Předchozí (706)  Strana:707  Další (708) |
|
|||
707
|
|||
|
|||
jen holý střep. Ros. Tyto hodinky jsou
s-py. Us. Dch. Vz Střepek. S-pky _= staré, obnošené boty. Vymasť ty s-py. Mor. Šd. Střepati, střepám a střepu; střepávati =
dohromady třepatí, sbíti, zusammenklopfen, -schlagen; otřepati, abklopfen. Jg. — čím: křídlama. Us. — co odkud: peří s ko- berce. — co komu: kůži (zbíti ho). — co: smích, lépe: střápati (stropiti). — se koho = zhostiti se. U Olom. Sd. Střepec, pce, m., tricamen, zastr. Bhmr.
Střepek, pku, m. (střípek), ein alter,
leichter Schuh. U Olom. Sd. Vz Střep. Střepělosť, i, f. — starosť, Sorge. Z víry
pro svou k věcem světským s. vypadli. Sš. J. 148. S. zlá, k zlému; s. k zevnějším vě- cem. Sš. I. l78., 179. (Hý.). Střepení, n., das Auftrennen, vz Střepiti.
— S. := třepení, die Fransen. S. zlaté, stří- brné. Č. Střepení, n. = starání-se, pečování, sna-
šení-se, das Sorgen, Bemühen, Bestreben. Láska k Bohu záleží za tohoto života ve s., jímž tvor hledá dobra svého, ale v budou- cím životě záleží v pokoji, kterýmž v dobru svém spočívá. Sš. Mr. 51. (Hý.) Střepený, -en, a, o, zerfasert, mit Fransen
besetzt. — čím : korouhev zlatem střepená. Hdk. Střepeuičko, a, n. = střepení, die Fräns-
chen. D. 1. Střepěti, ěl, ění, zastr. = starati se,
besorgt sein, sich kümmern; směřovati, zie- len, streben. — abs. Ano Antichrist střepí, tak že čeká. Hus I. 406. — k čemu: Aby všemožně k věcem nebeským s-li; Ke zlému se kloně a střepěje; Ješto k nebeským vě- cem s-pÍMe; Vše, k čemu člověk neustále střepí; Nýbrž k věcem jen tělesným střepí; Blažen, kdo nestřepí k věcem, jejichž ztráta trápí. Sš. I. 213., 179., II. 180., 221., J. 103., L. 159. (L. 177.; Sš. Bs. 180. — Hý.). Protož najlepšie učenie by bylo mně i mým rovném nestřepěti k časným věcem myšlením neb žádostí, jakož tělestní lidé střepie; Jedné ku povýšení v světě s-me; Lidé jedné k té službě obecně s-pie. Hus I. 62, 243., II. 349. — kde. Nejposlednějšie věc tobě ži- vému jest duše od těla rozdělenie, při čemž budú čertie s., aby duch vzěli; Když bude duše mieti z těla vystúpiti, okolo niež ďá- blové jako lvové budú s. Hus. III. 135., 138. — aby. Tu musí s, aby pánu ve všem uhověl. Hus III. 110. (Tč.) 2. Střepěti = hleděti. — nač. Střepě naň
nasytiti očí nemožeše. Mš. 15. stol. Střepice, e, f. = prejz, der Preisziegel. D.
Střepina, střepinka, y, f. = kus střepu,
střep, Scherbe, f. Střepiny hliněných nádob. Kom. S-nou něco ostruhovati. V. Zseschla jako s. Ž. wit. 21. 16. Čím hrnek za novu navře, tím potom i s. páchne. Mus. S. skla. Dch. — S. = skořepinka ušní, úško ote- vřené, boltec, die Ohrmuschel. Nz., Krok. Střepinatý = střepnatý. Miner. 117.
Střepinný = hliněný, Scherben-. S. ná-
doba. Br., Sš. II. 245. Střepinový, irden. S. nohy. Karyon 23.
Střepiti, il, en, ení; střepovati = v hro-
madu třepiti. Ros. — S., lépe: ztřepiti, tře- |
pení dělati, auffasern, faserig machen, auf-
krausen. Ros. Strepitoso, v hud., it. — hlučné, hřmotně.
Mlt. Střepňa, ě, m., zastr., správce, der Sach-
walter. Výb. I. 171. Cf. lat. satrapa, rus. strjapčij = advokat. Výb. Střepnatosť, i, f., die Seherbenartigkeit.
Jg.
Střepnatý, scherbenartig. S. žába (želva),
die Schildkröte. Kom. Střepnice, e, f. = střepina, irdenes Ge-
fäss, die Scherbe; želva, die Schildkröte. Ros. — S., Schalthier, n. Střepník, a, m., die Schildkröte. Šm.
Střepnouti se = sraziti se, gerinnen.
Mléko se s-plo. U Jižné. Vrů. 1. Střepný = hubený, slabý, schwach, ma-
ger. S. jalovice. U Rychn. Msk. 2. Střepný = hliněný, irden, Scherben-.
Ms. Bel. 141 Střepňovka, y, f. — střepník.
Střepotati = střepati. Slovn. Bern.
Střepový = střepinný, Scherben .
Střepožlutý, testaceus. Rst. 498.
Střepucha, y. f., spyrius, druh želvy.
Krok. I. c. 127. Střesa, y, m., osob. jm. Pal Rdh. II. 126.
Střeseni, n., die Zusammen-, Herabschüt-
telung. S. údův od vezení, od zimnice. Us. Vz Střásti. Střesený; střesen, a, o, geschüttelt. Míra
s. Hus II. 268. — od čeho: od jízdy. Jel. Streskotati = stroskotati. Slov.
Střesolka, y, f., skalník, kamenář, srka-
vec, brtes, silvia gutture albo, das Weiss - kehlchen. D. Strestání, n., die Bestrafung. Žer. 349.
Lesť a jakákoli jiná neprávnosť poručníkuv nad statky sirotčími provedená k slušnému s. buď přivedena. Kol. 52. Strestaný; -án, a, o, bestraft.
Střesný, erschütterlich. Nestřesná ctnosť.
Sen. ms. Strestatel, e, m., der Bestrafer. Jg.
Strestatelka, y, strestatelkyně, ě, f.,
die Bestraferin. Jg. Sírestatelnosť, i, f., die Bestrafbarkeit,
Sträflichkeit Kram. exc. Strestatelný, bestrafbar; sträflich. Vus.
Strestati, strestám a stresci; strestávati,
bestrafen. — co: hříchy. V. — Flav. — koho na čem, co na kom. S. koho na hrdle. Záv. Neposlušenství na kom s. Reš. — koho čím (jak): vazbou. Us. Válečným způsobem je strestali. Br. S. někoho věze- ním, mrskáním, bitím podlé zasloužení. Žer. 350. — koho zač. Pomni, synku, pomni na to, že tě pán Bůh stiesce za to. Sš. P. 229. — že. Šak tě pán Bůh stresce, že cho- díš za panenkó když ona tě nechce. Sš. P. 304. — Vz Trestati. Střeščidlo, a, n. = třeštidlo, potřeštěný
člověk. Mor. Tč. Střeščík, a, m. — osob. jm. Mor. Sd.
Střešenka, vz Střešně.
Střešice, e, f. — deštník, der Regen-
schirm. D. Střešina, y, f. = co ku střeše náleží, das
Dachwerk. Na Ostrav. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (706)  Strana:707  Další (708) |