722

Stroemka, y, f., stroemia, rostl, kaparo-
vitá. Rostl. I. 218. a.
Strofa, y, f. = sloha. Vz Zk. Ml. II. 199.,

Mk. Ml. 320., Sš. 27., Sloha. S-y rozměru
malajského jsou čtyřřádkové a úzce spo-
jeny v ten způsob, že 2. a 4. verš slohy
jedné se opakuje doslovně n. téměř do-
slovně ve sloze následující na místech verše
prvního a třetího. Příklady: Čl. Dar v Růži
stolisté XVI., Dch. V bouři bojův v Čes.
včele 1880. č. 27. str. 353.

Stroho = přísně, streng. Nesmí se to s.
bráti; S. vázaný; S si počínati; Ale proč
tak s. vystoupal apoštol?; Přísně a s. s kým
nakládati; Jiní s. zůstávajíce při prvním vý-
zname vysvětlují; Nechce s. mluviti; Slova
ta nesmějí se doslovně a s. bráti; Přestu-
pek takový s. pokutován byl. Sš. I. 47., 110.,
II. 25., 59., 66., 109., J. 239., Sk. 179., 199.
(Hý.). Vz Strohý.

Strohosť, i, f. = přísnost, die Strenge.
Slova ta nemohou v té s-sti, jak znějí, brána
býti; Jakob zákon starý pro sebe v celé
s-ti zachovával ; S. slov těch obtoužných
zmírňuje Pavel poněkud; Protiva ta nesmí
se v té přísnosti a s-ti bráti; Báti se s-ti
Páně; Hněvem, záštím, s-tí a vztekem napl-
ňovali se; Žeby rozkaz ten byl ve vší s-sti
vyveden býval. Sš. I. 104., 19., II. 31., L.
5., 184., Sk. 63., 213. (Hý.).

Strohý = přísný, drsný, krutý, prudký,
streng, rauh, grimmig, scharf. Z ruského
strogij, strenge. Mkl. B. 32. S-há povaha;
S. dokazování; Vésti si určitým, s-hým po-
řádkem; S. a přísný život vésti; Ve s-hém
smyslu apoštolem nebyl; Vyliti se ve s-hou
domluvu; Židé s-hými pokutami od pře-
stoupení zákona odhrozováni bývali; S. řeč;
U těchto příbuzenců Páně nevěra nemůže
se ve s-hém významu bráti; Většina vele-
rady pozůstávala ze s-hých fariseů; S-zí a
přílišní kritikové; Ale nebylo dorývání to
tak s-ho; S. příprava; S. šetření předpisů -
S. člověk; Hrtán jemu protkni hráli s-hou;
A bič na něj s-hých muk byl splítán. Sš.
I. 12., 15., 124., 134., II. 15., 31., 51., 93.,
J. 121., 135., 137., 165., 287., 291., L. 182.,
Bs. 201., Snt. 12. (Hý.).

Stroj, e, strojek, jku, m. S. ze stri,
stind. star, i stupňováno v oj. Mkl. B. 3.,
4., L. 19. S. = strojení, chystání, die An-
schickung, Zubereitung. Ach, jaké stroje
děláte? Plk. — S., strůje, e, f., obyčejně
pl. = jídla, Gänge. To je ňákejch strůjí.
Na Plaště. Prk. — S. = kroj, der Anzug,
Aufputz, die Kleidung. Pýcha vždy sobě
nové kroje a stroje vymýšlí. Ros. Chod,
stroj, řeč, oko, tanec na ni svědčí, kaká
vnitř jest, poznáš z jejé řeči. Hus I. 203.
Držím se předků mých kroje a nedbám nic
na cizí stroje. Dač. — Veleš., Har., Raj,
Gníd. — S. = řemení na koně, chámy, das
Geschirr. D. S. koní, na voly. Puch. — S.
= věc nějaká vzhledem ku spojení, srovnání
částek jejích, der Bau. Páteř hřbetový všeho
s-je (složení) podpora jest. Kom. S. člověčí.
Dch. Slabý těla s., schwacher Körperbau.
Dch. — S. == příprava, přístroj, nástroj
k něčemu, die Vorrichtung, Gerätschaft,
das Instrument, Organ. S. u ručnice (kohou-

tek atd.), Schloss, n., na kose (vz Hrabice),
das Gerüst, ve mlýně (tesařské dílo), u ná-
stroje hudebního, das Mundstück, močový
atd. Jg. — S. = mašina, die Maschine. S.
vodní (jímž se voda někam pudí), V., tahací,
vytahovací, varhanní (varhany), kolní (Räder-
werk), bicí, jdoucí (ku př. mlýn), D., složený,
koňský, tokoměrský(hydraulisch), Sed., ssavý,
tiskací (tlakostroj), běhací, klapaci, Techn.,
veletlačný (s vysokým tlakem, o vysokém
tlaku, Hochdruck-), malotlačný (s nízkým
tlakem, o nízkém tlaku), Nz., vodotlační
(vodní), ždimací (ždimadlo, Auspress-), Rk.,
přejímací (Copirmasch.), Šp., vrtací s šesti
vrtáky (na zuby. Vz Nástroj na zuby), Cn.,
šicí, prací, Us., odpařovací, Kh., parní (části:
kotel, pára, roury, parní komora, šoupadlo,
píst, válec parní, hustič, táhlo, balancier,
ojnice, klika, kolo setrvačné atd. Vz Žele-
znice), Pt., válečný řecký (věže na kolách,
beran, veliké praky, přístřeší atd.), Rf., ho-
spodářský (secí: rozsevadlo, rozsévák; samo-
mlat: mlatidlo; senomet; řezačka; šrotov-
ník; mlýnec), Us., stáčecí (Abziehapparat).
Šk. Stroj hudební, BO., hrací, kapesních
hodinek, řezací (pletadlo), nadivací (na jitr-
nice, uzenky), s horkým vzduchem (Heiss-
luftmaschine), písmenkový (Typenapparat,
u typogr.), loupací, létací (Flug-), vzducho-
tlačný, plecí (Unkrautauslese-), natažný (v chi-
rurg., Extensions-), cídicí (Putz-), k ohýbání
(železných) nákolců (Radreifbeuge-), čárko-
vací (Linir-), továrna na stroje, zařízení s-jů.
Dch. Stroj stavidelný (stavidlo, das Frei-
gerinne), spravovací (pravítko, die Hem-
mung bei Uhren), výkonný (pracovatel, vy-
konavatel, die Arbeitsmaschine), středoběžný
(centralní, Central-), Nz., obdělavací (Werk-
zeug-), kolmý parní (vertikale Dampf-), na
tříslové hroudy (Lohkuchen-), na třislo (Loh-),
na usně (Leder), na řemínky (Riemchen-),
hladicí (hladidlo, vyhlazovadlo, Satinir-), při-
pravovací (strojidlo, Zurichtungs-), valcho-
vací (valchovadlo, Walk-), válcový (das Walz -
werk), hnací (das Treibwerk), záložný (Re-
serve-), licovací (Narben-), rýhovací (rýho-
vadlo, Narbenzug-), lisovací (lisovadlo, die
Press-), kalorický (horkovzdušný, Heissluft-),
k upravování usní (Lederappretur-), pomocný,
(Hilfs-), postruhovací (postruhovadlo, Falz-),
na lisování kůry (Rindenpress), zvláštní
(Special-), kartačovací (kartačovadlo, Bür-
sten-), čisticí (čistidlo, Putz-); topený, ne-
topený n. studený, vyráběcí (vyrábědlo, Fa-
brikations-), klepací na usně (Lederklopf),
na líčení (líčidlo, Krispel-), osmikoňový, se-
stavený, obráběcí, obdělávací (obdělavadlo,
Bearbeitungs-), Šp., k chůzi (Geh-), Vulfův
(Wulf'scher Apparat), induktoelektrický (In-
duktionsapparat), Nz. lk., pokosný (Gehrungs-
schneid-), plťový (Zug-), dvojitý (Zwillings-),
vystřikovací, Us., na kalounění vosku (Kräu-
sel-), Ktk., atmosferický Newcomenův, čpav-
kový, indukčný, Petřinův, Ruhmkorffův, ka-
lorický, plynový (plynostroj), provazový, ro-
tačný, vz KP. II. 404., měřický (vz Nástroj,
ku konci), Us., třídicí (pytlování, Sieb , Sicht-,
Beutelwerk, n.), mlecí (das Geh-, Mahlwerk),
Prm. IV. 188., karbovací (Maisch-), zvratný
na sudy (sudovrat, Sturzmaschine für Fässer),