Předchozí (707)  Strana:708  Další (709) |
|
|||
708
|
|||
|
|||
Střešinka, y, f. = malá střešně strom
i ovoce. Na mor. Drahansku. Hý. Střešisko, a, n. == stará, špatná střecha,
altes, schlechtes Dach. Us. Tč. Střeška, střešička, y, f. = malá střecha,
das Dächlein. Us. Dch., Tč., Bdl. Vz Střecha. Střešňák, a, m. osob. jm. Šd. — S., u,
m., střešňová bublanina, jídlo z mouky, hou- sek, vajec, mléka, cukru a střešní, Kirsehen- auflauf, m. Střešně, ě, třešně, ě, střešnička, třeš-
nička, y, f, z lat. cerasus, řec. v.tqaoóq, vz více v Mz. 25. Na Slov. čerešňa, ve Slez. a na Mor. střešňa, střešenka, střešinka. Klš., Tč., Hý. S. strom i ovoce, die Kirsche. Vz Třešně. S. sladké, bílé, vlaské, duracina, Ammeren; černé, actiana, die Schwarzkir- schen, V.; planá, lesní (ptačnice), die Holz-. Třešně (chrupavka), cerasus Mahaleb, die Pelz-. T. sedmihradská. — T. pozemní (viš- nička), der Zwerg-. — T. židovská (mochyně), physalis alkekengi, Linn., halicacabus, Reš., die Judenkirsche. T-ě na obdélných stop- kách visí, hamrale na kratičkých. Kom. J. 119. Je vás jak vrabců na střešní (mnoho). Us. Klš. Že je Janko porubaný, pod stře- šenkú pochovaný; Vyprovoď mia přes to pole až po ty střešenky malé; Nasadil jsem střešenečku v humně, dá-li pán Bůh, že se pro mne ujme; Jak budě měć vrba strešňu, to ja se će děvča vezmu. Sš. P. 112., 385, 599. (Tč.) S velikými pány není dobře třešní jísti. V. Střešňoví, třešňoví, n., Kirschbäume.
Ros. Střešňový, třešňový, Kirsch-. S. strom,
pecka, dříví, barva, ovoce. Us.. D. Střešný, Dach-. - Býlí s. (herba tecto-
rum). BO. S. sěno. Žalt. wit. 128. 6. Střešovice, dle Budějovice, ves u Prahy.
PL. Střeštěnosť, vz Ztřeštěnosť.
Střeštěný, vz Ztřeštěný.
Střeštík, a, m. = střeštěnec. Mor. Břk.
Stret, u, m. = tuk, das Fett. Maso bez
s-tu. U Rychn. Msk. Střet, u, střeta, y, f., střeť, i, f. =
potkání, naproti, die Begegnung. Na střetu jemu vyšli, v ústrety. Na Slov. V střet ně- komu jíti. Výb. I. 6. Byla to pravá střeta s Pánem; Leč to byla svatá s hříchem střeta. Sš. J. 47., Bs. 206. A rozkoš rajské vnady mu vycházela v střetu. Sš. Sm. bs. 108. (Hý.) Střetiti, vz Střetnouti.
Stretnatý = plný stretu, tučný, fett. To
sádlo je s. U Rychn. Msk. Střetnolistý lomikámen, saxifraga appo-
sitifolia. Krok III. 396. Střetnouti a střéci, tnul a tl, ut, utí;
střetati, střetávati, střetiti, dříve a na Slov. = potkati, begegnen. Št. — koho: Všady mne pojímá a střetá obvina. Nitra 14. 143. Střetne vás jeden člověk nesa čbán vody. ZN. Když se vráti, střěte jej jediná dci jeho; Posel střetne posla, BO. Absolon střetl sluhy Davidovy. Bj. — Baiz., Smil v. 2024., Koll. — (se) s kým. Naliť oruženi s nimi střetnu. Rkk. 49. Kdež se jí (hříšnosti) s úchvalou nějakou střetiti nepřijde. Sš. I. 78. Když biechu v králově domu, střetnu |
! sě s jejie mateří. Kat. 189. Rozkoš tého světa
j se smrťú se stretá. Na Slov. Tč. — St. skl. V. 3., Bibl. — kde. Tu Pána v bleskotách střetí. Sš. Hc. 98. Tak vnitř chrámu krásku mou- drost střetíš. Sš. Bs. 166. (Hý.) Střetnem se tam pod zeleným javorem. Sš. P. 527. Avšak na cestě se s ním střetnuli. Sš. J. 80. Koho střetneš na ulici i z malého stavu, pozdravit ho nezanedbaj s poníženú hlavú. Slov. Tč. Děvečka pěkná střetši jej na ulici do svého jej domu pojala. GR. — se v co. Doniž bychom se nestřetli všichni v jednotu viery. Trakt. 15. stol. Střetný = střetnoucí, begegnend. S. list)".
Rostl. Cf. Střetolistý. Střetolistý — s listy proti sobě stojí-
cími. S. zmnožan, gnidia appositifolia. Rostl. III. a. 120. 17. Stretosloví, n., nauka o učeném stre-
fování, die Eristik, gelehrte Streitlehre. Vz Stretověda. Šm. Stretování, n., das Streiten. Učené s.
Stretověda, y, f. = sjtretosloví. Šm.
Stretovný, eristisch. Šm.
Stretto, it., krátce, rychle, úsečné. S. N.
Střetnžel, e. m., ves u Ml. Vožice.
Střevač, e, m., ves u Jičína. — S.. vz
Třevač. Střevce, e, n., alsine media, das Vogel-
kraut, rostl. S. žabí, kuřímor, anagallis, das Gauchheil, V., das Wuthkraut. D. — S. kuří, anagallis arvensis, der Mäusedarm. D. Střevelna, y, f., ves u Něm. Brodu.
Střeví, třeví, n. = obuv, Schuh, m.
Bez s. (bosý). V. S. sedlské. Reš. Střevíc (zastr. čřevíc), třevíc, e, stře- víček, třevíček, čku, m., ve Slez. třevík, na Slovensku črevíc, črevík, na Mor. střív, střívě. S., prípona -íc (icb). Mkl. B. 293. S., gt. pl. střevíců a střevíc, V., střevíc: Št. N. 97. Pár střevíc. Bž. 87., Hus III. 179., Dh., Ben. V. Der Schuh. S. = obuv nízká, která jen chodidlo, vrch a patu nohy při- krývá a nejvýše ke kotníkům sahá. S. ře- zaný, bodaný, dřevěný {dřevěnky, trepky, dřeváky, krpce), bez nártu, V., k tanci, plstěný, D., lehký, St. skl., mužský, ženský, taneční, balletní, svrchní {kaloše), plsťový {bačkora, bůfy), bez opatku: pantofle; pouhý podšev s řeménky: sandál, s. ku klouzání: brusle, kosle, kraple, Můstky, S. a Ž. (Valter); tu- recký, nízký, obrácený, kožený, lýkový (lapty), hubatý (Bundsch.), dětský, noční, s knoflíčky, s nožními stužkami, s oušky (kočárky), vojenský, myslivecký, s korko- vými podešvy, s rozparkem, Šp., gummový. hamtavý, Klumpschuh, Dch., na jehlu. Kh. S. kožený = koženek; selský = krabatiny; s. s řeménky = krpce; plstěný nebo kožený s chodidlem dřevěným, ku vrchu řemením připevněným =: bác, báce; valaský = jan- čarky, topanky, kratice; dětský — chrastor; starý a špatný= křampa, škrampál, křampál, šupka, šám, škarpál, šuchty, šokty, čucha, křáp, chlástora, střevíc křampavý; řezaný n. bodený = šut. Vrchní část! s-ce = ohlavek; j nárt, das Oberleder am Schuhe. Šm. Pár neb dvé střevíců. D. Přezka od s-e, řemí- nek od s-e, kartáč na s-e, D., okrasa stře- víc. Ben. V. S-e obouti, do s-ů obouti, |
||
|
|||
Předchozí (707)  Strana:708  Další (709) |