl. I. 312. S. o základ, o závod, o cenu (das Bestschiessen). Šp. S. na město, drobná, ruční. Šm. Zasahací s., bestreichendes Feuer; s. s podložkou (která není od ruky); s. do terče, das Scheibenschiessen; svobodná s., das Freischiessen; jednotlivá s., das Einzel- feuer; hromadná s., Général-décharge; da- leká s., das Weitfeuer; různá s., das Ge- plänkel; křížová s., das Kreuzíeuer; Vedený do s-by, umělec ve střelbě, znalec s-by; Na s-bu sem (následuje) s. tam, auf das Her- überschiessen folgt das Hinüberschiessen; s-bu zacíti, ukončiti, zastaviti, přetrhnouti, říditi; s-bou zapáliti, do křížové s-by vzíti, do střelby se dáti atd. Dch. Jak za humny přijechal, velku s-bu udzělal, Marijance hlas vydal. Sš. P. 92. — S. = nástroje ku stří- lení, zvl. děla, die Artillerie, das Geschütz. S-by dostatek má. Žer. L. I. 74., V. Aby zbroj a s-bu nesli. V. S. hradební, doby- vací, bránicí, jízdecká. Bur. Střelby a jiné vojenské nástroje někomu ukázati. Vrat. S. polní, hrubá, těžká. Vrat., D. S. mnoho- hlavňová, kulomet, das Orgelgeschütz. Čsk Turek do dvora jede, velkou s-bu vede a na vrata udeřil: Kačenko otevři. Sš. P. 125. Na to z 10 děl n. z velké s-by, také í z malé s-by se střílelo. Bck. II. 3. 231.. — S. — střela, das Geschoss, der Pfeil. Čern., Jel. Střelbovna, střelárna, y, f. = zbrojnice,
das Zeughaus, zastr. Ros. Střelbovník, a, střelbonoš, e, m., kdo
nad střelbovnou správu vede, der Zeugmei- ster, zastr. Ros. Střelcová, é, f. = žena střelcova, des
Schützen Frau. Jg. Střelcovský = střelčí, kušařský, Arm-
brustmacher-. S. dělnice (dílna), řemeslo. Záp. mě. 1448. Střelcový, Schützen- S. zástupové, Bj.,
cíl. Pulk. Střelče, ete, n., der kleine Schütz, Amor.
Šm. Střelčení, n., vz Střelčiti. S. sladu, das
Schiessen des Malzes. Suk. Střelčí, od střílení, Schuss-, Schiess-,
Schützen-. S. úřad, L.,humenec, bouda, kára, prach, vůz, louka. Šp. S. skulina. Šbk. — S. = rychlý, schnell. S. loď. Kom. — S.
had (na lidi jako střela se řítící), jaculus, die Schiessschlange. V. — S. kůň = lehký. V. — S. léta (když člověk rychle roste), die Schossjahre. D. — S. modlitba (krátká), vzdychnutí (v nouzi), das Stossgebet. D. Cf. Střelný. — S. plamen = zanícení hoř- lavých látek v povětří rychle dolů letících, die Sternputze, Sternschnuppe. Jg. — S., subst, střelec, der Schütz. Reš. Střelčiti, il, en, ení = růsti, klíčiti se,
schossen. — abs. Slad střelčí. — kde. Ječmen ve sladovně, ve stoku střelčí. Šfk. — kam. Vlas v listí zelené s-čí (roste).
Červenka. Met. I. v. 550. Střelec, lce, střeleček, čka, m., der
Schütz. S. z kuše, z luku, z ručnice. V. S. z lučiště, Troj., do terče, D., z děla, Us., životní (myslivec), der Büchsenspanner. Vz Tk. II. 549. S. ten dobře střílí. S. dělo |
||
|
|||
Předchozí (702)  Strana:703  Další (704) |