'718

kapačku (cínová, skleněná, pružcová); na
rány malá nebo větší; Civialova; na rány
z pružce; klystyrová (pro děti, pro od-
rostlé); poševní; materníková; pružná s dvo-
jitou ohebnou rourou ke klystérování sama
sebe; táž s jednoduchou rourou; ku vstři-
kování zpětnému; pro materník (Martinova).
Cn.

Strikačkáŕ, e, m., der Spritzenmacher.
Šm.

Stíkační, Spritzen-. Šm.

Stříkačník, a, m., der Spritzenmann. Šm.

Stříkačný = stříkační.

Stříkačový. S. soustava, das Sprinkler-
system. Sp.

Střikadlo, a, n. střihač, der Douche-
apparat, die Spritze, der Spritzapparat. Sp.

Stříkán, a, n. S. lapavý, toxotes jaculator,
ryba. Frč. 29G.

Stříkání, n., das Spritzen.

Stříkanice, e, f., das Gespritze. Dch.

Stříkanka, y, f., der Spritzkrapfen. Šm.

Stříkaný; -án, a, o, gespritzt. Jg.

Stříkárna, y, f., das Spritzenhaus. Jg.

Stříkati, stříkávati; stříknouti, knulakl,
ut, utí, spritzen. — abs. Jest stříknutý =
opilý. Pšenice ráda stříká (zrho z ní padá).
Ehr. Nestříkej! — co kam kdy jak. Parní
stříkačka dne 12. srpna 1881. na hořící české
národní divadlo silným proudem spousty vody
z řeky stříkala. — čím. S-ti vodou. Jg., Ler.
Příze velkým suchem stříká (se trhá). Na
Mor. Počala jedem stříkati. Sš. P. 7. —
kam. Bláto do vozu stříká. — odkud
kam. S půdy vodou na lidi, po lidech s.
Krev z rány stříká. D. Když z tebe krev
sv. stříká. Er. P. 503. Krista pána bičují,
až krev z něho stříkala. Sš. P. 48., 49., 50.
(Tč.). Ach mamulko má milá, dybyste to
věděla, jak vysoko krev stříkala z mého
mladého těla. Sš. P. 80. — kde. Pod námi
voda stříkala. Kom. -- kudy (kam). Tě-
mito místy stříkly kroupy. Us. Dch. Ta
stříkačka stříkala přes dům až k naší za-
hradě. — kdy kde. Měkké dříví při ho-
řeni v peci atd. stříká. Dch. — jak. Což
pak, až to začne z ní stříkat bez naděje
(že se ani nenadějeme). U Dobrušky. Vk.

Stříkavka, y, f. —- střihač, die Spritze.
D. exc. — S. —= běhavha, der Bauchfluss.
Mt.

Stříkavý. S. lázeň, das Spritzbad. Nz.
lk. — S. tykvice, momordica elaterium, der
Hundskürbiss. D. S-vá přínavka, nautilus
siphunculus, die Spritze, Šm.

Strike (ang., strajk), u, m. = zastavení
práce se strany dělnictva, aby vynutilo vyšší
plat, der Strike. Rk.

Stříknouti, vz Stříkati.

Střikoun, a, m., toxotes, ryba břichoplý-
tevná. Krok. I. d. 107.

Striktní, z lat., správný, přísný, určitý,
strikt. S. N.

Striktura, y, ť,, lat., zúženina, die Ver-
engung. S-tura jícnu, konečníku, pyje, die
Striktur. Vz S. N.

Stříl, u, m. = úzký a hluboký nežit, die
Fistel, das Hohl-, Rohrgeschwür. S. v zubu
(dutý zub), Ja., stříl slzavý pištěl slzavá
mezi okem a nosem), Ja., s. na břiše, pokostní

(mrlina), v pastelínu, zadečný. Ras., Ja.,
Sal. 5. — S. = bolení rheumatické n. ner-
vosní v zubech n. ve skráních, rheumatischer
Zahn- oder Kopfschmerz. Sk. Vz Střílení.
Jak na Mor. stříly léčí, vz Mtc. 1879. 38.
S-y slívati (pověrečně a kouzelně bolesti
hlavy zaháněti; někomu vrtochy z hlavy
vyháněti). Us. Jg.

Střílčí = střelčí, Sehiess-. S. had, die
Schiessschlange. V.

Střílec, lce, m., der Schütze. Když ten
střílec vyjel za město, tu ho jal s tú se vší
zbrojí; I byl jsem s ním umluven, aby mi
s-lce toho i s tú zbrojí navrátil. Půh. II. 97.
Střílecí, Schiess-, Schuss-. S. zbraň, Us.,
otvor, die Schiessscharte. Bur.

Střílení, n., das Schiessen. S-ním ode-

hnati. Kom. S. z ručnic, z děl, do terče,

do ptákův. D. S. v čas soudu. Vz Žer. Záp.

I. 18. S. prachem, dynamitem. S. od ruky,

das Freihandschiessen. Dch. S. pro česť,

ku poctivosti něčí. Čsk. — S. bez prachu =

lhání, das Aufschneiden. D. — S. = nátcha,

j das Flussfieber. Ja. — S. = trhání, bolesť,

j das Stechen, rheumatischer Schmerz. S-ní

v hlavě. V. Vz Stříl. — Čern., Ja., Jád.,

Ctib.

Střílenka, y, f. = katuška. Slb.
Stříleti, vz Střeliti.
Stříležské paseky u Val. Meziříčí. Tč.
Střílí, n., stříly, střílenka, y, f., lyco-
pus europaeus, der Wolfsfuss. Na Mor. Tč.
Střílice, e, f, zlobice, bouchaveček, parie-
taria glabra, rostl. Květml. 51., Rstp. 1259.
Stříliště, ě, n., der Sehiessplatz. Bur.
Střílivý. S. (projíždívá) bolesť, schiessen-
der Schmerz. Nz. lk.

Střílka, y, m., osobné jm. Mor. Šd. —
S. = střelka (magnet).

Střílky, dle Dolany, Střilek. městys
u Koryčan na Mor. Tč.

Střílna, y, f., die Scharte, Schiessscharte.
Jg., Čsk. S. rikošetní, hmoždířová, demon-
tirná, průlomná. Vz S. N. V. 961. a. Vz
Střelnice.

Střílnice, e, f. - střílna. Jest-li sestra
naše zeď, vzdělajme na tu zeď t. na cierkev
z pohanov výkuše neb střielnice střiebrné.
Hus III 99. -- S., castellum. Bibl. — S.,
das Zeughaus. Ski. II. 435.

Střilovka, y, f., sagittaria, das Pfeilkraut.
D., Rstp. 1679.

Střílový, střílný, Fistel-. Vz Stříl. S.
místo. - S. koření, eruciata, gentiana minor,
die Kreuzwurz. Čerň., Jád.

Střimelice, Třemelice, dle Budějovice,
Sternberg, zámek v Kouřitnsku. S. hradové
i (dolejší), S-ce kostelní (hořejší), vsi u Ces.
j Brodu. Vz S. N. Tk. I. 444.
í Střimen, vz Střemen.
í Střín, u, m. —- slaboučký led, Eis an den
Baumzweigen, přípona -ni>, pol. šrzon, der
Reif, nslov. srén, pruina. Cf. lit šalna, nslov.
slaná, got. hrainei; die Sache ist wohl nach
der weissen Farbe benannt. Mkl. B. 116.
Mor. Šd. Vz Stříž. Místo sřín. Gb. Hl. 121.
Stringendo, vždy náhlej i. Hd.
Stříniti se. Voda se stříní (dělá se led).
Mor. Brt.