705

Sš. P. 193., 530., 532., 714. Zrovna v srdce
střeliti. Er. P. 399. S. na jelena. Er. P. 158.
Lišička sedí na hrázi, myslivec za ňu po-
chází, střelil na lišku, zabil Marušku, tam
ona leží na vršku. Sš. P. 116. Na mne stří-
lel. Půh. II. 499. Něco k vetešníku střeliti
= něco z nouze prodati (žert). Us. Dch.
Nedostává daru, kdo střílí mimo cíl. Mor.
Tč. Nabil bych sobě pár pistolí, střelil bych
synkovi pod nohy. Sš. P. 254. — jak. Na
slepo (bez kulek n. bez broků, blindschies-
sen), na pískot, na svist, na postrach. Šp.
S. v běhu. Šp. Na prázdno s. D. Vz Tla-
chal. Č. Střílí kolem rohu (špatně). Us. —
Střílí bez prachu (tlachá). Us., Č. — proč.
K něčí poctivosti s. J. tr. S. pro česť. J. tr.,
Sych. — kým: sebou = házeti. Kom. —
odkud: s hradeb s. Us. Se zdí kamením
s. Let. 60. — (kým) kde. Kdyby nepřítel
táhl, aby na zámcích stříleli. 1544. Snadno
za křovím stříleti. Č. M. 166. Delfín pod
lodí a okolo ní sebou střílí (hází). Pref.
— s čím. Vlny s lodí vzhůru střelily (sko-
čily). Kom. — čím, odkud, kam. Od jed-
noho kraje světa k druhému s. může (há-
zeti, letěti). Kom. Neměli čím k městu stří-
leti. Bart. Když k vojsku s-li. Bart, 262. —
se kam. Ty se v souboj naň směle střelí.
Puch. Jáť se musím v holuby stříleti (ven
vykrásti ?) a tím dřív, abych nemusil portu
píti. Dh. 166. —jak kde: přes zápověď po
ulicích s. Er. — s adv. Abys dobře střelil,
nasaď výš. Dch. Nedrž se předu, zadu, než
sa chytni prostředu; vzadu, předu střílajú,
prostředek vymíňajú. Sš. P. 107.

Střelitov, a, m., ves u Votic. PL.

Střelivní, od střeliva, Munitions-. S.kára.
Bur.

Střelivník, a, m., der Munitionär. Bur.

Střelivo, a, n. — čím se střílí, prach,
koule die Munition, der Schiessbedarf. Dch.,
Jg., Čsk. Skříň, bedna na s.; náhrada, zá-
loha, druhy s-va. Čsk. 8. zápalné Vz. S. N.
S. strojiti. Bur., dělati, chystati, vézti. S.
trhací, das Sprenggeschoss. Dch.

Střelka, y, f. — jehla magnetická, die
Magnetnadel; s. kolmoplošná, die Balken-
nadel, stehende Magnetnadel. Nz. — S.,ja-
zýček, das Wagezünglein. Šp. — S. v zámka,
die schiessende Falle. — S. = malá střela,
kleines Geschoss. Krása milá k pohledění
strelky do srdce hádže. Na Slov. Tč. — S.
= špatná zhraň. Musím tu s-ku spraviti.
Kp. — S., die Landspitze. Dch. — S. elek-
trická, vz Bř. 60.

Střelkostroj, e, m. — kompas, der Kom-
pass. Nz.

Střelmistr, a, m. S. při střelbě do terče,
der Schiessmeister. Dch.

Střelmo, schussartig; schnell. Dch., Tyl.

Střelná, é, f., ves u Klobouk na Mor.;
něm. Schussdorf, osada u Konice na Mor.;
něm. Waltersdorf, ves u Libavy na Mor. Tč.

Střelné, ého, n., das Schussgeld, Jäger-
recht. — S., Strahl, ves u Teplice.

Střelní, vz Strelný.

Střelnice, střílnice, e, střelnička,
střílnička, y, f. = střílna, střelniště, der
Schiessplatz, -plan, das Schützenhaus, der
Schiessgarten, -graben. Jg., Er. S., místo,

kde se střílí, die Schiessstatt. — S. na zdech
pevnostních, die Schiessscharte. Zlob , Er.
Kterážto věže udělána jest s výkuši neb
s arkéři neb s-cemi. Hus III. 46. — S. =
bašta, odkud se na nepřítele střílí, castel-
lum, die Bastei, Batterie. Res-, Ottertd., BO.
Bydléše David na střelnici (in arce). BO. —
S. = místo, kde se střelba chová, das Zeug-
haus. V.

Střelnický, lépe: střelecký. Jg. S. ostrov.

Střelniční, Schiesshaus- Šm.

Střelník, a, m. = střelec, der Schütz.
Vký., Veleš.

Střelniště, ě, n., vz Střelnice.

Střelnosta, y, m. lépe: první střelec,
der Schützenmeister. Šm.

Střelný, -ní, Schiess-, Schuss-; S. zbraň,
délka, Us., bavlna, cesta, čas, doba, dálka,
dráha, honba, kulka, nástroj, pěšina, právo
(ku střílení), pokus, prach, seznam, světlo,
Šp., skulina, die Schussscharte, obor, okres,
das Schussbereich, řada, čára, boj, bitka,
potřeby, Dch., průduch, der Schusskanal,
nástroj, rána. Nz., Ck. S. modlitba, das
Schuss- o. Stossgebet, oratio jaculatoria. Sš.
II. 311. Vz Střelčí. Obmeškané uložení s-né
zbraně. J. tr. S. hrmavice = bouř, když
hrom bije. Slov.

Střelodálka, y, f., die Schussweite. Čsk.

— Viz Dostřel.

Střelohoštice, Strahlhoschtitz, ves u Ho-
ražďovic.

Střelokol, a, m., střelec na nebi, arci-
tenens in zodiaco. Me.

Střelolistý = listy na způsob střely -ma-
jící, pfeilblätterig. S. svlačec. Rostl.

Střelonosný, pfeiltragend. Vinař.

Střelopádný, pfeilschnellrennend. Dch.

Střeloun, u, ni. = dělo, die Kanone. Ros.

Střelovitý, ku střele podobný, pfeilförmig.
S. plocha, list. Rst. 497.

Střelovka, y, f.. samota u Černého Ko-
stelce. PZ.

Střelovna, y, f. = střelnice. Us. u Příbr.
Prk.

Strelovský. Strela s-ká do toho! Toto
dělo (dílo) s-ké! Mor. Šd.

Střelový, od střely, Pfeil-. Listy způsoby
s-vé. Rostl. III. 9. — S., střílový, Fistel-.

— S. koření, střelové, ého, n., enciana cru-
ciata, der Kreuzenzian. D., Jád.

Střelut, a, m., osob.jm. Pal. Rdh. II. 125.

Střemen, střmen, střimen, třmen,
třemen, u, n. e (na Slov. stremen, a), střme-
nek, střemenek, třmenek, nku, m., střemencek,
střmenček, ečku, m. Staroslo v. strъmenь,
stapia, přípona -men, kořen původu neji-
stého. Mkl. B. 236., 237. S., v pl. jen podlé
Strom. S., držadlo pod nohama v sedle, der
Steigbügel. Nz. Stoupali do střmene. Kn.
Střmen, třmen. V. Bez střemenóv naň skoči.
St. skl. IV. 25. Někomu střmene podržeti.
Do střmen nohy vkládá. Orb. p. Do stři-
menu vstoupiti. Háj. Má nohu ve třmene
(jest v úřadě a má naději k vyššímu). Sych.
Mnohořeční mnohdy jsú jako blázni hlůpí,
ale zmúdřejú, jak jim kdo do střemeňa
stúpí. Mor. Tč. Stup děvečko na kameň a
z kameňa na střemeň, ze střemeňa na koňa,
pojedeme do rája. Sš. P. 22, 178. (Tč.)