725

P. 322. — se po čem. Po slunku se strojím.
Sš. Bs. 13. — se, koho (komu) v co. S.
se v boj Dch. S. koho v roucho svatební.
Č. Stroj se v rúcho bílé. Sš. P. 10. Jim se
v krásu strojí a je slastmi kojí. Sš. Bs. 2.

— jak. Obyčejem ďáblovým strojie proti
zřiezenie božiemu chlipné spřeženie. Hus I.
207. Strojte pajmámo s vopoňó, už se vám
ženci přiženó. Sš. P. 558. — (co komu)
jak dlouho. Armáda od dávního času stro-
jena byla. Dač. I. 164. Strojil jim po čtyři
tisíce let příští svrchované lásky své. Sš. J.
54. — co čím. Těla mrtvá k trvanlivosti těmi
masťmi strojili. Br. Oheň sobě věčný hřie-
chem strojí; Svým frejem strojí tobě tyto
zlosti. Hus III. 140., I. 223. Vz S. co proti
komu. — s inft. Tam vyjeti strojím. Žer.
Kdo nejvíc živ býti strojí, umře. Kom.
Strojím do Prahy jíti. Ros. Králem býti
strojil. Br. Strojím se poslouchati. Kom. Oč
sestrojíš pokusiti. Sych. Muziku dělat strojí.
Rol. vánč. Jak já nemám smutná zaplakati?
miloval mě, strojí mě nechati; Sak vy o tom
dobře víte, že se ženit strojím. Sš. P. 320.,
574. A když sem sě strojila na ni žalovati.
NB. Tč. 240. Odtud do Hamburku vyjeti
strojím. Žer. Zase Vaší Milosti psáti strojím.
Žer. 18. Mám toho jistou správu, že kní-
žata a stavové slížstí strojí se měšťanů
opavských tuze ujímati. Žer. 345. Město
opustiti strojil i se. Bart. Strojili se krále
podporovati. Cr. Strojíce se zahynouti. Br.

— se supinem. On se strojí spat. Dch.

2. Strojiti, il, en, ení = ztrojiti, co =.
trojím učiniti. Us.

Strojivo, a, n., die Maschinerie, das Zeug-
material. S. na usně. Sp. Pevné a pohyb-
livé strojivo na jevišti. Dch. S. = stŕídka,
zvláštní ventil v kovových hudebních ná-
strojích: pistonové, pumpové, šoupací, zá-
kruzkové. KP. II 313.

Strojivosť, i, f., die Putzsucht. Dch.

Strnjivý, putzsüchtig. S. človek. Šml.

1. Strojka, y, f. = strojna.

2. Strojka, y, m., der Tausendkünstler.
Mark.

Strojlivý, künstlich bereitet. S. jídla.
Víd. list.

Strojmistr, a, m., der Maschinenmeister.
Dch.

Strojna, y, f., parádnice, ženská ráda se
strojící, die Putzdocke. Mor. Brt., Šd. Cf.
Strojena.

Strojně, vz Strojný. S. se smáti (přetva-
řuje se). U Nách. Hrš.

Strojní, Maschinen-, Kunst-. S. dům,
kresba, kreslení, mlýn, papír, provod (be-
trieb), stavitelství, vrtání, zámečník, Dch.,
podstavec, řemen, služba, spodek (-boden),
stavení, řemenice, usně, střih, technika, prů-
mysl atp. Sp.

Strojniče, e, f., der Zurichtkasten. Sp.

Strojnický, Maschinen-, mechanisches.
dílna, Us., továrna, zařízení, Dch., klepání. Šp.

Strojnictví, n., die Maschinenlehre, das
Maschinenwesen. Sdl., Nz.

Strojník, a, m. = kdo stroje dělá n. řídí,
der Maschinist, Mechaniker. Šp., Techn.

Strojnosť, i, f., die Darstellungsweise (im
Gedichte). Nz. — S. — plechosť, die Sauber-

keit, Nettigkeit im Kleiden. — S. — pří-
prava, die Zurüstung, Künstlichkeit. Bern.

1. Strojný = strojený, plechý, ozdobený,
wol bereitet. S. jídlo, Zlob., oběd, Puch.,
šat. Marek. Odmítá od sebe s-nou úpravu

| řeči. Sš. I. 165. A Turci přijeli, všecko
i s-né měli. Sš. P. 145. — S. =: uměle při-
j pravený, künstlich. Rozená i strojná krása.
i Rkk. 46. S. kolo. Pam. kut. — S. smích
(nucený). U Nách. Hrš. S. mlýn, Kunstmühle,
ť. Dch. — S. — co ku stroji se vztahuje,
organisch. S. neduh. Ja. — S. =. kdo se rád
strojí, ustrojený, hbitý, putzsüchtig, nett ge-
kleidet. S. dívka. Tabl. Všaks velmi strojný,
jako jelito na ruby Ros. — Voják zbrojný
lepší než strojný. C M. 368. — S. = způ-
sobný, geschickt. S-ného syna vychovati.
Slov. Němc, Dobš. 128. — k čemu. Svod-
nik strojný k zavádění počestných panen.
Sych. Lidé daleko sú s-nější k tomu věřiti,
což jest zlého. NB.

2. Strojný, ého, m., der Maschinenwärter.
Dch.

Strojodatel, e, m., der Instrumental. Šití.
Slovo zaniklé.

Strojověda, y, f., Maschinenlehre, f. Rk.

Strojvedoucí, ího, m., der Maschinen-,
Lokomotivführer, řidič stroje. Dch.

Strojovitý, maschinenhaft. Šm.

Strojovna, y, f. = místnost na stroje,
das Maschinenkabinet, -magazín. Balb. Zastr.

Strojový, strojovný, Maschinen-; orga-
nisch. S. beranidlo, Nz., hedvábí, šití, Dch.,
tvor.

Strojozpytuý = Maschinenprüfer-. Sedl.
F. 19.

Strojstav, a, m., samota u Mělníka.

Strojstvo, a, n., ústrojí, ústrojnosť, der
Organismus, die Maschinerie. Mus., BO.

Strokovice, dle Budějovice, Strokowitz,
ves u Šternberka na Mor.

Strokvas, u, m. = karbovník, nádoba

ku karbováni vína, der Maischbottich, čk.

Sírolist, u, m., Carduus marianus, rostl.
Dbš. 67.

Stroliti, il, en, en; strolovati = setříti,
aufreiben. — co: hroudy, klasy. čím:
rukou. — co komu. Bol ten mně nevděč-
nému srdce strol. Sš. Hc. 68.

Strolky, ův, m., pl. = obilí při svážení
na mlatě vytrolené, výtrol, podvojky, vý-
těrné obilí, das beim Zuführen ausgefallene
Getreide. Jg.

Strom, u, stromek, strůmek, mku,
stromeček, čku, stromček, ečku, stro-
mec, mec, m. (slov. stromík). S., vzorec
prvého mužského skloňování neživotných.
Vz Skloňování (tabulku). — Pozn. strany gt.
sg. Asi v polovici 13. věku začíná se vy-
skytati při neživotných u místo a. Jir. S.
od strm (strměti). D. S. jest dřevnatá rost-
lina, jestliže její kmen až v jisté výšce se roz-
větvuje. Čl. S. = rostlina dřevnatá, mnoho-
letá o kmenu jednoduchém anebo nahoře
rozvětvujícím se, arbor, der Baum. Rst. 498.
Vz S. N., Rostlina, Keř. Ze semene vyrůstá
plán; když se pláň rozvětvuje hned od ko-
řene, sluje keř; má-li kmen, sluje strom.
Kmen ten rozvětvuje se ve větve a haluze
(ratolesti); nejvýše je vršek; pařes sedí na