726

kořenech, kláda (klát, špalek) jest uťatý
kmen bez větví; S. ovocný se štěpuje;
lesní je planý, jehličnatý, listnatý. Pt. S.
zahradní, lesní, štěpný, planý, Us., dobrý,
zlý, zpuchřelý, práchnivý, Sš. Mt. 108.,
ovocný a okrasný, Dch., smolný (smolou
tekoucí), Rohn., sázený, bobkový, bzový,
cedrový, daktylový, dubový, ebenový, fí-
kový, jabloňový, nyšpulový, palmový, Jg.,
broskvový, cypřišový, jujubový, kalotový,
kapraďový, lentiškový, mastyxový, mléčný,
poutnický, pížmový, slívový, smrdutý, švest-
kový, železný, vz Rstp. 2063., kafrový,
kassiový, nápojový, životní, korálový, Schd.
II., 291., 279., 276., 334., 542., suchý (souš,
souše, sušina, souška), vysoký, vysoko-
kmenný, dutý (doupnatý, kotlavý: paluba),
churavý (chromek), vývrat, vývratek, nero-
stoucí (krs, krsek, krčál, zákrsek, parkos, za-
babčilý strom), planý (pláně), šlechtěný (štěp),
dvakrát v roce ovoce nesoucí, rozložitý, pře-
držený, vyrostlý, přestálý, chycený, námě-
nilý, nahnilý, stěnový, osekaný (oklestek),
k poražení určený (výstavek), Šp., Šm., široký
(lépe: košatý), hřadový (na kterém ptactvo
nocuje n. spí). Šp. Kmen, větev, haluz, suk,
koš, vrch, kořen stromu. V. S. na klády. D.
Keř (vinný) na s-y vedený. V. Snět, polom,
řez. růst s-ův; koš, košík, tyč ke s-ům;
mech, prašivina na s-ech. Sp. S. vyráží,
pučí, žene, raší, kořenatí (ujímá se), Šych.,
pupení (p-ní se), pupeny pouští, rozvíjí se.
Šp. S-my sázeti, vsaditi, D., ohnojovati,
Kram., D., slamou obvázati, pořezati. Us.
S. vyklestiti, proklestiti, vyřezati, prořezati,
lizovati, vylizovati, lizem vyznamenati, cej-
chovati, vyvrátiti, zvrátiti, poraziti, skáceti,
sroubnouti, ploužiti, jeřabinami vypeřiti;
s. se ovocem prohybuje, dobře jde (roste),
se vede. Šp. S. pěstovati přeštěpovati, Sš.
Mt. 109., okopati. Dch. S. chřadne. Dch.
S. celou výši muže as pětkrát převyšuje,
strůmek asi třikrát. Rostl. S-ům listí opadá
a zase roste. Kom. Pazouchy stromy hubí
(Nebenschoss). Sych. S. klestiti, čistiti. V.
S-y (kmeny) v lese se porážejí (kácejí), se-
kerou podtínají n. pilou podřezávají; s-ům
usekává se roští, roždí, hat, chvoj, klest.
chrasť, chabzdí, čečina. Pt. S., jenž stavení
a gruntu cizímu na ujmu jest, vyťat buď.
Pr. O stromech škodných (v strč. právě) vz
Rb. str. 161. V té krajině stromek neob-
stojí. S-ů si hleděti. Us. Dch. Šak je ješče
chlapců dosti, jako na stromečku listí, co
chcó chodit k nám. Sš. P. 245. Dal se do
smíchu, až stromy praskaly. U Žamb. Dv.
Ze všech s-mů požívejte, jednoho jen vy-
nechejte. Sš. P. 38. Na poli mám pěkný
strom (== stromoví). Na mor. Zlínsku. Brt.
Dobrovolně a chtivě činí dobré skutky jako
dobrý s. sám od sebe dobré ovoce vydává.
Hus III. 313. Sletěl pták bezperák (—sníh)
na náš strom bezlisták. Vz Bezlisták. Lidé
pro nás s-y sázeli, sázejme my zas (též). Č.
S., který se z mladu shýbá, bývá přímý;
Jeden strom nedělá háj; Strom pro samé
listí nevidí (vz Chybování), Žádný s. ne-
padne jednou ranou (po první třísce); Strom
po ovoci poznán bývá. Č. Jaký s., takové
ovoce. V. Zlatého stromu zlaté ovoce; Ne-

daleko od stromu jablka padají (ovoce padá.
Vš. 45.). Kam s. ohýbáš, tam roste; Strom
jak zroste, tak stojí. Sbr. Neohneš-li mladý
stromek, starý se ti zláme; Čím vyšší strom,
tím bližší hrom. Vz Výška. Lb. Pro samé
s-my nevidí les. Us. Šg. Skřípavý s. déle
v lese stává. Pk. Na s. nachýlený i kozy
skáčí. Pk. Lesem šel a s-mů neviděl. Časem
velký s. vyrostá z prutíka malého; Jaký je
s. od kořeňa, také i ovoce; Jestli strom
ovoce nemá, čo po jeho kvítí? Mor. Tč.
Velicí stromové dlouho rostou a chvilkou
padnou. C. Zatneš-li na den sv. Abdona
(30./7.) sekyru do stromu, do roka uschne.
Mor. Zlého s-u zlé ovoce; Jablko od s-u
daleko se netulí (nepadne); Mladistvý stro-
mek bývá hebký; Správní lidé neklátí se
se stromu co plané hrušky; Pod cizím s-em
ovoce trhá. Jg. Když všecky stromy se zlá-
mou (wenn alle Stricke reissen). Dch. —
Vz Želízko. — S. = rostlina, das Gewächs.
Korály jsou strůmku mořského ratolestky.
Kom. S. Abrahamův, vitex agnus castus;
s. Jidášův, cercis siliquastrum. S. N., Rstp.
1203., 464. — S. životní v mozku, arbor
vitae. Ssav. — S. žezelní v korábu, žezlo,
stěžeň, der Mast-, Segelbaum. V. S., na němž
plachty visí. V. — S. pokolení n. rodu, krev-
nosti, přátel krevních, vodovod, s. rodní n.
rodový, der Stammbaum. S. takový jest se-
stavení pokrevního příbuzenstva, vstupují-
cích, sstupujících i pobočních osob na způ-
sob stromu s haluzemi a větvemi. Jg., Brikc.
S. přátelství, krevnosti. Bdž. 117., 122. Byli
jsme u panáčka, aby nám vypsal strom. Mor.
Šd. — S. Saturnův = čisté olovo, které se
z roztoku octanu olovnatého pomocí cinku
vylučuje. Vz S. N.

Stromák, a, m. S-ci, plazi, dendrophilae,
die Baumagamen. Nz.

Stromař, stromkář, e, m. = štěpař.
Bern.

Stromařka, y, f. = kachna stromní, anas
arborea, die Baumente. Šm.

Stromařství, die Baumzucht, Šm.

Stromatý = plný stromů, baumreich. Sš.
Sk. 204.

Stromcoví — stromoví, zastr.

Stromec, mce. m. Vz Strom. Ž. wit.
79. 11.

Stromeč, mče, m., Strometz, ves u Ne-
veklova. LP.

Stromek, ein Bäumchen. Vz Strom.

Stroměti = strměti, držeti se u výši,
hervorragen. — abs. Tak jakož ledva stro-
mieše a div že neletieše. Dal. 148. (k. 89.
39.) — před kým. Tak větší před menším
stromí, neboť moc železo lomí. Chtv. St.
skl. 3. 245.

Stromeyerit, u, m., nerost, leštěnec. Vz
Bř. 252., S. N.

Stromiti, il, en. ení = strmým činiti,
steif, gerad stellen. — se před kým. Div
z och. 171.

Síromka, y, f., samota u Prahy a u Vino-
hrad. PL.

Stromkář, vz Stromař.
Stromkovitý, vz Strůmkovitý.
Stromleti, el, ení = stroměti. Ms.