727

Stromlík, u, m. Také nemá žádný (ve-
tešník) dělati z vetchého našievkův ani
knoflíkův ani s-ků kromě jedno opatkův.
Ms. 1413. Boč. exc.

Stromnatý — bohatý na stromy, baum-
reich. S. hora. Sš. Oa. 230.

Stromní, Baum-. S. tlustoš, hyrax arbo-
reus. Ssav. 313.

Stromuice, e, f. = stromořadí; štěpnice.
Bern., Bkř.

Stromník, a, m. = štěpař. Bern.
Stromný = stromový, Baum-. Bern.
Stromobytec, tce, m., dendrobium, der
Baumwuchrer, rostl. Rstp. 1513.
Stromodobý = stromovitý. Šm.
Stromodrap, a, m., dendromys, ssavec
myšovitý. D., Ssav. 275.

Stromokam, u, m., drvokam, der Dendrit,
Baumstein. Šm.

Stromoměř, e, m., der Dendrometer. Nz.
Stromopis, u, m., die Baumbeschreibung.
Stromořadí, n., die Allee, lepší je slovo
zdomácnělé: aleje. Brs 2. vyd. 232. S. jez-
decké, pěší, Reit-, Geh-Allee. Dch. Cf. Strom-
nice.
Stromota, y, f. = hanba. Llk.
Stromovatý, stromovitý = ke stromu
podobný, baumförmig. S. keř, Um. les., vrba.
Stromovělý, arborescens, baumartig. —
S. bylina n. zelina tvaru a velikosti stromu
nabyvší anebo keř do znamenité výšky
vzrostající, anobrž i kmen jednoduchý vyšší.
Rst. 498.

Stromoví, n. = mnoho stromů, Bäume.
Kom. Příp. -ijъ. Mkl- B. 69. Procházeti se
pod s-vím. D. S. žírné (duby, buky, lísky,
kaštany). D. S. klestiti, očistiti. V. Slza s.
V. - Jg.

Stromovice, e, f., masť: ⁶/₇ smoly a ¹/₇
mastnoty, Baumsalbe, f. Dumek.

Stromovíčko, a, n. = chrast, Stauden. Har.
Stromovisko, a, n., špatný strom, ein
schlechter Baum.

Stromoviště, ě, n., der Baumgarten. Rk.
Stromovitělý, baumartig. S. kmen teprve
ve výšce znamenité na větve se rozdělující.
Rst. 498.

Stromovitosť, i, f., die Baumartigkeit,
-ähnlichkeit. Šm.

Stromovitý, arboreus, baumartig = stro-
mu podobný. S. kapradí. Rst. 498.

Stromovka, y, f. — velká veřejná za-
hrada v Bubenči (v Ovenci) u Prahy, Baum-
garten, m. — S. = školka, die Baumschule.
Mor. Šd.

Stromovna, y, f., die Baumschule. Šm.
Stromovní ovoce, Krab., zrůst. Baum-.
Stromový, arboreus, Baum-, stromu ná-
ležející. S. kmen. Rst. 498. S. list, V., klí,
D., stín. Vod.

Strontec, tce, m., der Strontianit, nerost.
Strontian, u, m. = kysličník strontnatý,
Strontiumoxyd, Sr.O. Vz Šfk. 180.

Strontianit, u, m., nerost uhličitan. Vz
S. N., Schd. II. 38., Bř. 149.
Strontianový, Strontian-. S. voda. Nz.
Strontičitý = strontík o sobě mající. S.
dusičnan, kostan, kysličník, voda, soli, síran,
soličník, vodičnatan. Pr. Chym. 166. Cf. Šfk.
180.

Stronti-um, a, n., strontík, kov. Vz
Šfk. 180.

Strontnatý. S. kysličník (strontian), voda,
soli, síran, sirník, dusičnan, chlorid, uhli-
čitan. Vz Šfk. 180., S. N., Schd. II. 38., KP.
IV. 386.

Strop, u, m. = břevno, podval, der Balken.
— S. = vrchní částka pokoje, svrchní pod-
laha, na Slov. povala, die Decke, Diele, der
Estrich. V. S. = onen díl stavení, kterým
se podobně jako klenutím prázdné prostory
pokrývají. Š. N. S. fošnový, KP. I. 213.,
povalový (der Dippelboden), trámový (der
Tramboden), kasetový (vz S. N.), Us., rá-
kosový. Nz. Strop nabiti (verschallen). Nz.
S. vykládaný, rytý, klenutý. Kom. Hlavy
o s. neurážej. Reš. Já myslila, že se s-pu
chytím (tolik jsem se dopálila); Pod nízkým
s-pem vysoko neskákej, man muss sich
strecken nach der Decken. Dch. — S.= půda,
zvláštní prostor pod střechou od sýpky pe-
řením oddělený, kde mívají hospodyně vše-
lijaké haraburdí: necky, truhly atd., der
Boden. U Poličky. Kd. — S. = podnebí n.
svrchek v ústech, der Gaum. Krok. — S. =
vrchní díl štoly, das Dach, die Firste. Us.
Hř. Vz Bř. 235:, 239. — S., očnice. Nz. Ik.
Stropčice, dle Budějovice. Stropečko,
a, n., něm. Tirol, ves u švihova. PL.

Stropěšín, a, m., Stropeschin, ves u Hro-
tovic na Mor. PL.

Stropina, y, f. strop, visuté, das Dach,
Hangende, každá hornina bezprostředně
nadložená hornině jiné, místy = slemeno,
hornina nad hlavou horníkovou. Vz S. N.

Stropiti, il, en, ení; střápati, střápati;
stropívati = do hromady sehnati, svolati,
shromážditi, versammeln, zusammenziehen;
učiniti, způsobiti, zurichten, erregen, an-
stellen, anstiften, anrichten, anspinnen, an-
zetteln; se = sjíti se, shromážditi sc, sich
versammeln, sich zusammenziehen. Jg. — co,
koho. Stropil je spolu (seštval). Ros. S- ne-
voli, různici, svár, nepokoj, bouřku, pozdvi-
žení, nesvornosť, V., neštěstí, zradu, spik-
nutí, D., rozbroj. Us. S. žalobu. NB. Tč. 117.
Albrecht bouřku stropiti chtěl. Dač. 1. 336.
— co komu. Štylfr. — co o čem: o ně-
čím životu úklady s. Jel. — co kde: bouřku
v lidu, v ležení. V. S-pil mezi nimi vraždy.
Us. Vojnu na nebi stropil. Ráj. — se s čím.
Však ty se s-piš s těmi hadry (učiníš se
směšnou). U Rychn. Us. — sobě co z čeho:
Sobě smích, posměch, žerty z někoho s.
Kom. — co, se proti komu, se na co
sjíti se, shromážditi se. Židé pronásledování
proti apoštolům v každém městě střápali.
Sš. I. 4. S. se na pole, se proti komu. Ros.
Stropkov, a, m., mě. v Uhřích v Zem-
nensku. S. N.

Stropní, Estrich-. S. rákos, omítka, trám.
Jg., malba. Dch.

Stropnice, stropovnice. e, stropovka,
y, f. = stropní trám, poval, der Deckbalken,
das Belegeholz. Us. Příční trám pod strop-
nicemi. Us. — S., něm. Strobnitz, městys
v okr. kaplickém. Vz S. N. = S , Stropnitz,
ves u Budějovic. — S. dlouhá, Lang-Strob-
nitz, ves u Nových hradů (Gratzen). PL.