710

klobásy dělá řezník. Kom. S-a z sebe točiti.
Dal. Střevní dna běduje s-a. Kom. Zauzlení
s-a do sebe. Ja. Vycházeni s-a. Ja. Míti
zření v s-ách. Sych. Postonává na dnu
v s-ách. Sych. S-a vykuchati. Aqu. Obchod
se střevy, die Darmhandlung. Dch. Odměšek
tenkého s-a, das Dünndarmsekret. Nz. lk.
Vlastní chvála smrdí jako střeva porušená.
Slov. Tč. Ze spatření a ohledání střev ho-
vadských hádati. V. S. se vypnulo, vypu-
čilo; s. vystouplo, vykynulo, vyšlo, vyply-
nulo. Lk. — S. — vnitřnost, zvl. žaludek,
der Bauch, Magen, Kragen, das Innere.
S. naprati. Nesyté, nenasycené, vlčí s. =
žrout. V. Pravé vlčí s. č. Má vlčí s-a
(= žrout). Lom. Dá-li se do žvastání, střeva
se mi kormoutí. Sych. S-a ve mně hladem
křehotají (mám hlad). Sych. Vz Žrout. —
S. = vnitřnost, útroba, srdce, mysl, das
Innere. Skrze s-a milosrdenství. V. Pohnuta
jsem s-y smilování. Troj. S-a svá otvírati.
Záv. Sv. sbor (sněm basilejský) s-va ma-
teřské lásky Cechům a Moravanům okázati
míní. 1433. Ktož by měl statek tohoto světa
a vidělby bratra svého, an núzi trpí, a za-
vřel by s-a svá od něho, kterak láska božie
v něm přebývá ? Hus I. 141, 452. —
S. = hadice (u stříkačky). Us. Hk. —
S. = troup, hlupák (v obec. mluvě), der
Tölpel. Ty střevo! Us.

Střevohled, a, m., haruspex, der Wahr-
sager aus den Eingeweiden. Aqu.

Střevokam, u, m., Kololith. Mus. 8. 435.

Střevopravec, vce, střevopravce, e, m.
= střevohled. Br.

Střevopravectví, n., die Wahrsagerei
aus den Eingtnveiden. Jg.

Střevopraviti, il, en, ení, aus den Ein-
geweiden wahrsagen. Jg.

Střevovec, vce, m., der Gekrösstein. Mi-
ner. 249.

Střevověštba, y, f, = střevopravectví.

Střevový = střevní. Ssav. 82.

1. Střez (zastr. sřez), zřez, dřez, třez,
u, střízek (zastr. sřízek), dřízek, třízek,
zku, m. == nádoba dřevěná, škopek, okřín,
der Kübel, V., hlavně k mytí nádobí, das
Spülschaff, Scheuerschaff, Reibschaff, die
Waschdöse, der Kübel. Ve s-zu kuchyňské
nádobí mýti. Vz Kuchyňský. Us. — S. =
velký kbel na kvasnice v pivovářích, der
Hefenkübel. Us. — S. nalévací (k nalévání
piva), der Schenktisch, Bierständev, das
Schenkfass. Us. — S., a, m., osob. jm. Pal.
Rdb. II.126.

2. Střez, gt. strzi, f., zastr. = střen, das
Mark. S. cedrová, medulla cedri. BO.

Střezenice, něm. Drössing, městys v Doln.
Rakousích. Pal. I. 1. 36.

Střezenství, n. = střízlivost, sobrietas,
zastr. BO.

Střezetice, ves u Kr. Hradce. Vz S. N.

Střezibor, a, m., os. jm. LS.

Střezicha,y, f., osob. jm. Pal. Kdh. II. 126.

Střeziměřice, něm. Ziesmitz, ves u Ja-
roměře. PL.

Střezimír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126., Děj I. 2. 14., Tk. I. 625.

Střezimir, e, m., ves a) u Sudoměřic,
b) u Klatov. PL. Vz S. N.

Střezislav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh.
II. 126.

Střezislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. II.
126, Děj. I. 259.

Střezivoj, e, m., osob.jm. Pal. Rdh II. 126.

Střeživý = střízlivý.

Střezka, y, f., osob.jm. Pal. Rdh. II.126.

Střezlivosť, vz Střízlivost.

Střezlivý, vz Střízlivý.

Střezov, a, m., Strösau, ves u Chomu-
tova. PL.

Střezvě = střízlivě, zastr. BO., ZN.

Střezvosť, i, f. = střízlivost, zastr.

Střezvý = střízlivý. Víno piješ-li skrovně,
budeš střezev. BO. Rovný jest život lidem
střezvým; Napitie s-vé. BO. Který s. život
vede, dycky dobře jede. Mor. Tč.

Střež, i, f., die Schur. Vlna obojí s-ii
jaré i ozimé. Zř. selské.

Střežba, y, f., strsl. stréžьba — střežení.
Mkl. B. 214.

Střežce, e, m. = strážce.

Střežení, das Bewachen, vz Stříci. Z.
wit. 18. 12.

Střežík, a, m., pistricus. Bhm.

Střežimský. S. jablko. Us.

Střežiti, vz Stříci.

Sířežně, vorsichtig. Káže Jaroš s. ustou-
piti. Hdk. Lum. V. 258.

Strh, u, m. = strhnutí, das Ab-, Zusam-
menreissen. Jg. Dítě pláče do strhu. Us.

Strhadlo, a, n., sergum, zastr. Rkp. pís.
— S, ves u Plánice.

Strhadly, dle Dolany, ves u Klatov.

Strhanec, nce, m. = strhaný člověk, ein
zerlumpter Mensch. Mor. Tč. — S. = stržená
voda, z řečiště hlavního odvedená. U Přer.
Kd. — S., jm. polnosti na mor. Zlínsku. Brt.

Strhání, n., die Abbrechung, Zusammen-
reissung. Jg.

Strhanina, y, f. — onuce, Fetzen, m.
Kom.

Strhaný, gerissen. S. pře (zlá, nespra-
vedlivá). Smrž. S. šaty. V. S. chalupa, Jel..
Us.; něco strhaného zašiti. V. S. zrak, oči
(vyhaslé), gebrochene Augen. Nz. lk. —
čím. Plachty větrem s-né. Prací s-ný. Us.
Dch. — jak. Ta šňůra hedbávná na pole
s-ná, nevěř, milá, nevěř, šak je láska planá.
Sš. P. 220.

1. Strhař, e, m. = strouhař, soustružník.
Vašek.

2. Strhař, e, m., ves u Tišnova na Moravě.
Té.

Strhaře, ves a) u Lubence, b) u Blovic.
S. N.

Strhařov, a, m., vsi a) u Benešova v Bu-
děj., b) u Čern. Kostelce, c) u Jesenic. Vz
S. N.

Strhát, u, m. = šat sedraný, zerrissenes
Gewand. V Krkonš. Kb.

Strhati, vz Strhnouti.

Strhávání se ze sna. Slov. Dbš. 6.

Strbavky, pl., das Grobwerg. Šm.

Strhlec, hlce, m. = zvrhlec, ein Ab-
artiger. Jg.

Strhlý, kdo se strhl, zvrhlý, degener, ab-
artig. — S., stržený. Strhlé oči (pass.), ab-
gestorben. Us.