Předchozí (709)  Strana:710  Další (711) |
|
|||
710
|
|||
|
|||
klobásy dělá řezník. Kom. S-a z sebe točiti.
Dal. Střevní dna běduje s-a. Kom. Zauzlení s-a do sebe. Ja. Vycházeni s-a. Ja. Míti zření v s-ách. Sych. Postonává na dnu v s-ách. Sych. S-a vykuchati. Aqu. Obchod se střevy, die Darmhandlung. Dch. Odměšek tenkého s-a, das Dünndarmsekret. Nz. lk. Vlastní chvála smrdí jako střeva porušená. Slov. Tč. Ze spatření a ohledání střev ho- vadských hádati. V. S. se vypnulo, vypu- čilo; s. vystouplo, vykynulo, vyšlo, vyply- nulo. Lk. — S. — vnitřnost, zvl. žaludek, der Bauch, Magen, Kragen, das Innere. S. naprati. Nesyté, nenasycené, vlčí s. = žrout. V. Pravé vlčí s. č. Má vlčí s-a (= žrout). Lom. Dá-li se do žvastání, střeva se mi kormoutí. Sych. S-a ve mně hladem křehotají (mám hlad). Sych. Vz Žrout. — S. = vnitřnost, útroba, srdce, mysl, das Innere. Skrze s-a milosrdenství. V. Pohnuta jsem s-y smilování. Troj. S-a svá otvírati. Záv. Sv. sbor (sněm basilejský) s-va ma- teřské lásky Cechům a Moravanům okázati míní. 1433. Ktož by měl statek tohoto světa a vidělby bratra svého, an núzi trpí, a za- vřel by s-a svá od něho, kterak láska božie v něm přebývá ? Hus I. 141, 452. — S. = hadice (u stříkačky). Us. Hk. — S. = troup, hlupák (v obec. mluvě), der Tölpel. Ty střevo! Us. Střevohled, a, m., haruspex, der Wahr-
sager aus den Eingeweiden. Aqu. Střevokam, u, m., Kololith. Mus. 8. 435.
Střevopravec, vce, střevopravce, e, m.
= střevohled. Br. Střevopravectví, n., die Wahrsagerei
aus den Eingtnveiden. Jg. Střevopraviti, il, en, ení, aus den Ein-
geweiden wahrsagen. Jg. Střevovec, vce, m., der Gekrösstein. Mi-
ner. 249. Střevověštba, y, f, = střevopravectví.
Střevový = střevní. Ssav. 82.
1. Střez (zastr. sřez), zřez, dřez, třez,
u, střízek (zastr. sřízek), dřízek, třízek, zku, m. == nádoba dřevěná, škopek, okřín, der Kübel, V., hlavně k mytí nádobí, das Spülschaff, Scheuerschaff, Reibschaff, die Waschdöse, der Kübel. Ve s-zu kuchyňské nádobí mýti. Vz Kuchyňský. Us. — S. = velký kbel na kvasnice v pivovářích, der Hefenkübel. Us. — S. nalévací (k nalévání piva), der Schenktisch, Bierständev, das Schenkfass. Us. — S., a, m., osob. jm. Pal. Rdb. II.126. 2. Střez, gt. strzi, f., zastr. = střen, das
Mark. S. cedrová, medulla cedri. BO. Střezenice, něm. Drössing, městys v Doln.
Rakousích. Pal. I. 1. 36. Střezenství, n. = střízlivost, sobrietas,
zastr. BO. Střezetice, ves u Kr. Hradce. Vz S. N.
Střezibor, a, m., os. jm. LS.
Střezicha,y, f., osob. jm. Pal. Kdh. II. 126.
Střeziměřice, něm. Ziesmitz, ves u Ja-
roměře. PL. Střezimír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126., Děj I. 2. 14., Tk. I. 625. Střezimir, e, m., ves a) u Sudoměřic,
b) u Klatov. PL. Vz S. N. |
Střezislav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh.
II. 126. Střezislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126, Děj. I. 259. Střezivoj, e, m., osob.jm. Pal. Rdh II. 126.
Střeživý = střízlivý.
Střezka, y, f., osob.jm. Pal. Rdh. II.126.
Střezlivosť, vz Střízlivost.
Střezlivý, vz Střízlivý.
Střezov, a, m., Strösau, ves u Chomu-
tova. PL. Střezvě = střízlivě, zastr. BO., ZN.
Střezvosť, i, f. = střízlivost, zastr.
Střezvý = střízlivý. Víno piješ-li skrovně,
budeš střezev. BO. Rovný jest život lidem střezvým; Napitie s-vé. BO. Který s. život vede, dycky dobře jede. Mor. Tč. Střež, i, f., die Schur. Vlna obojí s-ii
jaré i ozimé. Zř. selské. Střežba, y, f., strsl. stréžьba — střežení.
Mkl. B. 214. Střežce, e, m. = strážce.
Střežení, das Bewachen, vz Stříci. Z.
wit. 18. 12. Střežík, a, m., pistricus. Bhm.
Střežimský. S. jablko. Us.
Střežiti, vz Stříci.
Sířežně, vorsichtig. Káže Jaroš s. ustou-
piti. Hdk. Lum. V. 258. Strh, u, m. = strhnutí, das Ab-, Zusam-
menreissen. Jg. Dítě pláče do strhu. Us. Strhadlo, a, n., sergum, zastr. Rkp. pís.
— S, ves u Plánice. Strhadly, dle Dolany, ves u Klatov.
Strhanec, nce, m. = strhaný člověk, ein
zerlumpter Mensch. Mor. Tč. — S. = stržená voda, z řečiště hlavního odvedená. U Přer. Kd. — S., jm. polnosti na mor. Zlínsku. Brt. Strhání, n., die Abbrechung, Zusammen-
reissung. Jg. Strhanina, y, f. — onuce, Fetzen, m.
Kom. Strhaný, gerissen. S. pře (zlá, nespra-
vedlivá). Smrž. S. šaty. V. S. chalupa, Jel.. Us.; něco strhaného zašiti. V. S. zrak, oči (vyhaslé), gebrochene Augen. Nz. lk. — čím. Plachty větrem s-né. Prací s-ný. Us. Dch. — jak. Ta šňůra hedbávná na pole s-ná, nevěř, milá, nevěř, šak je láska planá. Sš. P. 220. 1. Strhař, e, m. = strouhař, soustružník.
Vašek. 2. Strhař, e, m., ves u Tišnova na Moravě.
Té. Strhaře, ves a) u Lubence, b) u Blovic.
S. N. Strhařov, a, m., vsi a) u Benešova v Bu-
děj., b) u Čern. Kostelce, c) u Jesenic. Vz S. N. Strhát, u, m. = šat sedraný, zerrissenes
Gewand. V Krkonš. Kb. Strhati, vz Strhnouti.
Strhávání se ze sna. Slov. Dbš. 6.
Strbavky, pl., das Grobwerg. Šm.
Strhlec, hlce, m. = zvrhlec, ein Ab-
artiger. Jg. Strhlý, kdo se strhl, zvrhlý, degener, ab-
artig. — S., stržený. Strhlé oči (pass.), ab- gestorben. Us. |
||
|
|||
Předchozí (709)  Strana:710  Další (711) |