707

jen holý střep. Ros. Tyto hodinky jsou
s-py. Us. Dch. Vz Střepek. S-pky _= staré,
obnošené boty. Vymasť ty s-py. Mor. Šd.

Střepati, střepám a střepu; střepávati =
dohromady třepatí, sbíti, zusammenklopfen,
-schlagen; otřepati, abklopfen. Jg. — čím:
křídlama. Us. — co odkud: peří s ko-
berce. — co komu: kůži (zbíti ho). — co:
smích, lépe: střápati (stropiti). — se koho
= zhostiti se. U Olom. Sd.

Střepec, pce, m., tricamen, zastr. Bhmr.

Střepek, pku, m. (střípek), ein alter,
leichter Schuh. U Olom. Sd. Vz Střep.

Střepělosť, i, f. — starosť, Sorge. Z víry
pro svou k věcem světským s. vypadli. Sš.
J. 148. S. zlá, k zlému; s. k zevnějším vě-
cem. Sš. I. l78., 179. (Hý.).

Střepení, n., das Auftrennen, vz Střepiti.
— S. := třepení, die Fransen. S. zlaté, stří-
brné. Č.

Střepení, n. = starání-se, pečování, sna-
šení-se, das Sorgen, Bemühen, Bestreben.
Láska k Bohu záleží za tohoto života ve s.,
jímž tvor hledá dobra svého, ale v budou-
cím životě záleží v pokoji, kterýmž v dobru
svém spočívá. Sš. Mr. 51. (Hý.)

Střepený, -en, a, o, zerfasert, mit Fransen
besetzt. — čím : korouhev zlatem střepená.
Hdk.

Střepeuičko, a, n. = střepení, die Fräns-
chen. D.

1. Střepěti, ěl, ění, zastr. = starati se,
besorgt sein, sich kümmern; směřovati, zie-
len, streben. — abs. Ano Antichrist střepí,
tak že čeká. Hus I. 406. — k čemu: Aby
všemožně k věcem nebeským s-li; Ke zlému
se kloně a střepěje; Ješto k nebeským vě-
cem s-pÍMe; Vše, k čemu člověk neustále
střepí; Nýbrž k věcem jen tělesným střepí;
Blažen, kdo nestřepí k věcem, jejichž ztráta
trápí. Sš. I. 213., 179., II. 180., 221., J. 103.,
L. 159. (L. 177.; Sš. Bs. 180. — Hý.). Protož
najlepšie učenie by bylo mně i mým rovném
nestřepěti k časným věcem myšlením neb
žádostí, jakož tělestní lidé střepie; Jedné
ku povýšení v světě s-me; Lidé jedné k té
službě obecně s-pie. Hus I. 62, 243., II.
349. — kde. Nejposlednějšie věc tobě ži-
vému jest duše od těla rozdělenie, při čemž
budú čertie s., aby duch vzěli; Když bude
duše mieti z těla vystúpiti, okolo niež ďá-
blové jako lvové budú s. Hus. III. 135.,
138. — aby. Tu musí s, aby pánu ve všem
uhověl. Hus III. 110. (Tč.)

2. Střepěti = hleděti. — nač. Střepě naň
nasytiti očí nemožeše. Mš. 15. stol.

Střepice, e, f. = prejz, der Preisziegel. D.

Střepina, střepinka, y, f. = kus střepu,
střep, Scherbe, f. Střepiny hliněných nádob.
Kom. S-nou něco ostruhovati. V. Zseschla
jako s. Ž. wit. 21. 16. Čím hrnek za novu
navře, tím potom i s. páchne. Mus. S. skla.
Dch. — S. = skořepinka ušní, úško ote-
vřené, boltec, die Ohrmuschel. Nz., Krok.

Střepinatý = střepnatý. Miner. 117.

Střepinný = hliněný, Scherben-. S. ná-
doba. Br., Sš. II. 245.

Střepinový, irden. S. nohy. Karyon 23.

Střepiti, il, en, ení; střepovati = v hro-
madu třepiti. Ros. — S., lépe: ztřepiti, tře-

pení dělati, auffasern, faserig machen, auf-
krausen. Ros.

Strepitoso, v hud., it. — hlučné, hřmotně.
Mlt.

Střepňa, ě, m., zastr., správce, der Sach-
walter. Výb. I. 171. Cf. lat. satrapa, rus.
strjapčij = advokat. Výb.

Střepnatosť, i, f., die Seherbenartigkeit.

Jg.

Střepnatý, scherbenartig. S. žába (želva),
die Schildkröte. Kom.

Střepnice, e, f. = střepina, irdenes Ge-
fäss, die Scherbe; želva, die Schildkröte.
Ros. — S., Schalthier, n.

Střepník, a, m., die Schildkröte. Šm.

Střepnouti se = sraziti se, gerinnen.
Mléko se s-plo. U Jižné. Vrů.

1. Střepný = hubený, slabý, schwach, ma-
ger. S. jalovice. U Rychn. Msk.

2. Střepný = hliněný, irden, Scherben-.
Ms. Bel. 141

Střepňovka, y, f. — střepník.

Střepotati = střepati. Slovn. Bern.

Střepový = střepinný, Scherben .

Střepožlutý, testaceus. Rst. 498.

Střepucha, y. f., spyrius, druh želvy.
Krok. I. c. 127.

Střesa, y, m., osob. jm. Pal Rdh. II. 126.

Střeseni, n., die Zusammen-, Herabschüt-
telung. S. údův od vezení, od zimnice. Us.
Vz Střásti.

Střesený; střesen, a, o, geschüttelt. Míra
s. Hus II. 268. — od čeho: od jízdy. Jel.

Streskotati = stroskotati. Slov.

Střesolka, y, f., skalník, kamenář, srka-
vec, brtes, silvia gutture albo, das Weiss -
kehlchen. D.

Strestání, n., die Bestrafung. Žer. 349.
Lesť a jakákoli jiná neprávnosť poručníkuv
nad statky sirotčími provedená k slušnému
s. buď přivedena. Kol. 52.

Strestaný; -án, a, o, bestraft.

Střesný, erschütterlich. Nestřesná ctnosť.
Sen. ms.

Strestatel, e, m., der Bestrafer. Jg.

Strestatelka, y, strestatelkyně, ě, f.,
die Bestraferin. Jg.

Sírestatelnosť, i, f., die Bestrafbarkeit,
Sträflichkeit Kram. exc.

Strestatelný, bestrafbar; sträflich. Vus.

Strestati, strestám a stresci; strestávati,
bestrafen. — co: hříchy. V. — Flav. —
koho na čem, co na kom. S. koho na
hrdle. Záv. Neposlušenství na kom s. Reš.
— koho čím (jak): vazbou. Us. Válečným
způsobem je strestali. Br. S. někoho věze-
ním, mrskáním, bitím podlé zasloužení.
Žer. 350. — koho zač. Pomni, synku, pomni
na to, že tě pán Bůh stiesce za to. Sš. P.
229. — že. Šak tě pán Bůh stresce, že cho-
díš za panenkó když ona tě nechce. Sš. P.
304. — Vz Trestati.

Střeščidlo, a, n. = třeštidlo, potřeštěný
člověk. Mor. Tč.

Střeščík, a, m. — osob. jm. Mor. Sd.

Střešenka, vz Střešně.

Střešice, e, f. — deštník, der Regen-
schirm. D.

Střešina, y, f. = co ku střeše náleží, das
Dachwerk. Na Ostrav. Tč.