721

Strminný. S. rostliny = na strminách
rostoucí, rupestres. rupicolae. Rostl. I. a.
290., Rst. 498.

Strnmisko, a, n. Na Slov. a Mor. = str-
nisko, das Stoppelfeld. Tr., Jg. Sv. Jiíljí s.
nerád vidí (do ¹/₉ má již býti zpodmítáno).
U Olom. Sd. To staré chlapisko jak staré
grnisko, može ním povorat kde keré s. Sš.
P. 198.

Strmiskový, Stoppel-. Mor. S. žába, die
Kröte. Lex. vet.

Strmiště = strniště. Mor., slez. Pk.

Strmivý, emporragend. Dch.

Strmně, hervorragend. Slov.

Strmnosť, i, f., die Hervorraguug, Her-
vorragender Ort. Bern.

Strmný příkrý, steil. Bern.

Strmo — příkře, steil. — S. rychlo, hef-
tig. — S. přímo. Prizeraj sa každému s.
do očí. Slov. DbS. 94. (Šd.).

Strmobýl, u, m., turritis, rostl. FB. 74.,
Čl. Kv. 291.

Strmosíti co čím: zuby nití spojiti. Sal.
152. 20. Strmosení zubů. II). 152. 23. Orig.:
Ligentur dentes cum filo. Sal. ib.

Strmost, i, f. = příkrosť, příp. -ste. Mkl.
B. 170.

Strmý = příkrý, jäh, steil, abschüssig.
Strsl. strъmъ, praeruptus, příp. -mъ. Mkl. B.
233. S. vrchy, Us., chlum. Ráj. — S. voda--:
prudká, bystrá, reissend. S. člověk, prudký.
Us. Šel s-mým krokem. Km., Er. Sl. čít. 60.

Stru, u, m. = strniště, die Stoppel. V.

Strnad, a, strnádek, dka, strnadel,
dla, m., strnátko, a, n., vrabec skřivano-
vitý, emberiza citrinella, die Ammer. S.,
příp. -adъ. Sr. lat. sturnus, strhrněm stara.
Fk. 410., Mkl. B. 208. Vz Frč. 353., Schd.
II. 446. Strnad obecný, emberiza citrinella,
die Goldammer; skřivánkový, emberiza mili-
aria, Gerstenammer; zahradní, em. hortu-
lana, Gartenammer; rakosnik, e. schoeniclus,
Rohrammer; olivobřichý, e. elacothorax,
Zaunammer; luční, e. cia, Wiesenammer;
sněžný, e. nivalis, Schneeammer; rajský, e.
paradisea, Paradiesammer; horský, e. mon-
tana, die Bergammer; rýžový, e. oryzivora,
Reisammer. Jg., Šp. Vz více v S.N. Str-
nadel, strnadlo. Mor. a slez. Brt., Sd., Klš.
S. na vesno, když jest v poli dosť žíru, ]
volá na sedláka uštěpačně: Nepotrebujeme
strýců! Za to v zimě přiíetuje k stodolám,
ozobává snopy a pochvaluje si rolníka:
Dobrý strýc! dobrý strýc! Na mor. Zlín-
sku. Brt. S. zjara zpívá: Vezu, vezu, vezu
kvítí! Brt. S. zpívá zjara: Sedláče, sedláče,
pojedeš sít? Na podzim, kdy strniště jsou
holá: Sedláče, sedláče, kdyby si chcíp! Ji-
nak: Sedláčku, sedláčku, polib mi řiť! Str-
nádka když vábí, semínka slibují. Pk. —-
S., osob. jm. Tk. II. 549., III. 660. — Str-
nad, mlýn u Sedlce; samota u Zbraslavi.

Strnádek, dku, m. — dukát. Ten má
v truhle s-dků (žertem)! Na Policku. Kšá.,
Všk.

Strnadí, Goldammer-. S. peří, zpěv. Us.

Strnadíce, ves u Neveklova.

Strnadlo, a, n. = strnad. Mor. (u Stráž-
nice). Šd. Dva s-dle kuju na kovadle. Sš.
P. 742.

Strnadov, a, m., samota u Sedlce.

Strnadův mlýn u Dobříše.

Strnatý, stoppelig.
Strngati = řinkati? Slov.
Strní, í, strnisko, a, strniště, ě, u Pří-
hrami strno. strniště, také na Mor. a kromě
toho: strmisko, a, n.= přižatá sláma ze země
strmící, die Stoppel, der Stürzel am Felde.
V. Strsl. strъnь, stipula, rus. sternja, vl.
quae strata sunt: příp. -nь, -isko, -iště.
Mkl. B. 119., 277., L. 80. Nezaorané s. =
zmet, změt. Sp. Strniště, V., BO., str-
nisko. Korn. V strništi ryby loviti (o věci
nemotorné se říká). Ros. Narodil se na str-
ništi (o zďobaných od neštovic). Vz Hrách,
Zdrápaný, Tělo. C. — S. = pole, na kterém
strniště stojí, das Stoppelfeld. S. orati (pod-
mítati), D., zmetovati, podtrhnouti, stoppeln;
na podmět, do strniště, do zmeti síti; pastva
na strništi. Šp. Hledejme tu myšku v oves-
ném strnisku honem dneska. Sš. P. 619.,
728. (Tč.). — S., český tanec. Dch.

Strniště, vz Strní/

Strništný, Stoppel-. S. sláma.

Strnišťovatý, stoppelig, stoppelartig. Jg.

Strniti, il, ěn, ění, strnívati, strnovati
trním ohraditi, o trniti, mit Dörnern um-
zäunen. — co. Bern. — S. = trnem, skláti,
sbůsti, mit Dörnern verletzen stechen. —
co. St, skl. III. 218.

Strno, a, n., vz Strní. U Příbora na Mor.
Šbk. L.

Strnouti, ul, ut, utí = strměti, státi,
emporstarren, da stehen; dřevěněti, ztuh-
nouti, starr werden, starren; užasnouti se,
sich entsetzen, erstarren, erstaunen. Jg. —
abs. Most podrubili, tak že ledva strmieše
(strměl, stál). Dal. k 89. — komu. Ztrnuly
mu zuby (má laskominy). Strnuly (zdřevě-
něly) mu nohy. Jád. — Sych., Ros. — čím:
zimou, Us., strachem, hrůzou. V. — (se)
nad čím, od čeho (užasnouti se). Strnul
jsem nad ním. Ros. S. se nad něčím. Háj.
Vnitřnosti mé od hrůzy strnuly. Kom.

Strnoví, n., die Stoppeln, ein Stoppel-
haufen. Dch.

Strnož, e, m. = trnož, podnožky, das
Fussgestcll. Us. Kšá., Klš., Pk.

Strnožiti = nešikovně stavěti. U Príbora
Mtl.

Strnožka, y, f. = stonožka. U Počátek.
Kšá.

Strnulost, i, f. = strnutí. Jg.

Strnulý, erstarrt, fest, steif, starr. Stál
všecek s-lý. Ráj. S. pozornost Marek. S.
úd, noha, ruka, Ros., klouby. Byl. — čím:
strachem. V.

Strnutí, n., die Erstarrung, das Staunen,
Erstaunen. V MV. nepravá glossa. Pa. S. so
nad něčím. Háj. Z údův, D., krku. V., zubů.
Us. — S. = křeč stálá, smrtelná. Ja. — S.
stranou, pleurothotonus. Nz. lk.

Strnutina, y, f., spasmus. Rozk.

Strnutý, erstarrt, vz Strnouti. Kom. Jako
s-tí jsme stáli. — nad čím. Kon.

Stroboskop, u, m., prístroj ku tvorení
pohybujících se obrazů. Vz KP. II. 159.

Stroček, čku, m.. liška obecná, der ess-
bare Röthling, cathanellus cibarius. houba.
S. N., Čl., Rstp. 1903.



	721

	Strminný. S. rostliny = na strminách rostoucí, rupestres. rupicolae. Rostl. I. a. 290., Rst. 498. Strnmisko, a, n. Na Slov. a Mor. = str- nisko, das Stoppelfeld. Tr., Jg. Sv. Jiíljí s. nerád vidí (do ¹/₉ má již býti zpodmítáno). U Olom. Sd. To staré chlapisko jak staré grnisko, može ním povorat kde keré s. Sš. P. 198. Strmiskový, Stoppel-. Mor. S. žába, die Kröte. Lex. vet. Strmiště = strniště. Mor., slez. Pk. Strmivý, emporragend. Dch. Strmně, hervorragend. Slov. Strmnosť, i, f., die Hervorraguug, Her- vorragender Ort. Bern. Strmný příkrý, steil. Bern. Strmo — příkře, steil. — S. rychlo, hef- tig. — S. přímo. Prizeraj sa každému s. do očí. Slov. DbS. 94. (Šd.). Strmobýl, u, m., turritis, rostl. FB. 74., Čl. Kv. 291. Strmosíti co čím: zuby nití spojiti. Sal. 152. 20. Strmosení zubů. II). 152. 23. Orig.: Ligentur dentes cum filo. Sal. ib. Strmost, i, f. = příkrosť, příp. -ste. Mkl. B. 170. Strmý = příkrý, jäh, steil, abschüssig. Strsl. strъmъ, praeruptus, příp. -mъ. Mkl. B. 233. S. vrchy, Us., chlum. Ráj. — S. voda--: prudká, bystrá, reissend. S. člověk, prudký. Us. Šel s-mým krokem. Km., Er. Sl. čít. 60. Stru, u, m. = strniště, die Stoppel. V. Strnad, a, strnádek, dka, strnadel, dla, m., strnátko, a, n., vrabec skřivano- vitý, emberiza citrinella, die Ammer. S., příp. -adъ. Sr. lat. sturnus, strhrněm stara. Fk. 410., Mkl. B. 208. Vz Frč. 353., Schd. II. 446. Strnad obecný, emberiza citrinella, die Goldammer; skřivánkový, emberiza mili- aria, Gerstenammer; zahradní, em. hortu- lana, Gartenammer; rakosnik, e. schoeniclus, Rohrammer; olivobřichý, e. elacothorax, Zaunammer; luční, e. cia, Wiesenammer; sněžný, e. nivalis, Schneeammer; rajský, e. paradisea, Paradiesammer; horský, e. mon- tana, die Bergammer; rýžový, e. oryzivora, Reisammer. Jg., Šp. Vz více v S.N. Str- nadel, strnadlo. Mor. a slez. Brt., Sd., Klš. S. na vesno, když jest v poli dosť žíru, ] volá na sedláka uštěpačně: Nepotrebujeme strýců! Za to v zimě přiíetuje k stodolám, ozobává snopy a pochvaluje si rolníka: Dobrý strýc! dobrý strýc! Na mor. Zlín- sku. Brt. S. zjara zpívá: Vezu, vezu, vezu kvítí! Brt. S. zpívá zjara: Sedláče, sedláče, pojedeš sít? Na podzim, kdy strniště jsou holá: Sedláče, sedláče, kdyby si chcíp! Ji- nak: Sedláčku, sedláčku, polib mi řiť! Str- nádka když vábí, semínka slibují. Pk. —- S., osob. jm. Tk. II. 549., III. 660. — Str- nad, mlýn u Sedlce; samota u Zbraslavi. Strnádek, dku, m. — dukát. Ten má v truhle s-dků (žertem)! Na Policku. Kšá., Všk. Strnadí, Goldammer-. S. peří, zpěv. Us. Strnadíce, ves u Neveklova. Strnadlo, a, n. = strnad. Mor. (u Stráž- nice). Šd. Dva s-dle kuju na kovadle. Sš. P. 742.	Strnadov, a, m., samota u Sedlce. Strnadův mlýn u Dobříše. Strnatý, stoppelig. Strngati = řinkati? Slov. Strní, í, strnisko, a, strniště, ě, u Pří- hrami strno. strniště, také na Mor. a kromě toho: strmisko, a, n.= přižatá sláma ze země strmící, die Stoppel, der Stürzel am Felde. V. Strsl. strъnь, stipula, rus. sternja, vl. quae strata sunt: příp. -nь, -isko, -iště. Mkl. B. 119., 277., L. 80. Nezaorané s. = zmet, změt. Sp. Strniště, V., BO., str- nisko. Korn. V strništi ryby loviti (o věci nemotorné se říká). Ros. Narodil se na str- ništi (o zďobaných od neštovic). Vz Hrách, Zdrápaný, Tělo. C. — S. = pole, na kterém strniště stojí, das Stoppelfeld. S. orati (pod- mítati), D., zmetovati, podtrhnouti, stoppeln; na podmět, do strniště, do zmeti síti; pastva na strništi. Šp. Hledejme tu myšku v oves- ném strnisku honem dneska. Sš. P. 619., 728. (Tč.). — S., český tanec. Dch. Strniště, vz Strní/ Strništný, Stoppel-. S. sláma. Strnišťovatý, stoppelig, stoppelartig. Jg. Strniti, il, ěn, ění, strnívati, strnovati trním ohraditi, o trniti, mit Dörnern um- zäunen. — co. Bern. — S. = trnem, skláti, sbůsti, mit Dörnern verletzen stechen. — co. St, skl. III. 218. Strno, a, n., vz Strní. U Příbora na Mor. Šbk. L. Strnouti, ul, ut, utí = strměti, státi, emporstarren, da stehen; dřevěněti, ztuh- nouti, starr werden, starren; užasnouti se, sich entsetzen, erstarren, erstaunen. Jg. — abs. Most podrubili, tak že ledva strmieše (strměl, stál). Dal. k 89. — komu. Ztrnuly mu zuby (má laskominy). Strnuly (zdřevě- něly) mu nohy. Jád. — Sych., Ros. — čím: zimou, Us., strachem, hrůzou. V. — (se) nad čím, od čeho (užasnouti se). Strnul jsem nad ním. Ros. S. se nad něčím. Háj. Vnitřnosti mé od hrůzy strnuly. Kom. Strnoví, n., die Stoppeln, ein Stoppel- haufen. Dch. Strnož, e, m. = trnož, podnožky, das Fussgestcll. Us. Kšá., Klš., Pk. Strnožiti = nešikovně stavěti. U Príbora Mtl. Strnožka, y, f. = stonožka. U Počátek. Kšá. Strnulost, i, f. = strnutí. Jg. Strnulý, erstarrt, fest, steif, starr. Stál všecek s-lý. Ráj. S. pozornost Marek. S. úd, noha, ruka, Ros., klouby. Byl. — čím: strachem. V. Strnutí, n., die Erstarrung, das Staunen, Erstaunen. V MV. nepravá glossa. Pa. S. so nad něčím. Háj. Z údův, D., krku. V., zubů. Us. — S. = křeč stálá, smrtelná. Ja. — S. stranou, pleurothotonus. Nz. lk. Strnutina, y, f., spasmus. Rozk. Strnutý, erstarrt, vz Strnouti. Kom. Jako s-tí jsme stáli. — nad čím. Kon. Stroboskop, u, m., prístroj ku tvorení pohybujících se obrazů. Vz KP. II. 159. Stroček, čku, m.. liška obecná, der ess- bare Röthling, cathanellus cibarius. houba. S. N., Čl., Rstp. 1903.