713

od s-a, šestnáctilotové s.; s. čistiti, přepalo-
vati, přepouštěti; s. se leskne. D. S. jiho-
americké, lesknaté, listěné. Vz KP. IV. 288.,
213., 225. Na s-e jídati. Us. Mnoho peněz
míti na s-e. V. Nářadí od stříbra (též jen:
stříbro). Us. Stůl od s-bra. Chč. 627. S. tři-
náctilotové, dvanáctilotové, jakosť s-a; s. ka-
palné, přepálené, Blick-, přepalované; odhá-
něti s., kupelliren. Nz. Roztok stříbra. Us.
Stříbro bité (v plíšky rozkované k postři-
břování dřeva a desek kněh). Vys. Komorník
nad s-bry, der Silberkämmerer. J. tr. S. kry-
chelné, hexaedrisches o. gediegenes Silber.
Nz. Je na to jako žid na staré s. Us. Msk.
Koflíky a střiebra mu pokradl a ujel s tiem
pryč. Když jsme dělali v šachtách o stříbro
pracujíce. NB. Tč. 5., 272. Přehánění a Či-
stění s-a. Sš. Db. 226. Mám křescjany vy-
kupić toho dne s velikým veselím a ně
stříbrem ně zlatem, svým nejdražším živo-
tem ; A od stříbra a od zlata cely se měhta;
Co si tak bohata vod samýho s-bra. Sš. P.
24., 549. (Tč.). Zlato čistotu rozumu duchov-
nieho, s. zvuk výmluvnosti znamená; Vý-
mluvnost božie, výmluvnost' čistá, s. ohněm
zkušené. Hus III. 20., 40. S. nalézá se v ži-
lách kamení prahor v podobě plechů, drátu,
nitek a v kusech jinými nerosty porostlých;
s. bílé, hnědé (v přírodě), kujné, tažné; s.
míchá se se zlatem, mědí, železem. Vz Kov.
Bř. Za přísadu dává se s-u něco mědi. Pt.
Hřivna s-a. Us. Ta ruda má v sobě mnoho
s-a. J. tr. — S. = peníze, Geld, Silbermünze.
V. Sto zlatých na s-e. Sych. Nádavek na
stříbro, das Silberagio. J. tr. Nabyl mnoho
s-a. V. S., zlato pobrachu. Rkk. Žádosť s-a.
V. Peníze na s-e. J. tr. Půjčka ve s-e. Šp.
— S. třaskavé, das Knallsilber. Vz KP. IV.
722., Šík. 421., 349., Pr. Chym. 268. — S.
kočičí, das KatzensilbeR, Frauenglas; mečíř-
ské, das Schwertfegersilber; malířské, plát-
kové, das Malersilber, Silberblättchen. Jg. —
S. nové, Neusilber, n. Vz Schd. II. 54., KP.
IV. 127., čínské, vz KP. IV. 288. — S. živé
= rtuť, das Quecksilber, argentum vivum.
Vrtký jako živé s. Plk. Má živé s. v hlavě
(o nestálém). Na Slov. Jsi jako živé s. (ne-
poseda). Us. Mtl. — S. = město v Plzeňsku,
Mies. Vz S. N., Tk., I. 625., II. 549., III.
660. IV. 741., Tf. 392.

Stříbrobělý, -bílý, silberweiss. S. listí.
Šm., Dch., Chm.

Stříbrobýl, u, m., argyreia. Rstp. 1088.

Stříbrohlas, u, m.. der Silberton. Chrni.
Bs. 160.

Stříbrohlav, u, m. = látka ze stříbrných
nitek utkaná, der Silberstoff. Břez. 301., V.

Stříbrohlavový, silberstoffen. D., Har.
II. 128.

Stříbrohlavý, silberhäuptig.

Stříbrokovec, vce, m., strsl. srebro-
kovьcь, argentarius. Mkl. B. 307.

Stříbrolemý sleď, clupea atherinoides,
das Silberband. Šm.

Stříbrolesk, u, m., der Silberglanz. Šm.

Stříbrolesklý. -leský, silberglänzejid.
Kůže lišky s-lé. Šp. S. potok, konopí. Šm.

Stříbrolícný, -lící, silberweisses Antlitz
habend. S. luna. Chmel. Bs. 193.

Stříbrolučník, a, m. = stříbmolučec.

Stříbroluk, u, m., der Silberbogen. Sm.
Vládce s-luku, der Silberbogenspanner, Apol-
lon. Šm.

Stříbroň, ě, m., monstrosus homo, zastr.
Rozk.

Stříbronohý, stříbrnonohý, silberíussig.
S. Thetis.

Stříbronosný, silberhältig. Ms. (Krok.).

Stříbrooký, silberäugig. S. havran, argy-
rophthalmus, das Silberauge. Šm.

Stříbropásek, ska, m., argynnis paphia,
motýl. Schd. II. 514.

Stříbropěný, silberschäumig. Ms. (Krok.),
Bž. 125.

Stříbroplodnosť, i, f., die Fruchtbarkeit
an Silber. S. hor kutenských. Pam. kut. 146.

Stříbroplodný,an Silber fruchtbar, silber-
zeugend.

Stříbrorodnosť, i, f. = stříbroplodnosť.
Šm.

Stříbrorodý, silberhältig. S. hory. Šm.

Stříbroskvělý, silberglänzend. Vrchl.

Stříbrošedosť, i, f., das Silbergrau. Šm.

Stříbrošedý, silbergrau. Dch.

Stříbrota, y, f., der Silbergehalt. Sm.

Stříbrotepec, pce, m., der Silberschläger.
Šm.

Stříbrotok, u, m. - stříbrný tok, potok,
voda, der Silberfluss. č.

Stříbrotoký, silberströmend. -rluthend.
Jg., Dch.

Stříbrovec, vce, m., der Silberglanz. S.
krychelný, hexaedrischcr Silberglanz o. das
Glaserz. Nz.

Stríbrovina, y, f., látka hedbávná se
stříbrem, der Siberstoff. Šm.

Stříbrovinový, silberstoffen. Šm.

Stříbrovitosť, i, f., die Silberähnlichkeit.
Sm.

Stříbrovitý, silberweiss, silberartig. S.
barva. D.

Stříbrovlasý, silberhaarig. Šm.

Stříbrovlna, y, f., die Silberfluth. Koll.

Stříbrovlný, silberfiuthig. S. moře. Chml.
Bs. 46

Stříbrovrubý, silberumzäumt. S. zátoka.
Č.

Stříbrový, ze stříbra, Silber-. S. vápno,
D., kysličník, barva, Rostl., dusan. Krok.

Stříbrozvuk, u, m., der Silberklang. Č.

Štříbrozvuký, silbertönend. Dch.

Stříbrožilý, silberaderig. Šm.

Stříbrsko, a, n., krajina okolo Stříbra
v Cech. Pal. Děj. I. 2. 251.

Stříbrský, ze Stříbra města, Mieser. S.
brána, kraj. Tk. I. 336.

Stříbrýš, e, m., argentina, ryba kapro-
vitá. Krok.

1. Stříc, i (zastr. střiece, e), f. = potkání,
das Begegnen. Ž. wit. 90. 6. S předložkou
v adverb. V stříc jíti (na proti, entgegen);
nepříteli v stříc táhnouti. V. V stříc ně-
komu jeti, Har., vjíti, vyjeti (v cestu), D.,
Br., se vypraviti, Br., se bráti. Kram. Vyšel
jsem v s-ci pánu svému. Bj. Šel v střieci
Abrahamovi. ZN. Vyšel jemu v střieci s má-
lem lida. BO. — V stříc jíti = překaziti,
begegnen, verhindern, vorbeugen. V stříc
jíti nemoci. D. — Vstříč (V.), ale šp. m.;
vstříc. Jg.