711

Strhnouti, strhnu, strhni, hna (ouc), hnul,
ut, utí a (strhu, stržeš atd., zastr.), strhl,
stržen, ení; strhati, strhávati, strhovati. —
S. = dolů strhnouti, moci sníti, herabreis -
sen: odtáhnouti, abziehen, abhalten; stá-
hnouti, spustiti, abziehen, ablassen; stáhnouti,
stočiti, slíti, abziehen, ablassen; dohromady
trhnouti, stáhnouti, shromážditi, zusammen-
ziehen, zusammenreissen, mit Gewalt ver-
einigen ; způsobiti, ztropiti, erregen; roztr-
hati, abreissen, abnützen; zničiti, zhubiti,
zusammenreissen, ruiniren ; se = utrhnouti
se, spadnouti, herabreissen, brechen, nieder-
fallen; roztrhnouti se, reissen, zerreissen;
polámati, porouchati se, sich verheben, im
Heben verrenken; protrhnouti se, zerreissen,
durchbrochen werden; opustiti, spustiti se,
abfallen, verlassen, abtreten, von Jemanden
lassen: spojiti se, sejíti se, zusammen
kommen; svrci se, abarten; povstati, zbou-
řiti se, entstehen, unversehens kommen,
anheben, sich erheben. Jg. -- co, koho:
střechu, klíč (stáhnouti), dům, zeď, ovoce,
Us., listí, stany, struny, mlýn, D., někoho
(opiti; poraziti; vyhubovati mu. herunter-
reissen, verreissen), víno (stáhnouti; slíti;
smíchati), len (z hruba česati), šaty (roztr-
hati, V.), most, dluh, Dch., smích (způso-
biti, stropiti), vojsko (sebrati). Us. Nemoc
(neštěstí) ho strhla (zhubila). Us. Strhl 5
holeb piva (vypil). Us. Trh je trh, jen aby
jeden druhého strh (ošidil). U Rychn. Ntk.
Já to sám nestrhnu (nezmohu). Us. Šd. Keď
do izbečky kráčela, zelený vjének, zlatý
prstének strhala; Má panenko krásná, ne-
strhaj mia zjasna, trhaj mia na podzim, až
sa já zhotovím. Sš. P. 251., 417. Strhše mój
vlastni rybnik i vylovili mi jej Půh. TI. 301.
— co, se odkud. Vše s něho strhali. Ros.
Já jsem s ní sotva oči strhla. Us. Vk. S koní
sedla s. Us. Já jsem celý ztvrdnul, jak mi
obrajt strhnul tu háru ze zádů. Sš. P. 536.
Strhl jí s hrdla ty věci; Strhl ho se stolice.
NB. Tč. 240., 107. Někomu kabát s těla s.
D. Někoho s koně s. Zámky s dveří s. Víno
s kvasnic s. (stáhnouti). Us. Strhli s pole
vojskem (odtáhli). Jg Vodu z rybníka s.
Us. Tu strh se s toho i prodal jinému. Půh.
II. 282. Oneš nedočkav jich vyrčení strhl
se s nich i pohoní mě. Půh. II. 192. Šaty
s něho strhal. Vítr od půlnoci se strhl. Har.
I. 89. — co čím. Střechu háky s. Jedním
hmatem hromadu housenek s haluze strhl.
Sych. S. se prací. Us. Šd. Nedal se hněvem
s. Us. Dch. — co, se komu. Strhali mu
střechu. Us. Strhnuť si nemoc (vyleknutím).
U Opav. Klš. Turka si nevezmu, radš si
hlavu strhnu. Dyž pryč odcházela, otci hlavu
strhla, macoše uryla; Já tam na ně přindu,
obóm hlavu strhnu. Sš. P. 145, 161. Mly-
náře mi jal a také stavy mi strhal. Půh. II.
188. Kuklu pokrytství mu strhli. Sych. Koni
podkovy s. Strhal se mu provaz na dvou
místech. Pref. Zuby se mu strhly. Kld. —
co, se kam (nač, k čemu, v co, do
čeho). Strhl svíčku na sebe. Hvězdy na
zem s. Jel. Někoho k zemi s. Us. Vojska
v hromadu s. (sebrati). V. Vojsko se v hro-
madu strhlo (spojilo se). Vrat. Moc na sebe
s. Us. Dch. Strhly se na ni klepy. Us. Zkr.

Veškeren hněv na Pavla strhnul se. Sš. Sk.
171. Nedal se ku přestupkům s. Us. Dch.
Strhli se (sešli se) do města. V. Strhše se
k Plzni táhli k lesu. Kn. — co (komu)
na čem. Dělníku na mzdě s. D., Ml. Něco
někomu na koupi s. Us. co, koho, se
z čeho Smích si z něho s. Strhnou panny
z tebe řehty. Puch. Někomu ze mzdy s. Šm.
Studenta ze škol s. Šd. S. se ze sna. Slov.
Dbš. 6. Někoho z učení s. Us. Brt. Ze své
vůle Boha se strhli. Štelc. Lidi z pořádných
soudů strhovati (odtahovati). Apol. Ta krmě
bývá mrzka, z kteréž sě komu nemoc ztrhne.
Št. — koho od čeho (odtáhnouti): od škol.
Jg. Poňvadž sú se od listuov strhli a prá-
vem hledali, tehdá pánům se zdá, aby . . .
Půh. I. 202. — se proč. Strhej se pro jiné,
za to tě strhají. Wer sich hat zerrissen,
dem wird aufs Grab geschissen. — čeho:
vody (něco vody z rybníka vypustiti). Ros.
— se. Strhne se rybník, oblak, vítr (po-
vstane), bouřka (V., Kom.), bitva (Sych.),
kus skály, hráz, oheň, válka, rvačka, mela,
Us., mračno, boj, liják, hádka. Us. Dch. Co se
tu strhlo? Dch. Dal se s. Us. Strhl se křik.
Šd. Strhla se tam víchora, pazdeří nám po-
brala. Sš. P. 676. Doběhla tam kvačka, hned
se strhla rvačka. Sš. P. 704. Lenoch se str-
hal, že nechtěl dvakrát jíti. Us. Šd., Č. M.
135. — se, koho kde: v kříži. D. V tom
místě se strhli (sešli). V. Na moři vítr se
strhl. Výb. II. 56. Někoho na žebříce s. =
mučiti. Ros. Taký se zmatek mezi nimi
strhl. Us. Najednou strhne se mu nad hla-
vou šumot. Ér. Čít. sl. 27. - se na koho
= napadnouti. Kuth., Mus., Šm. — koho
n. se koho, se čeho (opustiti) Mne pak
Boha strhni (odtáhni od něho). Hlas. Tudy
se správy boží s. chtěli. V. Strh se Boha a
chytil se ostudy. Us. u Rychn. Črk. Dobře
ji tak, proč se strhla Boha. Us. Náramná
částka lidu Boha pravého se strhla; Ale že
se opět strhujete Krista; Musili s. se vyso-
kých nadějí a čák o messiáši; Byla to svr-
chovaná žalost', že vlastní apoštolé jeho se
strhli, ano jeden z nich jej zradil. Sš. I. 113.,
II. 49., J. 105., Mr. 65. (Hý.). S. se práva
(právem opovrci). V. Se Boha, Us., Knst.,
Br., rukojmí (spustiti se jich) s. J. tr. —
Kom., Skl. II. 109., Sych., Th. — se s kým
(kde) sraziti se, spojiti se, sjíti se. Strhli
se Pražané s Prokopem Holým u Plzně. V.
Strhli se s nimi u hradu. Háj. Dampir strhl
se s Kunem u Čáslavi. Dač. I. 355. Ozna-
muje mi, že se Němci již s králem strhli.
Žer. Strhli se oba s vojsky svými na poli
v Rakousích. V. — kdy. Do večera to
jistě strhneme (doděláme). Us. Šd. V pon-
dělí strhlo se povětří veliké. Dač. I. 141. Ach
do kraja záhonečku, do kraja, aby smetě mohli
strhat do jara. Sš. P. 513. Tehdy jedné noci
strže se vietr veliký na moři. Výb. II. 56.

Strhnutí, n., vz Strhnouti.

Strhnutý; strhnut, a, o, vz Strhnouti.
S. řeč, gebrochen. D. — v čem: v ledvích,
lendenlahm. Rk.

Strhovač, e, m., der Ab-, Zusammen-
reisser. Jg.

Strhovačka, y, ť. = řídká vochle, die
gröbere Hechel. Vz Pačiska. — S. = ná-